Mise pro Vooj-tae Felth - Vzestup

Nar Shadaa: před obchodem:

Sakra, aspoň uklidit by si tu mohli, do Rancoří prd*le... pomyslím si, když se zvedám, a najednou uvidím toho chlápka, co mě chtěl posledně okrást o můj výdělek...
"Co ty tu chceš? Nestačilo ti to posledně?" vyhrknu na něj nakvašeně z toho, že jsem právě upadl na odporný, nikdy neuklízený schody středních pater Vertical city, a zároveň proto, že pořád nemám pořádnou loď a ještě k tomu si sem jen tak přijde tendle chlápek, jako by se nechumelilo. Vypnuse do plné výšky a ruka mi zajede pod kabát k mému novému kapesnímu blasteru...
__________________
edit: tenhle tě neokrad. tenhle ti dal ještě 23 000...!

Nar Shadaa

Strčíš si ruku do kapsy, že jako vytáhneš blaster. Ten člověk mávne rukou řekne něco jako "nechceš vytáhnout zbraň" a ty se najednou nedoážeš ovládat, ovládá tě ten člověk.(on je to Fallen, řekněmě Chuck, ale neoslovuj ho tak)

Probudil jsi se, a vedle tebe stojí Chuck. Furt tě má pod kontrolou. Nemužeš se pohnout, i kdyby jsi chtěl, a tpo ještě slyšíš jeho hlas ve své hlavě. Přijde k tobě, a píchne ti něco, co bolí, jako kdyby ti šlápl na kule rancor. Zaječíš, a on tě rozváže. Jsi konečně volný, ale stojíš v cele, kde je malý otvor, kterým sem proniká trochu světla. To ti dává naději že seš ještě na planetě. Taky ti tam nechal tvojí mersonku, a balík koření. U toho máš zprávu.

kód:

Musím si tě otestovat. Jestli se dostaneš ven, a doneseš tento balík na adresu, která je tam napsana, tak dostaneš na ruku padesát tácu, a řeknu o tobě několika lidem. Když neuspěješ, tak zahyneš zde, v labyrintě, který jsem si nechal postavit podle svých nákresů. Aby jsi to měl lehčí, tak ti nechám všechny věci, tvoje loď kotví v našem hangáru. Těďkom je vše na tobě.

Když vypneš datapad, tak se začne tavit. Sebereš sebe i blaster ze země, a ještě stále cítíš bolest. V hlavě ti zní "najdi mně a já to zodpovím otázky. Vím toho víc než si myslíš."

Nar Shadaa: kdesi v cele:

Postavím se na špičky a přistoupím k otvoru, ale bolí mě celé tělo. Podívám se ven...
_______________________________
Nevim jak to máš vymyšlený takže to takle zkrátim
Nijak...nikdy to nevymíšlím dopředu...

kdesi v cele:

Podíváš se z okna, a tam vidíš loď, nebo spíše stíhačku Headhunter. (myslím že Z95 bo nějak tak). Otevřou se dveře, a tam stojí vysocí chlápci s klackama. Jeden tě přetáhne po zádech, a ty spadneš k blasteru. Ten druhej tě naopak přetáhne po hlavě. Na chvíli se ti zatemní, a pak se probudíš. Vypaá že jsi nměl výadek moc dlouho, protože tam ti chápci furt stojí. A ten první tě zasejc přetáhne. Už nemužeš. Něco tě tlačí. Vypadá to jako že si spadl na tviuj blaster. Snažíš se zvednout.
____________________________
Klidně trochu experimentuj...neboj nechci tě pohřbít...když tak začneš s novou postavou
No, to potěší, ale rád bych si tudle ponechal, takže se budu snažit

kdesi v cele:

Auu! pomyslím si, ale snažím se nemyslet na bolest v zádech a na třeštění v hlavě. Je na čase vyzkoušet muj novej blaster... Pevně sevřu svuj Merr-Sonn schovaný pod svým tělem a pár vteřin dělám, že jsem zatratil vědomí. Odpočítám do pěti, rychle se přetočím (s notným křupnutím v zádech a blasterem před sebou) a dvěma rychlými výstřely zprovodím oba muže z tohoto světa na dostatečně dlouho dobu, abych se odsud dostal, nebo taky navždy. Nemám čas jim měřit puls a ani si to nezaslouží...Vstanu a vykouknu z cely. Přede mnou je dlouhá chodba se spoustou dalších cel, z některých se ozývají různé zvuky, obyvatelé těch dalších nejspíš spí. Venku se již setmělo... Zatočím doleva a jdu chodbou až na její konec, kde jsou dveře a na zdi jejich ovládání. Zmáčku ho a čekám, co se stane...

kdesi v cele:

Vidíš sposutu chodeb. Vidíš je ze vrchu, tak poznáš, že je to velmi složitý labirint, tak se snažíš nakreslit mapu, aby jsi se s toho dostal. Když po několika desítek minut kreslíš mapu, tak se spustí mechanismus, který chodbky přehází. Nasereš se a sestoupíš do labyrontu. Vidíš tam na zd ivyškrábenej nápis.

Ty sji pokračoval dál, a tam jsi našel další nápis.

Vedle nápisu uvidíš tělo mrtvého pašeráka, s jehou karabinou.
______________________________
Popiš jak se proplétáš chodbama. Skončíš na konci/začátku labyrintu..podle toho jak si povedeš ti řeknu kam jsi se dostal..
A needituj mně...!!!

Nad labyrintem:

Podívám se, jestli nejde po něčem přeručkovat po stropě či po stěně nad vysokými zdmi labyrintu, ale stěny jsou uplně hladké. Jsem nad schodištěm do ústí labyrintu, který je dobrých 50m dlouhý a zabírá celý obrovský sál. Přemýšlím co dál, když se chodby opět začnou měnit. Od prvního měnění uběhlo 5 minut. Takže se mění každých 5 minut, to by se mi mohlo hodit... pomyslím si když se koukám, jak se zdi labyrintu zanořují do země a v rychlosti vynořují na jiných místech, aby vytvořili nový labyrint. Stopnu si na chronometru 5 minut aa vydám se do labyrintu. Dojdu na konec jedné chodby přímo rovně za nosem směrem k východu a místo abych si vybral další směr, počkám před zdí až do vypršení pěti minut. Když chronometr dospěje k nule, zeď přede mnou zajede přímo do země a za necelou vteřinu se již zase vynořuje, ale jelikož jsem byl připraven, přeskočil jsem blíže k východu a okamžitě se za mnou uzavřela stěna. Popšel jsem zase kus cesty pouze rovně směrem k východu a čekal. Tímto způsobem jsem se za půl hodiny dostal ke dveřím a otevřel je...
_____________________________________________
Hele už to budem muset pomalu ukončit, zaprvý toho máš dost a já chci jet multimisi s pašerákama, už na mě čekaj...