KOTNR - Elderna

Knights of the New Republic

Vesmír - Republikový křižník Hosk

"Hlášení kapitána: za pár minut vystoupíme z hyperprostoru, všichni zaujměte své pozice, loď následně provede kotvící manévr," nesl se lodí hlas devaronského kapitána Ilmara Sufeteho, následovaný trojitým zapištěním lodní sirény signalizující přechod na podsvětelnou rychlost.
"Loď přešla na podsvětelnou rychlost, k loděnicím dorazíme za deset minut, kotvící manévr začne přesně za pět minut, setrvejte na svých pozicích," pokračoval dál kapitán interkomem.
Po lodních palubách poběhávali opozdilci, ve snaze se co nejrychleji dostat na svá místa.
"Uáááá, blbá inspekce, takhle nás nebuzerovali ani za Impéria," prohodil do éteru Romur, starý bělovlasý lidský poručík.
"Dej si pozor na pusu, i stěny mají uši," odvětil mu další člověk, Geridan, námořník první třídy.
"Z donašeců si nic nedělám, nebo to se tady máme třást ztrachy z každého slova co řeknou?"
"Opakovat si celej hodnostní žebříček neni ani směšné, ani potěšující," odvětil Geridan.
"He, vtipné, když tohle naposledy zkoušeli na mě a mé lidi skončil inspektor s dírou v kebuli a já s lodí u povstalců," pokračoval Romur.
"Tak to pozor, tohle by už tady někdo mohl považovat za vyhrožování, a zrada Republiky se trestá," dodal Geridan načež zaujal obranné postavení.
"Co to škrvně, nějak moc se mě bojíš," posměšně dodal Romur a dál se věnoval své stanici.
"Nemám prostě rád Imperiály a je mi jedno, že jsme s nimi uzavřeli mír, ta zášť nezmizí,"
"Gerde, klidni se," vtěsnal se do diskuze Patriarch, nejmladší člen posádky.
"Nevšímej si ho Patri, je mladej a má svůj názor, to mu neberu, ale ještě musí poznat co život obnáší.
"Nemusíš mě poučovat o tom co život obnáší, Romure, já to vím zcela přesně. A názor od Imperiální svině mě nemusí zajímat," křikl Geridan na celou místnost.
"No tak, necht toho," snažili se ho klidnit už ostatní členové pořádkových sil na palubě.
Chvíli ve vzduchu viselo napětí. Garidan vypadal na to, že se každou chvíli vrhne na Romura, který si potencionálního útočníka nevšímal a dál se věnoval své práci. Většina lidí v místnosti byla připravena zasáhnout a spor ukončit.
"CO TO TADY KURVA VY CHÁSKO DĚLÁTE?!"
Do místnosti vešel postarší důstojník s plnovousem, oblečený do svého dlouhého kabátu.
"Pan..."
"Držte kalpačku," přerušil důstojník Geridana. Důstojník Reys Tarchus, velitel bezpečnosti na lodi vrhal vražedné pohledy na všechny v místnosti. Budil při tom takovou panickou hrůzu, že si někteří mysleli, že je dávno ztraceným bratrem Darth Vadera.
"Celá loď je připravena k zakotvení, celá loď. Dokonce i uklízeči stojí se svými košťaty v pozoru a co dělá má jednotka o které jsem kdysi před kapitánem prohlásil, že stojí za to, aby ji tady vytrpěl? Co dělá? Nic, absolutně nic nedělá. Sedí na svých prdelích a ještě se hádá. To vám ksakru nedošlo, že při absolutním klidu na lodi je slyšet i uprdnutí Tattooinské mouchy, a tak všechny vaše hádky snižují mojí reputaci vedle hlavního inspektora flotily? Tohle vám nechám sežrat!"
Tarchus pokračoval v štavnatém nadávání a rozčilování celých pět minut, to už loď dřepěla v docích. Na závěr si neodpustil poznámku o vaší neschopnosti si vydobít autoritu u nadřízených.
"Kdo to říkal o tom, že i stěny mají uši a pak tady následně křičel," dodal Romur na odlehčení atmosféry, poté co důstojník odešel a všichni v místnosti si hlasitě oddechli. Geridan, který byl cílem většiny Tarchusových nadávek se na bývalého Imperiála zamračil a šel se věnovat své práci.
"Čím nás potrestá?" s obavami se zeptala mladá příslušnice záchraných sborů.
"Je to Tarchus, s největší pravděpodobností nás všechny uškrtí," dodal Romur a doširoka se usmál.

