Výcvik - Andre Quald

Coruscant Chrám Jedi- Místnost Rady

"Mladí Žáčkové".
Pronesl svým tipickým hlubokým hlasem mistr Windu, a pročísl tak ticho, které v místnosti vládlo.
"Dnes se uskuteční vaše první cesta mimo chrám od doby co jste byli přijati do našich řad."
Dořekl další část proslovu a podíval se na žáčky , mezi kterými byl i Andre Quald. V davu který stál uprostřed komnaty a sledoval počínání největších mistrů řádu to zašumělo. Windu nemusel použít sílu, aby vycítil jejich vzrušení a touhu po akci.
''Dnes však vy poprvé svůj cvičný meč odhodíte!" Ozval se ze svého směšně malého křesla neméně směšný zelený skřítek.
Každý kdo by jej neznal by se rozhodně musel nad jeho vzhledem usmát ovšem uvnitř řádu to byla jedna z největších osobností. Mistr Yoda tedy pokračoval.
"Vy nyní na vybranou máte!.. studovat či meditovat a k večeru převezeni na Ilum budete!,,
Skončil svou řeč a pokynul všem studentům na odchod.
Žáčci se poklonili a malými kroky vycházeli z komnaty.
Utvořili dvojičky a více členné skupinky a začali se bavit, ihned co se vzdálili od turbovýtahů, které jej odnesli od komnat rady.
Každý se poté ale odebral svou cestou podle rad mistra Yody.... musel jsi se rozhodnout... Do plánovaného odletu zbývalo ještě pět hodin... což bylo na sbalení věcí a krátké studium či meditaci ještě dost času....

Coruscant Chrám Jedi - Místnost Rady

Před malou chvílí jsme byli já a spousta dalších padawanů svoláni do místnosti Rady Jedi. Nikdo netušil, co se bude dít, a tak jsme byli všichni plni očekávání. Po příchodu bylo v místnosti, možná až moc velké, ticho, které narušil až hlas mistra Windu.

"Mladí Žáčkové" žačal mistr svůj poměrně krátký proslov, dá-li se to tak nazvat.

Všichni přítomní mistra se značným respektem pozorovali a čekali, co řekne dál.

"Dnes se uskuteční vaše první cesta mimo chrám od doby co jste byli přijati do našich řad." pokračoval mistr Windu. S jeho posledním slovem v místnosti plné padawanů zašumělo.
Šum ale ustal stejně rychle jako začal, když promluvil mistr Yoda. Neznalý člověk by se jistě při pohledu na mistra Yodu s úšklebkem pousmál, avšak mezi rytíři Jedi měl ohromný respekt.

''Dnes však vy poprvé svůj cvičný meč odhodíte!" začal mluvit Yoda.
"Vy nyní na vybranou máte!.. studovat či meditovat a k večeru převezeni na Ilum budete!,, dokončil svou řeč mistr Yoda a jeho malou rukou nám dal znamení k odchodu.
Všichni, včetně mě, jsme se poklonili a pomalu odcházeli z místnosti. Jen jsme vystoupili z výtahu, ihned začalo mnoho padawanů diskutovat o našem prvním úkolu mimo chrám, avšak vzniklá diskuze neměla dlouhého trvání a všichni se podle slov mistra Yody vydali meditovat nebo studovat.

Coruscant Chrám Jedi - Archiv

Já jsem zvolil studium. Zamířil jsem tedy do archivu Jedi. Cesta netrvala dlouho a já usednul k jednomu z počítačů, kde jsem vyhledal plány na sestavení droida, kterého jsem si chtěl postavit.

