Mise pro Fhorn Thall(Derka)

Bastion-Bitevní křižník

Byl deštivý den, ale ani to vládu nezajímalo.
Spolu s oddílem StormTrooperů jsi se právě naloďoval do bitevního křižníku staré výroby.
Bylo na něm vidět že byl vyroben snad ještě v boji proti Rebelské Alianci.

Stál jsi před nástupní rampou a sledoval tvou jednotky čítající 50 plně ozbrojených mužů.
Za vámi se formovala nová jednotka a čekala až skončíte vy.
Přišel k tobě sežant z tvé jednotky.
Pane, jsme připraveni na odpočet, všechny naše jednotky jsou naloděny.
Řekl ve chvíli , kdy poslední voják z tvého oddílu vstoupil na palubu.

Již brzo znovu stanu na bojišti, znovu povedu své muže proti nepříteli, nepříteli, který bude bojovat za záchranu svého domova.
Otočil jsem se na důstojníky, nováčci, pomyslel jsem si když jsem viděl mladíky v důstojnických uniformách. V duchu jsem si vzpoměl na své přátele, které jsem měl když jsem pobýval na Naboo. Stýská se mi po nich. Založili si rodiny a tak zůstali v republice.
"Podejte mi veškeré dostupné informace o nádcházejícím úkolu, nic nevynechejte," rozkázal jsem mládenci.
Ten se okamžitě vydal plnit rozkaz, nejspíš ze mě měl strach, jizva na pravé tváři nevypadá vůbec hezky.
Uchopil jsem svůj blaster E-11 a přistoupil ke svým mužům.

Bitevní Křižník-orbita Bastionu-hyperprostor

Vstoupil si spolu s muži do Křižníku , kde ste měli pro sebe malou společenskou místnost kde se dalo vydržet i několik měsíců.
Sedl jsi do křesla a koukal jak si tví vojáci pomalu vybalují.
Jeden z řad StormTrooperů k tobě dorazil.
Pane jednotka je neklidná, neví nic o ůkolu a o připravenosti nepřítele, nemohl by jste je nějak povzbudit?

Řekl a poslušně se postavil do pozoru.Stormtroopeři, zřejmě zaslechli co ti říkal a tak se k tobě bezezbraní pomalu dostavili.
I přes jejich bílou zbroj, jsi viděl jejich tázavé pohledy které směřovali na tvou osobu.

Podíval jsem se na vojáky, nevycvičení, stejně jako důstojníci.
"Má někdo z vás bojové zkušenosti? Víte jak pořádně střílet?" kladu jim tyto bezvýznamné otázky.
Chvilku čekám než se vojáci uráčí k odpovědi a mezitím pohlédnu z okna a zarazím se, je tam jako klenot na černé obloze, zelená planeta a mnohými oceány, Senthir. Je to už tak dávno co jsem tuhle planetu viděl jako hologram, již tehdy byla nádherná, ale ve skutečnosti je ještě krásnější. Na rtech se mi objeví malý úsměv, vzpominal jsem na mládí, na staré dobré časy. Ze vzpomínání mě však vyrušili stormtroopeři.

No jsou tady mezi námi tací, kteří byli na Hothu v době povstání.Řekli jedni.
Druzí trvdili , že bojovali na Coruscantu a záhandě unikli.
Ničemu z toho jsi nevěřil , neboť podle hlasu to byli mladíci ne více než 25 let.
Dále jsi jim nevěnoval pozornost a slyšel jsi několik narážek na tvou osobu ale od někoho kdo je na první akci to sedělo.
Netrvalo dlouho a přišel k tobě další ovják.
Představil se jako Desátník Wik.
Bylo poznat že je mu možná jako tobě.
Jeho mluva byla plná odborných slov ale zaujalo tě, že ten muž kdysi patřil k Vaderově pěsti.
Dlouho jste spolu rozmlouvali..

S desátníkem Wikem jsem rozebíral nynější stav Impéria a nostalgicky jsme vzpomínali na dobu jeho slávy, kdy jsme nemuseli létat ve vesmíru co nejvíce krytí, nemuseli jsme utíkat.
Z Wika mám dobrý pocit, alespon nebudu na tyhlety nováčky zcela sám.
Stále mě ale zajímá kam směřujeme, nedostal jsem stále žádné informace.