Tak tady je takový úvod, ber to tak, že jsi byla v té místnosti. Nechtěl jsem tam přímo vsouvat kde a co bude tvá postava dělat, proto je to teď neutrálně a můžeš se tam umístit kamkoliv. Ber to tak, že tady vlastně ten příběh budeš částečně i tvořit ty, a nejenom moder. Sice mám připravené události ke kterým dojde, ale jak k nim dojde, nebo kdy to záleží na tvé postavě. Prostě něco na jako v Kotorech.
Některé postavy máš už tedy dané, a jejich vzorec chování trochu nastíněn. Další postavy si do toho můžeš vytvořit, to je na tobě.

Dubrillion, doky, na palubě křižníku Hosk

Škorpení se mezi Romurem a Geridanem projevilo svou opakovanou tendenci vyplývat na povrch pokaždé, kdy se to rozhodně nehodilo.
Někteří by v tom mohli vidět rafinovanou pomstu osudu na Tarchovi, který - místo, aby naši bandu umístil na některý větší frachťák a nechal nás křižovat vesmírem a páchat to, co se od novorepublikových záchranných oddílů čeká - nám zajistil ono teplé místečko na Hosku.
Tedy, ne že by bylo až tak teplé a "flákání-friendly", ale odpadaly nám záležitosti jako postarat se o loď a udržet ji v provozuschopném stavu (na druhou stranu nás to vystavilo mukám lodní jídelny, snaze z nás vychovat vzorné příslušníky armády s nablýskanou výstrojí a výzbrojí, čemuž jsme vesměs svorně vzdorovali jak se na osobní gardu "lorda Tarcha" sluší a patří, o ponorkové nemoci, co by se jinak vyventilovala společným nadáváním na technický stav toho krámu, nemluvě).

Nezdálo se, že by naši novou kolegyni Romurova bezelstná odpověď nějak uklidnila. Vlastně od samého začátku, co k nám Jess přišla, působila poněkud vylekaně a jeden by se snad i zamýšlel, jestli na tom nemáme nějaký podíl i my. Skutečnost je mnohem prozaičtější.
NRC jsou poslední místo vhodné pro umisťování mladých idealistů se sny o věrné službě vlasti v kosmu ještě navíc spojené s pomáháním lidem. A absence alkoholiků v jednotce se vykompenzovala něčím jiným. Za dva roky, co tu tvrdnu, jsem usoudila, že to funguje jednoduše - člověk buď zapadne, a nebo zdrhne někam jinam.
U Jessicy Laires jsem podvědomě očekávala spíše to druhé, zejména při pohledu na procesí námořníků z normální osádky, kteří se ji snažili sbalit. Tolik pozvání na drink by vyděsilo i otrlého vesmírného vlka, natož křehkou blondýnku.

"Autoritu u nadřízených? Mohli bychom je dotáhnout do Darbacova Podmořského světa a ožrat je tak, že netrefí k dokům. To by bylo nejspolehlivější řešení!" zaprskal hlavní viník celého incidentu a spolupachatel obrátil oči v sloup.
"Z toho tapcafé se dá do doků netrefit i zcela za střízliva," připomenu Geridanovi jeho neúspěch při předposledním pobytu na Dubrillionu. Nutno dodat, že při poslední návštěvě povážlivě zlepšil svou pověst, pokud se za něco takového dá považovat pokus názorně přesvědčit Romura o obecné převaze neimperiálů.
"Nicméně jako program to je dobrej nápad. Pokud teda půjdeme jinam, bude se hlídat míra, nebudeme se snažit přepít nikoho z velení - a pokud nám to nestopne Tarchus. Tvářil se naštvaněji než obvykle a z toho mám špatný pocit."
"U Derbaca je fajn," namítl Davis Troy. "Příjemná hudba, prima pití a jídlo, hezká výzdoba s akvárky..."
"Já nevím, ale poté, co mu někteří nejmenovaní nakrmili parmičky, bych se v tom podniku nerada ocitla v jejich přítomnosti..."
"Jaq, musí na to být zvyklý," přerušil mě poručík Romur, stále se širokým úsměvem. "Navíc je to půl roku zpátky. Nebo se trhneme na dvě skupiny, ti slušně vychovaní půjdou do Podmořského světa a zbytek zapadne do nějaké patřičně rebelské špeluňky."
Ger se na něj zaškaredil, ale nakonec mu došlo, že máme celé dva dny volna a na hádání se bude spousta času zase na palubě Hosku a nejlépe opět v čase absolutního klidu na lodi.
"Což mi připomíná -" nasadil Davis ten nejzářivější úsměv a obrátil se na Jess. "Slečno, na této planetě se nachází úžasný romantický bar, kde nabízí rybí pokrmy a různé míchané nápoje chuti lahodné a vzhledu vábného. Navíc je to oblíbený podnik naší jednotky, takže bychom tam mohli zajít na rande, užívat si soukromí a navíc bychom netrhali partu..."
Tomu se prostě říká playboy v akci.
Svorně jsme všichni obrátili oči v sloup, s výjimkou Jessicy, která se cítila částečně zmatená, částečně polichocená, a v každém případě jí to vyřešilo dilema se zástupy nežádoucích ctitelů.
Chňapla jsem po helmě, co se plynule povalovala pod mým křeslem.