Coruscant- Jedi Temple - Archviy

V archivech bylo hrozné ticho. Přestoe všude okolo se trousili Mistři se svými padawany, nebo jen osamocení studenti řádu, každý si zachoval jistou část etikety a dnes by jsi v chrámu slyšel sebemenší zvuk.
Ovšem ani nastálé ticho nedokázalo odradit mysl zarytou do přemýšlení a úvah.
V té tvé se to míhalo součástkami na sestavení svého nového droida ale kdesi dále jsi stále ještě myslel na nový úkol... ano už dnes nadejde čas kdy se coby zasvěcený dostaneš do stavu padawana. Nebot vlastní světelný meč znamenal něco jako plnohodnotnou vstupenku do Řádu a také bl prvním krokem k získání mistra.
Plány na droida jsi stáhl na svuj datapad a odebral se na ubikaci.¨
Cestou jsi potkal Mistrini Yaddle , jak na svém repuzorovém křesle letí naproti tobě .
V malé uličce jste se téměř střetli ale mistrině se jen usmála pokynula hlavou na pozdrav a obletěla tě..........¨
Nevěděl jsi proč ale zároven jsi tušil že to co se mezi vámi stalo nějak ovlivní tvůj jedijský trénenink, ne-li celý život.¨
Zbytek cesty do ubikací se obešel bez zvláštních příhod a tak jsi položil datapad na stůl a rozhlédl se po pokoji.
Byl to klasický příbytek pro Zasvecěné, jež se o svůj pokojíček dělil s dalšími třemi žáčky.
S žádným z nich jsi se nesetkal jindy než při spaní nebot vstávali velmi zrána a odebírali se na ranní hodiny meditace s mistrem Vossem.
Rozhlédl jsi se po pokoji a rozhodoval se co sbalit.....

Coruscant, Chrám Jedi - cesta k pokoji, pokoj

Po získání všech potřebných dat jsem se rozhodl jít do svého pokoje, kde si sbalím vše potřebné na cestu. Nijak jsem nespěchal a myšlenkami jsem byl někde na Ilumu.

Co asi tak bude naším úkolem? Na Ilumu se získávají krystaly do světelného meče...to by mohl být ten úkol. přemýšlel jsem a přede mnou se zcela nečekaně objevila mistrině Yaddle, se kterou jsem se málem v malé chodbě srazil.

Mistrině se na mě usmála, pozdravila a obletěla mě na svém křesle. Ještě než odletěla jsem se lehce uklonil a poté pokračoval dál ve své cestě.
Zbytek cesty se již obešel bez podobných příhod a já tak v klidu dorazil do pokoje, kde bylo typické prázdno a ticho. Datapad s potřebnými schématy pro složení droida jsem odložil na svůj stůl, na kterém se blyštěly nové stříbrné díly pro droida. Také tam bylo několik různých šroubováků a dalšího nářadí, avšak nedá se říct, že by byl na stole nepořádek - vše je pečlivě srovnané a uklizené.

Pokoj je celkem prostorný, se třemi postelemi, stoly a nějakými doplňky - křesla pro meditace a podobně. Moje postel se stolem je napravo od dveří, mimojiné je také nejblíže velkému oknu s vynikajícím výhledem na rušné ulice Coruscantu, které je přímo naproti vchodovým dveřím. Právě u tohoto okna často medituji, především při západu a východu slunce, kdy je provoz o něco málo klidnější, navíc je v pokoji po celý den prázdno, takže můžu nerušeně meditovat či studovat.

Do batohu jsem naházel nějaké základní věci, co by se mohly hodit, ale nikam jsem nespěchal - zbývala ještě spousta času. Hlavou se mi stále honily myšlenky o prvním úkolu.

Rozhlédl jsem se ještě po pokoji, jestli nenajdu ještě něco užitečného - a přece - holografická mapa galaxie, ta se může vždy hodit. Sebral jsem tedy mapu z jedné z poliček a vložil do batohu.

Poté jsem se posadil do mého oblíbeného křesla a jen tak se rozhlížel po Coruscantu.

