V temnotě je síla (Knight)

Korriban

Byl jsi v pilotním křesle když se před tebou vynořila nahnědlá planeta kolem které bylo více temné strany než tomu bylo na tebou nedávno navštíveném Vjunu.
Podle příslušných vektorů, které jsi dostal od Jadena jsi se přiblížil k místu přistání, cítil jsi na planetě ovšem i jinou stranu síly než temnou... světlou a nebylo jí málo.
Po přistání a následném nadechnutí jsi pochopil proč tomu tak je.
Před tebou stál Corran Horn.
Knighte.. co, co tady děláš?
Řekl a zakoktal se.
Luke říkal že jsi mrtvý co se to u všemocné síly děje?
Řekl a tentokrát už pevnějším hlasem než poprvé.

Korriban

Mistře Horne?!
Mírně jsem se uklonil.
Mistr Skywalker je s mou situací obeznámen a akceptuje ji.
Byl jsem mírně vyveden s míry.
Za mnou vyskočil Drey a začal vrčet.
Nic vám neudělá, mistře, ale pokud dovolíte, mám zde jistou záležitost, která nesnese odkladu.
Mírně jsem se usmál.
Ale dosti o mně, co vy? Jak se vám daří a jaká nenadálost vás zavedla na tak daleké místo?
Snažil jsem se působit upřímně.

Korriban

Corran byl trochu vyveden z míry (opět) když viděl Dreye.
Pote se vzpamatoval a dal se do hovoru.
Nevím jestli bych ti to měl říci, ale byl jsi věrný student.. na Korribanu je v tuto chvíli několik rytířů jedi a operují v údolí, snažíme se zabránit několika temným Jedium v oživení Marky Ragnose.
Řekl a raději se rozhledl jestli někdo neposlouchá.

Korriban

Nerad bych se vám pletl do práce, ale nemohl byste mne tam zavést či mi ukázat směr?
Nasadil jsem chápající a sklíčený výraz.
Ještě, že jsou mé techniky popírání identity v Síle v tak dobrém stádiu.
Již dlouho se nepletu do záležitostí Jediů, ale rád bych byl prospěšný, bude-li to třeba.
Odkryl jsem číst svého meče.
Živím se teď sice trochu ponurým řemeslem, ale k Síle jsem nezanevřel.

Korriban

Corran zakýval hlavou.
Ano, mylsím že ti mohu věřit a odvést tě nám pomoci.. ovšem dej si pozor na nosiče temné strany, nikdy nevíš co udělají a jak se zachovají..
Řekl naivně a řekl ti aby jsi ho následoval.
Šli jste po vydlážděném chodníku připraveni kdykoli sáhnout po jílci meče.
Cesta se náhle stáčela do temné kobky.
Corran všel první a zavřel oči , nechal se provázet jen instinkty a silou.
Po chvíli se před vámi v temnotě ozvalo klasické aktivování meče a kobka ožila v rudé záři.
Muž , za předpokladu že je to muž, stál před vámi a díval se směrem ke Corranovi.
Knighte, tohle je moje věc, pokračuj touto cestou a dostaneš se do údolí.
Řekl a ukázal na cestu která se těsně před bojovníkem stáčela vlevo dolu.

Korriban

Promiňte, mistře Horne…
Pokrčil jsem rameny a obešel jej dostatečně velkým obloukem.
… k Síle jsem opravdu nezanevřel, ale studoval některé techniky v rozporu s učením Jediů.
Meč jsem měl v ruce, ale vypnutý.
Znám vaše umění a upřímně lituji vašeho soupeře.
Už jsem se věnoval plně cestě a zabočil chodbou.
Ať vás oba provází Síla.
Ještě jsem zavolal.

Korriban

Útočník tě nechal odejít v klidu a zdálo se ti že se snad usmívá ale nebyl jsi si jistý.
Po chvíli se začala chodba vyjasnovat a ty jsi byl na vrcholu zvláštní budovy ve tvaru pyramidy. stál si téměř u jejího vrcholu a jen náhlednutí dolu by ti způsobilo pád z velké výšky a pád do písku nebylo nic extra ke zbrždění.
Přemýšlel jsi co dělat a viděl jsi jen pár chabých možností na záchranu. Ale přece jedna byla výklenek který byl možná 90 metrů pod tím kde jsi byl ty.
Výška to sice nebyla nějak závratná ovšem kontrolovat pád a v klidu dosednout na potřebné místo už mohl být problém.
Rozhodoval jsi se zdali skočíš nebo se pokusíš vymyslit něco jiného....