Už je nejvyšší čas, abychom někam z Hosku společně vypadli, protože společnost imperiála, rebela ze zásady, pronásledovatele všech sukní a (promiň, Jess) atraktivně vyhlížející naivní gizky mi doopravdy začíná lézt na mozek.
Jo, teambuilding.
Tak se tomu říká oficiálně.
Neoficiálně - nic neutuží skupinový pocit sounáležitosti TOLIK, jako společné posezení v hospodě. Ožrat se netřeba; zvlášť, když u Derbaca mají tu nejlepší zázvorovku v tomhle sektoru. Možná i v celé galaxii, co já vím, jinde ji stejně nepiju.
Sakra.
Poprvé za dobu, co jsem v NRC, se mi začíná stýskat po pár kamarádech z dřívějšího života. Vlastně spíš po někom, s kým se dá stejně dobře povídat jako mlčet - s pocitem, že ti vcelku i rozumí.
Luxus, který si tak nějak nemohu dovolit. A vlastně ani nechci, protože kdyby to pro mě bylo tak důležité, tak tvrdnu v kroužku kolem Kypa a nejsem pod alias v republikových jednotkách. Nebo jsem doma a seřvávám Tora, ať se alespoň pokusí chvíli nechovat jako psychopat a nedělá tátovi ostudu.
Jenže... jenže tohle je způsob, jak se prostě vypořádat se skutečností, že některé věci už dávno nejsou možné.
Gaelth Jarel. Ni su'cuyi, gar kyr'adyc, ni partayli, gar darasuum, prolétne mi hlavou až příliš dobře známá věta.

Měla bych být hluboce vděčná za to, že se nikdo z NRC neobtěžoval naučit číst opravdu jemné nuance výrazů.
Být v řádu, čelím několika otázkám, zda se cítím v pohodě a tak.
Tady to nikoho nenapadne, jsem pro ně prostě Jaq Vaine, člověk, co nemá vlastní problémy a neztrácí nadhled.
Díky Síle za zbroj - tu metaforickou. A to, že se nikdo kolem nezajímá, co je pod ní za šrámy.

"No, v tom případě můžeme jít. Přistáli jsme? - Přistáli. Před dobou, co stačí na veškeré vyřízení formalit. Takže teď už máme jen volno a do 43 hodin být zpět na palubě, jinak budeme za dezertéry," zazubím se na zbytek skupinky a pokud se na chvilku rozprostřel nějaký pocit nepatřičnosti, opět zmizel do háje zeleného.
Vše je přesně takové, jak to má být.