Chrám Jedi - Coruscant

Coruscant byl jako obvykle plný ladnspeederů., a ostatní repulzorových letounů. Ale také osobních lodí, které se jako malé tečky mihotaly v dáli, až tam kde začínali kosmoporty a hlavní letové centrum. Při vzpomínce na hlavní hangáry se spousta lidí musela usmát. Ovšemže se mohla jakkákoli vesmírná plavidla přistát téměř všude na Coruscantu, zdejší kosmoporty at byli hlídané sebevíc, bylo také kosmoportem s největší neúspěšností hlídanosti.
KDyž jsi zahnal tyto myšlenky uviděl jsi jak se k hlavnímu Hangáru Chrámu snáší Republiková loď , s senátním značením na křídlech.¨
Podle toho že lod byla vybavena jen pro krátké dolety a její pancíř k tomu byl uzpůsoben, bylo jasné že v lodi sedí velmi důležitý senátor , neli kancléř Valorum, který se čas od času v chrámu dokonce stavil osobně.
Dvě doprovodné stíhačky se vzdálily ihend co Raketoplán dosedl na přistávací plochu.
Opravdu šlo o velmi vzácného hosta , neboť venku čekal Mistr Yoda s mistrem Winduem.
Mistr Yoda seděl jako vždy na repulzorovém vozítku , a právě toto vozítko jej ted zaneslo k právě spuštěné přistávací Rampě, ze které vystoupil postarší lidský senátor.
Dlouze si podal ruku s mitrem Winduem a pozdravil mistra Yodu dlohou úklonou.
Ihned za nímse z lodi vyvalila ochranka, senátních gardistů v červené zbroji a silovým kopím v ruce. Přes záda měli nataženy dlouhé pušky a seřadili se ve dvojstupu za senátorem, který spolu s Jedii zmizel v Chrámu.
Dlouze jsi přemýšlel o co muže jít..............

Chrám Jedi - Coruscant

Jakmile kancléř Valorum spolu s modře oděnou senátní gardou a mistry Jedi vešli do Chrámu, přemýšlel jsem, co tu vlastně chce. Není sice nic neobvyklého, když sem občas přiletí, ale i tak.

Čas plynul stejně rychle, jako provoz na hlavních ulicích Coruscantu. Již se začalo pomalu, ale jistě, stmívat a já usoudil, že nadešel čas vyrazit. Sebral jsem tedy svůj batoh a ještě naposled se rozhlédl po pokoji, jestli ještě něco užitečného nezahlédnu. Nakonec jsem usoudil, že mám vše potřebné a vyšel z potemnělého pokoje.

Vysokými okny chrámu pronikalo dovnitř světlo zapadajícího slunce, které efektně dokreslovalo dnešní tichou a klidnou atmosféru v chrámu. Cestou jsem potkával další padawany, kteří dnes také letí na Ilum. S několika padawany, které znám, jsem se pozdravil a každý jsme šel zase svou cestou.

Po několika minutách nepříliš rychlé, ale ani pomalé, chůze jsem došel před místnost Rady, kde již postávali nějací padawané.

Chrám Jedi Coruscant

Mistři vás uvítali ale ihned popostrčili ven.
Mistr Yoda stejně velký jako ostatní žáčci se odebral směrem do hangáru. Mistr si cestou povídal s několika žáčky a odpovídal na jejich mladistvé dotazy. Po několika málo minutách se všichni dostali do hangáru kde čekal jeden linkový transportér.
Mistr Yoda zamával na všechny žáčky a ukázal jim aby se nalodili.
Všichni si sedli na sedátka, která nebyla nijak příjemná, ale to nikoho v takovéto chvíli nezajímalo.
Mistr Yoda kývl na pilota a nechal vaši lod vzlétnout.
Kamkoli jsi se podíval viděl jsi vyděšené,překvapené ale také natěšené dětstké tvářičky.
V transportéru byli samotní žáčci a mistr Yoda zůstal v chrámu.
Náhle se však v interkomu ozval hlas mistra Mundiho.
"Žáčci. Dnes jak všichni víte , budete převezeni na Ilum, ten kdo si najde v tamějších jeskyních krystal do světelného meče, bude přidělen svému mistru, a bude se učit umění řádu.."
Poté jeho hlas opět utichl a ozval se pilotuv.
"Na ilum dorazíme do 24 hodin, takže se prospěte, nebo meditujjte.. nevim co to je ale poradil mi to ten malej zelenej.. no teeen.. no.. Yoda..."
Řekl svým lajdáckým přístupem a nehcal vás dělat vaši práci...

Cesta na Ilum - transportní loď

Tak jsem měl nakonec pravdu. probleskla mi po krátkém vysvětlení náplně našeho úkolu hlavou myšlenka. Rozhlédl jsem se po lodi plné padawanů - někteří meditovali, jiní spali a další si zase potichu povídali.

