Tvorba Darth Eternal Hatred

Droidi připoutali Cartha na židli a nasadili mu roubík. Dalsí dva mu drží hlavu a otevřená oční víčka. Pokusím se prudkým výpadem poslat Karatha k zemi, ale on je silnější, než jsem čekala. Srazí mě k zemi a několik kopnutí utvrdí v tom, že on je pánem situace.
Za vlasy mě dotáhne k železné rouře, co jindy slouží asi jako topení. Přicvakne k poutům řetězy a připoutá mě k tyči. Mám sice volné nohy, ale ruce mám natažené nad hlavou. Ležím na zádech na zemi a radši se ho ani nepokouším kopnout.
„Tak to se podívejme. Jak jsi pokořená. Myslel jsem, že je v tobě víc. Ale ty se necháš přemoct jen tak, hlupačko.“ Klekne ke mně a sundá mi spodní prádlo.
„Opovaž se! Ty hnusnej zvrhlíku, ty…“ facka, a pak druhá a třetí. Plivu krev.
„Ale no tak, tohle není zrovna adekvátní chování. Myslel jsem si, že lidi jako ty mají… tělesné příjemné věci… rádi.“
„Lidi jako já? Co si o mě myslíš?“
„Haha, tak ty nic nevíš? Ale to překvapení nechám na lordu Malakovi.“ Nasadí mi roubík, takže mu nemůžu nadávat. Sundá si kalhoty a tím pádem ukáže světu úctyhodnou erekci.
„To koukáš, co, Carthe?“ otočí na se na svého bývalého podřízeného, „tohle jsem měl v kalhotech vždycky, když jsi ke mně přicházel s hlášením. Skláněl jsi se nad nějakými papíry a já si představoval, jak se s tebou mazlím. Ale vydrž, přijde na tebe řada.“ Carth se ani nehnul, ale v jeho očích čtu hrozný strach. Chudák, má na nás dobrý výhled. Jak bych byla ráda, aby tu nemusel být a koukat se na to.
Saul si sundá zbytek uniformy. Vypne všechny komunikační panely. Zůstali jsme sami – pokud nepočítám droidy, co hlídají Cartha.
Karath si ke mně kleká. Oh bože… nemám z toho dobrý pocit! Můžu maximálně otočit hlavu, abych mu neviděla do obličeje. Jenže on mi začne olizovat ucho. Jazykem bloudí po boltci, jemně pak stiskne v zubech horní část ucha a pak mi skoro olízne bubínek. Otočí mou hlavu a totéž dělá s druhým uchem. Musím přiznat, že jsem trochu vzrušená. Ale… pohoršená.
Pak se přesune na bradavky. Dráždí je prsty, opatrně a citlivě. K jedné se skloní a olízne. Pak si ještě chvilku hraje se ztuhlými hroty a jazykem se přesune dolů…
Musím slastně povzdechnout! Co se to se mnou děje? Saul probádává moje citlivá místa, nežně hladí vnitřní strany mých stehen… ono se mi to snad ještě začne líbit… ne proboha to ne… co Carth? Chudák.. jeho to čeká taky…
Saul vlhkým a teplým jazykem zajede… trochu dovnitř. To už se definitivně uvolním. Asi se mu to líbí, protože zavrní. Oh! Na jednu stranu je mi z něj hnusně a na blití, ale na druhou… asi jsem jako „ty lidi jako já“, co se o nich zmínil…
„Jsi tam dole moc kráná,“ uzná vzrušeným hlasem. Jakto, že jsem si nevšimla, že má tak zvučný a vroucný hlas? Přikývnu a vydám ze sebe nějaký zvuk.
„Chceš, abych pokračoval? Líbí se ti to, viď? Ano, jsi pravý si… eh… to nic.“ Nevím, co jsem pravý, ale chci aby pokračoval… ne vlastně nechci… nebo.. nebo já nevím…
To už mě tam dole hladí prsty. Pomalu vnikne jedním dovnitř. Zarazí ho tam celý, ta prudkost mě překvapí, trhnu sebou… ale vlastně to ani nebolelo. Ne, je to příjemné…
Prohmatává mě uvnitř a upírá na mě ledově modrozelený pohled. Dívá se mi přímo do očí, propaluje až na dno mozku… Druhou rukou si chytne svůj penis a masíruje si ho.
„Teď přijde to hlavní…“ zašeptá vzrušeně. Slyším, jak Carth se pokouší o nějaký protest, ale je mi to jedno, chci Saula, nebo.. nebo ne… já… já nevím… je to tak… tak zvlášní…