Korriban

Chvíli jsem zkoumal své možnosti, ale…
Nakonec jsem skočil a 5 metů od výklenku jsem aktivoval meč a zatnul jej do pyramidy.
Trochu to cuklo, ale meč postupně projel materiálem a nasměroval mne správným směrem.
Vlétl jsem do výklenku nemalou rychlostí a vypnul čepel.
Zastavil jsem se v kotoulu opět uvnitř budovy a zvedl se na nohy.

Korriban

Z kotoulu jsi už zřetelně poznal že ve výklenku někdo je.
Když jsi se postavil viděl jsi před sebou vojáka v nablýskané bílé zbroji s žlutým označením majora.
Hej, jak jsi se sem dostal parchante, jménem Tavion jsi zatčen !
Řekl a namířil na tebe zbraň.
Tavion... to jméno jsi někde slyšel možná by jsi toho muže neměl jen tak odpravit napadlo tě..

Korriban

Máš hezkou zbroj.
Upevnil jsem si meč k opasku, což majora značně zmátlo.
Pověz mi něco o Tavion.
Řekl jsem klidně a voják pustil zbraň, chytil se za hrdlo a postavil na špičky.
Možná tě za to nechám i naživu.
Pokračoval jsem klidným a ledovým hlasem.
Samozřejmě ti to můžu vydolovat s mysli, ale zaručuju, že to bude bolestivé a smrti se nevyhneš.
Pokusil jsem se proniknout pohledem, přes jeho tónované hledí a zachytit známky rysů tváře.

Korriban

Tavion je naše paní, po smrti lorda převzala naše velení a s její silou se nám podaří oživit vládce, který vás jedie smete z galaxie.
Řekl a při soustředění mu vypadla puška z ruky.
Pokud mě necháte pane, dovedu vás k ní..
Řekl a začínal se dusit.
Z jeho hlasu byla slyšet čistá, ničím neskrývaná pravda a oddanost.

Korriban

Nejsem Jedi!
Řekl jsem důrazně a pustil jsem jej.
Sílu však ovládám natolik, abych tě dokázal zabít, tak žádné lévárny.
Sarkasticky jsem se pousmál a jeho zbraň mu narazila do hrudního pancíře.
Tak jdeme, není důvod tady stát.
Popostrčil jsem jej sílou.

Korriban

Dobrá dobrá.. jsem velmi starý a vidět světelný meč tady mi připomíná Jedie.. prostě podte za mnou.
Řekl a vedl tě po pyramidě velmi dlouho.
Po dlouhém lezení a různém krčení jste vylezli na denní světlo, které po temnotě pálilo v očích.
Stormovi to nevadilo a tak vyšel ven , rozhlédl se a ukázal ti cestu do jedné kobky.

Do té běž, uvnitř najdeš Tavion.... ale nejsem si jist jestli bude nadšená když tě tam jen tak uvidí...
Řekl a zděsil se když si všiml že všude dole leží mrtvá těla Jediů,Stormů a dokonce těch zvláštních Tavioniných bojovníků.

Korriban

Když jsem procházel mezi mrtvými, odevšad dýchala temná strana, smrt a zbytky utrpení vepsané v Síle.
Nikdo nepřežil, aura života, ale vyzařovala z kobky.
Život to byl, ale téměř skrytý nebo slábnoucí.
Temnota zde byla, ale silná. Soustředil jsem se a přivolal si Sílu.
Vešel jsem do potemnělé kobky připraven ihned tasit a využít všech znalostí Síly, které mám.

KOrriban

I když v síle jsi byl zdatný, přece jsi věděl že se něco děje, něco jako by tlumilo tvou auru síly ... aŤ to byla jen temnota kobky nebo něco jiného bylo to strašn...po chvílce chůze jsi došel k monumetu vyjadřující Marku.
Pod ním ležel někdo v troskách kamenů, poznal jsi v něm Kyle Katarna.. ale vedle něj stála postava.
Á kNIGHT.. DĚLEJ MUSÍME ODSUD
Zařval hlasem podníceným silou..

Korriban

Zažehl jsem meč a zaujal bojové postavení.
Pokud hledáš větší výzvu než je zraněný Kyle, mohu ti ji poskytnout.
Pravil jsem odvážně, ale nebyl jsem si zcela jist, zda mi toto prostředí dovolí využít všechny své schopnosti naplno.
Kyle, pokud můžeš jít, kryju ti záda.
Utrousil jsem k němu a přesunul se tak, abych postavě neumožnil Kyla znovu napadnout.
- Pokud jej tedy napadla… -