Podíval jsem se z okna na vzdalující se Coruscant a vzápětí jsme přešli do hyperprostoru. Nechtěl jsem marnit čas bezvýznamným sezením a nic neděláním, a tak jsem pokusil o meditaci...

Cesta na Ilum

Cesta byla dlouhá ale v meditaci ubýhal čas ještě pomaleji... Cítil jsi všude kolem sebe spousty bytostí spojených se silou... Někteří jasně zářily a jiní naopak jen slabě světélkovali...
Čas a prostor kolem tebe utíkal ale nevnímal jsi nic jiného než klid v tvé mysli, přesně tak jak to učí každého nově příchozího.....
Z myšlenek tě vytrhlo náhlé škubnutí, jak loď vystoupila z hyperprostoru.
"Tak děti, připravte si obleky... dole bude trochu zima... mám úkol vás vysadit na jedné z přistávacích ploch, kde stojí jeden z vás... prej vám trochu vosvětlí ten váš oukol...:"
Ozval se z Interkomu pilotův hlas.
Z okna bylo možno vidět zasněženou planetu....Věděl jsi že na celé planetě se ddá nalézt mnoho jeskyní do světelných mečů, ale dostat se k nim nebylo dle legen nic jednoduchého...
Většina dětí se uklidnila a vybalila kombinézy do nízkých teplot a seřadili se u výstupu z lodi... někteří měli už představěný světelný meč, jiní měli jen díly a sestaví celý meč až na místě...
LoĎ dosedla.....

Ilum

Dle pilotovy instrukce jsem si obléknul speciální oblek do mrazu a podíval se z okna na planetu. Všude byl jen sníh a led. Počasí také nebylo zrovna nejpříznivější - hustě sněžilo - ale co také může člověk očekávat od zamrzlé planety. Z batohu jsem si vytáhl již zkonstruovaný, avšak bez krystalu nefunkční, světelný meč (obrázek).

Konstrukcí je jednoduchý a na první pohled se ničím neliší od většiny světelných mečů, avšak jeho skrytou vlastností je neuvěřitelně nízká hmotnost a skvělá obratnost.

Svůj světelný meč jsem si připnul k opasku a šel jsem směrem k východu z lodi, který se zrovna otevřel. Opodál lodi na nás čekal nějaký mistr Jedi v tradiční jediské kápi, a tak nikdo nevěděl, kdo to vlastně je.

Ilum

Zahalen do pláště s kapucí se ozval jeho hlas.
NEznal jsi jej ale byl naladěn na velitelský ton.
"Takže vítejte na Ilumu.." Řekl a nechal si záležet aby jeho slova dolehly všude... poté pokračoval.
"Jak víte... v těchto jeskyních si najdete svuj krystal.... i když to vypadá jako detail.. na výberu krystalu velmi záleží....
a ted mě bedlivě poslouchejte... Dávejte si pozor na cokoli co se vám bude zdát divné, chovejte se jako jedi a jednejte jako jedi .... tak prosím..."
Poslední slovo doprovázel gestem a ukázal na otvor který byl za ním.... byl to vstup do tmavé a veli chladné jeskyne..
¨Kdo nechtěl mohl to ještě vzdát....
Poté Jedi přečetl seznam jmen a po jednom vcházeli do jeskyně na řadu se dostalo tvoje...
Jedi si tě zmněřil pohledem a řekl.
"Ať tě provází síla učedníku..."
Neušla ti ta náhlá změna oslovení.. ještě nedávno by jsi byl žáček nebo zasvěcený...

Ilum - jeskyně

Učedníku? podivil jsem se, ale teď jsem o tom nijak zvlášť nepřemýšlel.

Mistrovi jsem se lehce uklonil, zhluboka jsem se nadechl chládného ilumského vzduchu a vešel do tmavé a chladné jeskyně. V jeskyni bylo mnoho krápníků, které vyrůstaly ze země, nebo naopak vyrůstaly ze stropu jeskyně.