Dubrillion, doky, na palubě křižníku Hosk

"Doufám, že pro příště se vaši lidé poučí," poznamenal Bothanská inspektor když se Reys Tarchus vrátil na můstek.
"Bylo to ojedinělé selhání, zajístím, aby se už nic takového neopakovalo," snažil se Reys urovnat situaci.
"Samozřejme," odvětil inspektor. "Víte, v těchto dobách, kdy Republika nemá dost finančních prostředků na plýtvání se snažíme ušetřit kde se dá," dodal.
"Jistě, je lepší v mírových dobách se konečně soustředit na opravu republiky," odvětil Tarchus, který postřehl Bothanovu skrytou hrozbu.
"Ano, máte pravdu, když už to Impérium, a všechny ty jeho rádoby frakce, definitivně vzdalo, je méně potřeba válečníků a více politiků," poznamenal inspektor, a trochu tak dal najevo, kde by figuroval raději, než aby lítal po lodích a prováděl inspekce.
"Což mě přivádí k jisté osobnější otázce ohledně vaších podřízených. Vy máte mezi sebou Imperiála?"
"Poručík Romur Jolie, býval příslušníkem Imperiálního námořnictva, sloužil na lodi třídy Aclamator, jménem Ressain. K námořnictvu nastoupil ještě za staré republiky, ale na Ressain byl převelen v období transformace. Loď několik let patrolovala soustavy jádra, a poté, co se kapitán lodě dostal do křížku s jedním moffem, a došlo k menší bitvě, zůstala posádka věrná kapitánovi a spolu s nim se přidala k Povstání," vysvětlil Tarcha, pozorovaje z můstku dění v docích.
Uisk Khe-Dreyy, chvíli mlčel jakoby vstřebával a třídil informace.
"Takže se nejedná o aktivního prosazovatele ideálů Impéria?"
"Ne, nejedná," odvětil Tarcha rázně.
"Hmm, očividně je to pro vás citlivé téma, kapitáne, pardon, důstojníku Tarcho," na chvíli se odmlčel. "Nikdy jsem pořádně nepochopil, proč někdo tak schopný jako vy odešel od námořnictva," vyptával se Bothan a Reysovi už začínal lézt na nervy.
"Osobní důvody," dodál po pár minutách mlčení.
"Pod tím si člověk může představit cokoliv."
"Jak jsem řekl, osobní důvody."
"Nemá to nic společného s vaší minulostí ne? S tím jak jste tak často měnil strany?" Bothan poznal z tarchova pohledu, že ťal do živého.
"Částečně."
"Jsem napjat, vyprávějte," provokativně poznamenal Uisk.
Tarcha chvíli měřil inspektora pohledem. Nejradší by se takové chásky dávno zbavil, ale to nebylo, bohužel, možné.
"Ressain byla má loď, od té doby co jsem ji v klonových válkách dobyl na republice, byla to má loď i poté, co se naše planeta přidala k republikovým silám. Byla to moje loď poté co se Republika změnila v Impérium. Byla to moje loď když jsem se s posádkou přidal k Povstání, byla to moje loď když se vytvořila Nová Republika, a bylo to novorepublikové velení loďstva, co mi mou loď sebralo, a poslalo na šrotiště. Dostal jsem nabídku na jeden z těch Mon calamariánských křižníků, pěkné lodě, vskutku, ale nebyli mou lodí. Proto jsem nemohl setrvat v mámořnictvu. Jestli je ale to vaše vyptávání zkouška mé loajality, tak tady neuspějete. Kdyby mi na této republice nezáleželo, nesloužil bych v jejích bezpečnostních silách několik let," dokončil Tarcha svou řeč, již značně podrážděn.
"Omlouvám se, nemínil jsem vás rozhněvat. Vaše taktické zkušenosti, které jste předal námořní akademii Nové Republiky jsou dávány za vzor všem studentům, kteří si vás a vaších úspěchů váží. Tak mě jen zajímalo, proč jste tenkrát odešel. Ale asi bude lepší přejít k jinému tématu, nemyslíte." navrhl inspektor, s tím, že si uvědomil, že tentokrát to přestřelil.
"Nic si z toho nedělejte, je to prostě bolestivá vzpomínka."
"Pokud mohu navrhnout, znám jednu vyhlášenou restauraci ve městě. Jmenuje se myslím, Vodní svět, nebo tak nějak," vložil se do rozhovoru Kapitán lodě, na kterém bylo viditelně poznat, že už dávno toužil vypadnout z lodi a užívat si volna.
Tarcha spolu s Khe-Dreyeem se na sebe chvíli dívali. "Proč ne," dodal Bothan a pokrčil rameny.
Zbytek osádky můstku si očividně oddechl, konečně ustal rozhovor dvou tupců, kteří jim zkracovali vycházku a potenciální vymytí mozků v nějakém zapadlém baru.
Při odchodu se kapitán lodi,Ralph Shenandoah, naklonil k Tarchovi.
"Co zamýslíš?"
"Už jsi viděl vožralého Bothana?" odvětil kapitán šeptem.
Tarchus se začal hlasitě dábelsky smát tak, že všem začala tuhnout krev v žilách.
"Děje se něco," strachovaně se zeptal Bothan.
"Nic, nic co by vás muselo strachovat," odbil Tarcha inspektora a pokračoval za doprovodu vystrašené posádky ve smíchu.