Jednání s radou dopadlo přesně tak, jak Jorran očekával. Pokud pro misi získá ještě mistra Sepotiho, pak mohou odletět ihned. Avšak po návratu si bude muset vybrat učedníka. Nebyl z toho nadšený, i když chápal, proč to po něm chtějí. Alespoň dosáhl svého a po dlouhé době má šanci opustit chrám a utéct zdejší každodenní rutině.
A co se padawana týče, nehodlá čekat, a riskovat, že mu sami někoho přidělí, musí jej získat hned, aby měl čas si s ním spolupráci vyzkoušet.
Do smluvené schůzky zbývalo více jak deset minut, ale byl radši, když se nemusel stresovat vidinou pozdního příchodu. Nezdržoval se tedy a zamířil rovnou do Modrého sálu. Letmo zkontroloval rozvrh vedle vchodu, jestli čas, na který si ho zamluvil sedí a pak vstoupil.
Ocitl se ve velké místnosti se čtyřmi sloupy a několika sochami po stranách. Normálně sál sloužil k vyučování meditace, už celá staletí zde mladí padawané získávali zkušenosti v soustředění, uvolňování své mysli a pod vedením takových mistrů, jakými jsou Gurdia-Jai,
Levana či Yoda, se pokoušejí o skupinové souznění se Sílou a nahlížení do budoucnosti. Když zrovna neprobíhá výuka, tráví zde čas rozjímáním i ostatní, takže tu většinou bývá plno.
Aby si ukrátil čekání, rozhodl se, že využije situace a si sál v klidu prohlédne. Sochy nesly podoby velkých mistrů z dob dávno minulých. Rozpoznával mnohé, díky svému učení dějin řádu, když byl ještě novicem, ale to neznamenalo, že si stále pomatuje všechny jejich příběhy a ví, proč si zaslouží být právě zde. Když došel k velkému sousoší na metrovém podstavci, které bylo až v zadní části místnosti, zastavil se. Vyobrazovalo čtyři mistry, kteří před pěti tisíci lety vztyčili zikurat nad nexusem Síly a položili tím první stavební kámen zdejšího chrámu. Fascinující podívaná. Ale ať se na koukal, jak dlouho chtěl, nevybavil si jméno jediného z nich. Dva mistři meče a dva mistři Síly, to bylo vše, na co si vzpomněl.
Z přemýšlení ho vytrhlo duté zacinkání dřevěných korálků z yukkarových šišek, které tvořily náhražku dveří. Otočil se a spatřil vcházet mistra Sepotiho s padawankou. Když byli dostatečně blízko, nabídl staršímu muži ruku a s naléhavostí ve tváři se s nimi přivítal. Poté pokynul hlavou a vybídl je, aby se posadili.
„Byla objevena anomálie v Síle,“ pustil se ihned do vysvětlování důvodu schůzky. „Rada se o ni dozvěděla díky rytíři jménem Soda-Abi, předpokládám, že díky místní šeptandě, jste už o něm už slyšeli.“
Mistr Sepoti se v sedě napřímil a promnul si prošedivělý vous. „Ano, včera se vrátil ze své mise bez padawana a zcela zbaven rozumu. Pokud vím, tak než padl do bezvědomí, řekl obraným silám něco v tom smyslu, že se musí vrátit, pak snad ještě něco o nějakých hrůzných stvořeních a lidu v nebezpečí, je to tak?“
„Ano, je to tak,“ potvrdil Jorran. „avšak bezvědomím jeho příběh nekončí. Ze záznamů té jeho poškozené lodě, se mi podařilo získat informace o tom, kde byl a hlavně co prý viděl...“
Clao zpozorněla a náhle se uvědomila, oč je mistr Fang žádá.
„Třetí oběžnice planty Torrosa, nedaleko Obroa Skai.“
Falleenka se podívala Sepotiho, jakoby nemohla uvěřit, že skutečně dostává svojí první misi. Ostatní Jediové jejího věku už byli i na několika misích, ale ona sále na tu svojí první čekala.
Patříš k dlouhověkému druhu, drahá Clao, musíš se naučit trpělivosti více, než kdokoli jiný. Říkával ji mistr Sepoti pokaždé, když na toto téma přišla řeč. A teď, zčista jasna, je tu!
„Vybral jsem si vás, přátelé,“ usmál se Jorran na Clao. „neboť vím, jak velice jste se Sílou souzněni. A navíc Vy, mistře, jste odborník na anomálie.“
„Nevím, zda-li jsem odborník,“ opravil ho cerean. „ale něco málo o nich vím, to je pravda. Pokud misi přijmeme, kdy se poletí?“
„Zítra ráno, rada trvá na tom, aby byla záležitost co nejrychleji vyřešena.“
„Tak co myslíš, Clao, poletíme?“
Padawanka samým nadšením ani nehlesla, ne že by nemohla, ale bála se, že pokud promluví, vyjde z ní jen jakýsi pištivý hlas plný nedočkavosti.
„Myslím, že odpověď zní ano, mistře Fangu,“ vyčetl Sepoti s úsměvem z Claonina obličeje.
„Výborně, je tu však ještě jedna věc, která mi leží na srdci. A třeba mi s ní pomůžeš ty, Clao,“ hádal Jorran a otočil hlavu zpět k užasle zaražené falleence. „už je to nějaký čas, co můj poslední žák složil zkoušky a rada na mne teď tlačí, abych si vybral dalšího. Jenže mezi mladšími padawany se vůbec nepohybuji a tak tápám, nevěděla by jsi o někom?“
„Já, já nevím,“ vykoktala ze sebe padawanka a polkla. „Chci říct, je tu spoustu nováčků, kteří čekají na to, až se jich někdo ujme.“
Jorran však zakroutil hlavou a opravil svůj dotaz: „Ne, tak jsem to nemyslel, chtěl bych někoho, kdo už nějakým tím výcvikem prošel, někoho kdo je alespoň ve tvém věku.“
Korálky opět zahrály svojí zvonkohru a do místnosti nahlédla lidská dívenka. Překvapilo ji, když spatřila jen tři Jedie a trošku zaváhala.
„Myslíte někoho, jako je Miyashi?“ Clao ukázala na svou kamarádku, která při zaslechnutí svého jména ještě více znejistěla.“
„Mě? Já, omlouvám se, myslela jsem že výuka už skončila, hned zmizím.“
Mistr Fang nestačil zareagovat a tak jen přikývl v odpovědi na Claonin dotaz. Ta vstala, zavolala za Miyashi a dala se do běhu.
„Cesty Síly jsou někdy opravdu pozoruhodné, viďte, příteli?“ pravil s úsměvem Sepoti a cítil, jak na něj působí příjemná atmosféra Modrého sálu.