Čím hlouběji do jeskyně jsem šel, tím méně byla slyšet sněhová bouře, která právě byla venku. Nakonec bylo v jeskyni absolutní ticho. Občas se jen daly zaslechnout kroky ostatních padawanů někde v dáli.

Netrvalo dlouho a došel jsem na místo, kde se cesta rozdvojovala. Měl jsem na výběr - buď jít snazší cestou, tedy prostorným tunelem bez žádných zvláštních překážek nebo zvolit cestu těžší - úzká soutěska, jež vede hlouběji.

Zvolil jsem druhou možnost - úzkou soutěsku. V soutěsce byla ještě větší tma a já tak netušil kam vlastně jdu, ale něco mi říkalo, abych se nezastavoval a pokračoval dál.

Ilumské Jeskyně

Pokračoval jsi cestou, kterou jsi zvolil . Dlouhou dobu byla všude okolo jen tma a temnota. Ale tvé jedijské smysli ti umožnili vidět snadné překážky.
Později jsi se dostal na most, který vedl přes hlubokou rokli.
Když jsi se připravoval že přejdeš přes můstek, něco do tebe vrazilo ze zadu takovou silou že tě to odhodilo kupředu.
Sletěl jsi na zem velmi prudce a odřel si tvář od kamenného povrchu jeskyně. Obličejem jsi zíral přímo do propasti.
KDyž jsi se opatrně zvedl. viděl jsi jak přes most přebíhal další učedník. Používal silů aby běžel mnohem rychleji než je možné, byl to zřemě on kdo tě srazil, nebot jeho smysli nebyli tak dokonalé aby se vyhnul.
Uprostřed mostu se mu smekla noha on podklouzl.Nemalou chivlku se vezl po namrzlém mostě a poté pomalu sklouzával do rokle.
NA poslední chvíli se zachytil oběma rukama namrzlého mostu , použil svuj nedostavěný světelný meč aby jej narychlo zasekl do ledu a vytvořil si tak alespon nějaký držák.
Snažil se vyškrábat nahoru ale každý jeho pokus končil stejně, vždy jen znovu sklouzl dolů.
Cítil jsi jak čerpal klid ze síly ale sil mu ubývalo.
Bylo nebezpečné vydat se mu na pomocpřes více jak 50 metrů namrzlí most, a to ještě umocnoval fakt že klučina rodianských rysů visí přímo v polovině toho zvláštního mostu.
Poté ti ale vytanula na mysli slova jedijského mistra...
chovejte se jako jedi a jednejte jako jedi ...

Ilum - jeskyně

Přemýšlel jsem, jak pomoct Rodianovi, který uklouzl na zledovatělém mostě. Rozhlížel jsem se kolem sebe, jestli nenajdu cokoliv, co by mi mohlo pomoct, ale ve tmě i přes využití Síly nebylo moc dobře vidět. Proto jsem zašmátral v batohu a vytáhl jsem malou, ale výkonou baterku, kterou jsem ihned zapnul. Bílé světlo zalilo prostor okolo mostu a já tak mohl vidět, co se kde nachází.

Nic zvláštního jsem ale neviděl, a tak jsem se pomalu vydal přes most k visícímu Rodianovi. Ještě předtím jsem baterku zabodnul do ledu, abych tak měl volné ruce.
Po chvilce opatrné chůze po mostu jsem ale raději zvolil lezení po čtyřech namísto normální chůze, jelikož tak budu mít větší stabilitu.

Pomalu jsem se blížil k Rodianovi...

Ilum Jeskyně

Rodian tě viděl a byl vděčný, že se k němu konečně dostala pomoc.
"Promin za to že sem do tebe vrazil... ale myslim že tim že jsi mě dostal do tohohle průšvihu sme si kvit.... "
Řekl pln rozhořčení ale ihned zakroutil hlavou... "Omlouvám se .. ale prosim koukej mě z toho dostat.. "
Dořekl konečně a bylo z jeho hlasu slyšet náhlé vystrašení.
KDyž jsi se dostal na dosah od jeho ruky, ihned po tobě chnápl ale bylo to tak neohrabané, že jsi raději uhnul ale podpořil jej silou.
Jen tak tak se zachytil rukojeti svého světelného meče.... měl jsi teda velmi málo času... sil m ubývalo,stále více, jak se jen snažil dostat z nebezpečí.
Poté jsi v síle ucítil záchvěv hněvu a klidu........ smíšené pocity .......
Rodian se na tebe zklamaně podíval.. neměl už žádnou sílu a tak k tobě natáhl ruku a pustil se..
Měl jsi strašně málo času na to nějak zareagovat..... přišlo ti to jako několik hodin ale uběhla snad jen desetina sekundy....
Podíval jsi se do jeho vystrašených muších očích a viděl jeho nataženou ruku...
Vyslal k tobě lehké brnknutí silou ....
Cítil jsi jak se bojí ale také že ti věřil...

