Avadea

Avadea

Úvod - Ranné dějiny, konec staré a počátek nové civilizace
Počátek 21. století pozemského kalendáře byl převratný pro většinu tehdejší lidské populace. Západní blok se dal znovu do závodu s Východním blokem o dobytí Zemi blizké planety, Mars. Hnáni touhou po úspěchu, přicházeli jednotlivé národy s pokrokovými druhy pohonu a konstrukcemi vesmírných plavidel. Z tohoto závodu vyšel vítězně sovětský svaz, který následně prestavěl své výzkumné lodě na válečné. Stejně tak učinil západ, a převaha východu skončila ve statu quo. S rozvojem vesmírných technologií se rapidně zvýšila špionáž, mezi jednotlivými státy a studená válka se jen víc prohloubila.

Koncem třicátých let, se počet jedinců dožadujících se míru více než ztrojnásobil. Tím se částečně zrodila i myšlenka na sjednocení lidstva v hlavách elity pozemské smetánky. Většinou se jednalo o planné a naivní řeči, ale malé skupince těchto zbohatlíků se ta myšlenka natolik líbila, že začali tajně financovat prostředky, které toto sjednocení zajístí a zároveň z nich udělá vůdce tohoto sjednoceného lidstva. Z historie věděli, že lidé vždy následují ambiciozní, schopné a přesvědčivé osoby. Ke splnění této podmínky započal vývoj, umělého člověka, dokonale schopného a inteligentního politika, který by bez váhání plnil příkazy svých stvořitelů, jednajícíh tajně, mimo dohled lidu. Experiment vedl řecký vědec slovinského původu, Gaudemos Zerg. Celkem bylo vytvořeno pět pokusných subjektů, z nich se dospělosti dožili jen dva, číslo dvě, a číslo pět. Nic neprobíhalo dle plánu, tři subjekty zemřely, u čísla dvě se kolem sedmnácti let začali objevovat genetické vady a vše naznačovalo, že i číslo pět zdegeneruje. Mecenáši projektu se rozhodli to celé odpískat, zbývající subjekty měly být zlikvidovány, pro zametení stop. Sami organizátoři projektu se shodli na tom, že lidstvo sjednotí hrubou silou a politickou manipulací. Gaudemos Zerg odmítl zlikvidovat subjekt číslo pět, a tajně ho propašoval ven z laboratoře určené k demolici. Dal mladému chlapci jméno Nathaniel. Situace ve světě se zvrtla, ukvapenost, nezkušenost a arogance zbohatlíků vyhrotila politické vztahy mezi západem a východem. Boje vypukly na stědrý den roku 2054, trvali sotva dvě hodiny, ale jaderné mezikontinentální balistické rakety dokázali dokončit zkázu lidstva.

Gaudemos spolu s Nathanielem válku přežili společně s několika dalšími desítkami přeživších v atomovém krytu v řeckých horách. Stejně jako oni, i mnoho dalších lidí na světě přežilo v poloprázdných krytech, do kterých se téměr nikomu nepodařilo dostat. Po dvou letech pobytu v podzemí byl čas opustit bezpečí podzemního krytu, a vydat se na povrch. Země byla zničena, místy se nalezly přežívající rostliny, ale většina fauny a flory byla zničena, jak explozemi, tak následnou radiací. Kyslíku ve vzduchu ubývalo, a zásoby se den co den tenčily. Jedinou možnou nadějí, jak přežít, bylo navždy opustit Zemi. V té době se naplno osvědčil Nathaniel, který dělal to, k čemu byl vychován, vedl jednotlivé pozůstatky lidí v těžké době. Za šest let, se podařilo zprovoznit pět sestřelených vesmírných plavidel a přestavět je na obytné, kolonizátorské lodě. Roku 2062 opustila flotila pěti lodí (Argo, De La Ray, William Wallace, Radegast a Manitowa) zemskou atmosféru, zanechávaje na povrchu planety několik milionů přeživších svému osudu, a než skočili do hyperprostoru, stanovili si jako cíl, kde budou hledat novou planetu nejblizší hvězdu, Alpha Centauri. K ní však doletěli jen dvě lodě, Argo a William Wallace...