Poznal jsi že se Wikovi mžeš svěřit s čímkoli.
Přiznal se ti ale že ať už byl na spoustě misí, tahle ho zneklidnovala hned ze dvou důvodů.
Nevěděl o cílech mise nic..a za druhé nevěřil v ůspěch s křižníkem přeplněným nováčkama..
Teda na pár výjímek.
Řekl nakonec.
Po chvíli jsi na konci místnosti uviděl důstojníka, kterého jsi požádal aby ti zjitil cíl mise.
Nervózně se rozhlížel a hledal kde jsi.

Přistoupil jsem k němu, při pohledu na mě se trochu zalekl, nedivím se, každý by se při pohledu na starochy se hnusně vypadající jiznou na tváři lekl.
"Zjistil jste něco vojáku?" položil jsem mu zostra otázku.
Trochu jsem se zamračil a dodal si ještě strašidelnější výraz, abych naznačil, že spěchám.

Promiňte pane ale prý se vše dozvíte až na konci..Na téhle lodi to ví jen vybraní lidé a to prý vy ani nikdo pod vámi není
Řekl spěšně se uklonil a zmizel v davu.
Wik se k tobě přikodrcal.
Veliteli , tohle bude ještě zajímavé.
Řekl hlasem zkušeného bojovníka, který věděl o co jde.

"Zajímavé, nezajímavé, jistě víte co to znamená někam letět, bez toho, že by jste tušil kam a mohl tak připravit nějakou taktiku. Jak já nesnášim tyhle blbečky co o ničem neinformují?" řeknu Wikovi zcela suše.
"Když jsem byl mlád a čerstvě povýšen na důstojníka, v dobách, kdy Naboo byla pod naší vládou a Impérium na vzestupu jsem v Theedu velel při jednom zátahu proti několika zločincům, neměli jsme žádné informace, mělo jich tam být pět, šest, ale ukázalo se, že jich tam je třicet. Následovali těžké boje a několik mých mužů zemřelo, jen proto, že nás nikdo pořádně neinformoval,"* vysvětlil jsem mu, již zase jsem vzpomínal.


* Tohle je ohled na výcvik mé postavy, vedl to batista a pak Wojtae, a je to v dokončených misích, jestli by jsi to chtěl přečíst.

Wik se jen poklonil.
No to se mě za časů Vaderovi pěsti nestávalo.
NEchtěli riskovat naše životy ale teď jak koukám je jim to jedno.
Řekl trochu suše.
CEsta ubíhala příjemě rychle a když si měl "přítele" byla to ještě klidnější cesta

"Jaký je stav našeho vybavení, co všechno vlastně máme sebou?" položil jsem otázku novému příteli.
"mohli bychom e aspon dle výbavy pokusit odhadnout o jaký typ mise pujde." konstatoval jsem. I když by se dalo odhadnout co za misi to bude, nedsalo se na to nikdy spoléhat.

Tak dobře, půjdu zjistit co je ve většině vybavení vojáků.Řekl a odešel.
Ty jsi zase seděl a kouká co kdo má.
Asi po 20 minutách přišel a řekl.
Máme v jednotce 30 čistých válečníků včetně mě , dále pak 10 ženistů , 5 radistů a 5 "opravářůL , které mají náhradní díly.
Řekl a odmlčel se.
dále pak spostu detonátorů ale většina z nich sou nárazový.Několik raketometů a to je tak všechno co je zvláštní.
Řekl s naprostým klidem

"Dobře, aspon vím jak na tom jsem, ale soupis vybavení mi aspon mohli dát, to tak tajné neni." povzdechl jsem si a napil se ze sklenky.
"Máte rodinu Wiku?" položil jsem otázku a zamyslel se.

Wik se zasmál.
Nebyl čas veliteli.
Řekl upřímě.
Ale mnohokrát jsem po ní toužil
Řekl a na chvíli odešel mezi muže,
měl jsi zase čas na své přemýšlení