Ilum - jeskyně

"Jo...v pohodě." odpověděl jsem na jeho omluvu.
Po nepodařeném pokusu o vytáhnutí jsem přemýšlel o lepším způsobu, jak ho dostat nahoru.
Vzal jsem svůj světelný meč a vyškrábal jsem s ním do ledu otvory, kterých se může Rodian chytit a následně jsem meč zarazil do ledu o kousek výš nad jeho světelný meč jako další oporu při jeho vytahování.
"Zkus se přidržovat těch děr v ledu, bude tak jednodušší tě vytáhnout." řekl jsem a ukázal na vyškrábané díry.
Rodiana jsem se pokusil pevně chytnout oběma rukama za jeho ruku a povytáhnout ho trochu výš, aby se mohl chytit mého světelného meče.

Ilum Jeskyně

ROdianský padawan se ničehpo nezachytil a padal dolu, na posledni chvili se chytil tvé ruky a stáhl tě sebou.
Padali jste dolu volnym a nekotrolovaným pádem. Padali jste teprve pár sekund když jsi ucítil že rodian se o něco snaží.
Vytvořil kolem sebe jakousi ochrannou vrstvu, která jako by měla připravit na blížící se pád vaše těla.
Rodianovo tělo se konečně dostalo do běžné polohy.
padal už na nohy a byl připraven na náraz,
Snažil jsi se nabrat klid ze síly a udělat to samé...


PS : omlouvám se za krátký příspěvek ale vidim že seš online tak píšu ale nemám moc času

Ilum - jeskyně

Během nekontrolovatelného pádu jsem se snažil pomocí Síly snížit svou rychlost na minimum, a tak pokud možno hladce přistát na dně propasti.
Zároveň jsem se ale snažil narovnat do stejné polohy jako Rodian padající přede mnou, abych se dole jen tak nerozplácnul o kamenné dno jeskyně.
Ze začátku se mi do této polohy vůbec nedařilo dostat, ale s pomocí Síly jsem se pomalu přetáčel tak, abych dopadl na nohy...

Ilum

Náhle se pod vámi objevila lesklá plocha.
Nepochybně pevná půda.
Rodian lehce sklouzl na zem a udělal kotoul, trochu zmírnil svou bolest pomocí síly a snažil se přivolat svuj světelný meč který nechal nahoře.
Po chvilce s kovovým řinčením meč dopadl na povrch stejně jako před chvílí vy.
ALe něco bylo špatně.. to nebyla zem , náhle se malé prasklinky protáhli všude a udělali v ledu prasklinky.
Rodian zděšený tím co se mu v posledních chvílích stalo se rozeběhl jen tak nazdařbůh někam.
Nechtěl jsi udělat stejnou chybu a nechal jsi skrz tebe prostoupit sílu a ta ti ukázala správnou cestu

Ilum - jeskyně

Tenká ledová vrstva se začala pomalu propadat od protějšího okraje propasti a já tak měl jen malý okamžik na promyšlení dalšího kroku. Naštěstí jsem s pomocí Síly zahlédl dlouhou římsu z masivního ledu táhnoucí se po celé délce propasti.

Za značné pomoci Síly jsem vyskočil na nedalekou ledovou římsu, odkud jsem stejně jako Rodian přivolal svůj nedokončený světelný meč. Nade mnou byl stále vidět ledový most, jež byl matně osvětlen baterkou, kterou jsem tam zarazil do ledu.

Rodian se mi ztratil z dohledu, a já tak mohl jen doufat, že utekl ještě předtím, než se ledová vrstva rozpadla. Rozhodl jsem se jít ve směru, kterým jsem chtěl jít i předtím.
Před sebou jsem měl opět potemnělý tunel...

Ilum Jeskyně

Tunel se zvedal a toči lse doleva.
Nebylo lehké jít po ledu a tlačit se vzhůru.
Čas od času ti sklouzly nohy a padl jsi na již odřený obličej, který stále pálil. A v místní zimě ti začínalo být ouzko..
Když jsi se konečně dostal na vrchol oslnilo tě jasné světlo tři obrovských krystalů.
Řádně jsi se rozhlédl a hledal takový krystal, který ti napovídala síla, nešlo ti moc o barvu a tak jsi se vydal ke krystalu, který zářil v mísntím světle a prostředí nejméně.
SKlonil jsi se nad krystalem a přemýšlel v síle.
Když v tom se za tebou ozval dusto nohou a přiběhl Rodian.
"Ahoj, ehm... tady to je tvoje.. víš.. já se ti omlouvám... nechtěl sem aby sme se dostali sem... nevim jak ven..."
Řekl a hodil ti tvuj světelnej meč.....

Ilum - jeskyně

Kterej si vybrat... přemýšlel jsem nad výběrem krystalu, zatímco se za mnou přihnal Rodian.

"Díky." poděkoval jsem mu za můj světelný meč, který jsem následně rozložil tak, abych dovnitř mohl vložit krystal.

Po dlouhém přemýšlení jsem zvolil žlutý krystal, který nezářil tolik jako ostatní krystaly, a proto jsem jej zvolil - byl jiný než ostatní.
Krystal jsem za pomoci Síly vložil do světelného meče.

"Byl ses podívat na druhou stranu? Tam taky vede tahle římsa, tak třeba tam je východ." řekl jsem Rodianovi a připravoval se k odchodu.

Ilum Jeskyně

Rodian dokončil svuj světelný meč do kterého zabudoval krystal sněhově bílé barvy.
Se zjevnou nejistotou, která byla na místě, aktivoval zbraň.
Ozvalo se známe klap-bzzz a bílá čepel vyjela . Rodian nevěřícne s úsměvem na rtech zamával čepelí sem tam a deaktivoval meč,, který si založil za pásek s obratností Jedijského mistra.
"Ano, jeden východ , nebo spíše bych řekl cesta vzhůru tam je... ale nevim kam přesně vede, podle mě by jsme se prvně měli dostat k tomu mostu..."
Řekl a zřejmě nevnímal slova která právě řekl.
Byl zjevně rozrušen a nadšen zároven, svuj světelný meč, ačkoli na pásku, stále ještě přejížděl hřbetem ruky .
Poté se na tebe podíval jakoby doufal že ho z téhle kaše, do které tě dostal vytáhneš........

Ilum - jeskyně

Podíval jsem se nad sebe, kde byl vidět matně osvětlený most.

"Proč tam? A jak se tam chceš dostat?" řekl jsem udiveně.
"Lepší bude jít po té římse nahoru, podle mě to určitě vede k nějakýmu východu." dopověděl jsem a šel opatrně po římse vedoucí někam nahoru

Cesta byla kluzká, ale pořád to bylo bezpečnější než ten ledový most nad námi, z kterého mohl v krátkém okamžiku někdo spadnout do téhle hluboké propasti, která vede bůhví kam.

Ilum Jeskyně

Po dlouhém škrábání jste se dostali na povrch, který vás příjemně překvapil nebot byl kamenitý a i na této chladné planetě si zanechal jakousi teplotu..
Po dlouhé chodbě kterou jste se vydali jste narazili na durabetonové dveře, se znakem Jediů.
Nebylo mnoho možností jak jednat, ale přece jen jsi se snažil přijít co v takovéto situaci udělat.... vejít dovnitř nebo snad existovala i jiná cesta kterou se dalo dostat na povrch, podle všeho tyhle dveře pěkně dlouho nikdo neotevřel ani z venčí ani ze vnitř...

PS: Sry za kratoučkej příspěvek.. du spát