124 BBY - Lovci přízraků - Fan Canon

Part I. (Clao Polliri)

Dveře otevřeli a mladá falleenská dívenka vstoupila do velkého výcvikového sálu. Rozpuštěné dlouhé černé vlasy za ni vlály, jako plášť jehož lesk tu a tam zdobí okrasy tvaru květů, stříbrných lístků a zvláštních půlměsíčků. Hnědé Jedijské roucho měla od pohledu trošku větší, než by bývalo bylo potřeba, ale s tím si očividně starosti nedělala. S úsměvem a deskami v podpaží procházela po okraji sálem a sledovala starší Jedie, jak si bystří své smysly a zlepšují dovednosti.
Když dorazila k prvnímu neobsazenému vyvýšenému ringu, sedla si do tureckého sedu a rozevřela desky.
Uvnitř se nacházely tužky různých velikostí a ořezů a několik prázdných papírů. Vybrala si jednu z tužek a podívala se před sebe, kde právě probíhal souboj dvou mladých Jediů, které Clao neznala.
Zatím co oči mladé falleenky se plně soustředili na modrý meč jednoho ze soupeřů, lidské dívky, který předváděl ladné kryty a výpady, její ruka vedla pomocí Síly tužku po papíře a vytvážela tak věrohodný obrázek.
Byla natolik zabraná do svého díla, že si ani nevšimla muže, který k ni přistoupil ze strany. Položil ji ruku na rameno a tím ji vyrušil.
"Clao?"
Tužka vedená Silou náhle vystřelila po papíře směrem vzhůru a udělala tak nechtíc dlouhou nadbytečnou čáru.
Clao vzhlédla a spatřila mistra Jorrana Fanga.
"Promiň, nechtěl jsem tě vyrušit."
"To je dobré, mistře," odpověděla Clao, aniž by se podívala, jakou spoušť čára na obrázku vykonala. "děje se něco?"
Mladý mistr přikývl a vysvětlil: "Nemohu nikde najít tvého mistra. Ty jistě budeš vědět kde je. Prosímtě přijď s ním za dvě hodiny do Modrého sálu, ano?"
Falleneka se na Jorrana usmála, zavřela desky a vstala. "Ano mistře, budeme tam."

Když nadešel čas, tak se mistr Jorran vydal do Modrého sálu. Postavil se doprostřed a opřel o sloup.
V ten den, měl celkem dobrou náladu, v hlavě si přemítal různé vzpomínky a tak trošku nechtěně vlastně meditoval. Po chvíli se zvedl, přehodil si roucho nazývané též Norris Robe a začal se procházet po sále.
Zdobily jej sochy velkých mistrů z dob dávno minulých. Rozpoznával mnohé, díky svému učení dějin řádu, ale neznamenalo to, že znal všechny jejich příběhy a věděl, proč si zaslouží být právě zde... Zastavil se u velkého sousoší na metrovém podstavci. Vyobrazovalo čtyři mistry, jež před pěti tisíci lety vztyčili zikurat nad nexusem Síly a položili tím vlasně první stavební kámen tohoto velkolepého chrámu. Byla to fascinující podívaná. Ale ať se na ni koukal jak dlouho chtěl, nevybavil si jméno jediného znich. Dva mistři meče a dva mistři Síly to bylo vše, co si pomatoval...
Do sálu náhle vstoupila žena, zřejmě si přišla zameditovat, ale zarazila se, když se náhle ocitla v prázdné místnosti.
"Vítejte v Modrém sále, Illuano, mám zde schůzku s mistrem Sepoti-Dassem," řekl, když vysoký muž s padawankou právě vstoupili do sálu. "a, tady jsou. Byla by jste tak hodná a ještě chvíli počkala, jsem si jistý, že to vyřídíme rychle," usmál se Jorran a složil prsty do střížky.
"Jistě mistře," uklonila se Illuana a otočila se k odchodu.

Miyashi ještě naposled pohlédla na ulice Coruscantu, a vydala se do knihovny v chrámu. Vlekla se pomalu, nikam nespěchala, nikdo ji nescháněl, nikdo ji nechtěl. Od doby co ztratila svého mistra uplynul již téměř rok, ale stále nebyl kdo by se ji ujmul. Trápilo ji to, ale víceméně se ji pocit sklíčenosti dařilo potlačit. Jen někdy, zvlášt když pozorovala mistry s jejich padawany dostavoval se smutek, který nedokázala vyhnat ze své mysli. Její mistr ji chyběl.
Došla do knihovny, panovalo zde jako obvykle ticho. Miyashi si vypujčila jednu ze svých oblíbených knih a pustila se do čtení. Četla ji tolikrát, že by děj mohla vyprávět nazpamět a po hodině ji přestalo čtení bavit.
Rozhodla se trochu procvičit, možná si ji pak někdo z mistrů všimne, ale veškeré naděje ji již dávno opustili. Postupně nahlížela do všech výcvikových sálů, ale všude bylo plno. Jediný ve kterém bylo volno byl Modrý sál.
Rychle se podívala na přítomné, dva mistři a jedna padawanka. Miyashi si jich dál nevšímala a vstoupila do vnitř.

Mistr Fang podal mistru Sepotimu ruku a přivítal jej s naléhavostí ve tváři. Pak pohlédl na Clao a pokynul přátelům rukou, aby se posadili.
Modrý sál byl určený pro meditace a jiná cvičení uvolňující mysl. Po desetiletí se zde mladí padawané pod vedením velkých mistrů, jakými jsou Gurdia-Jai, Levana či Yoda, učili souznění se Sílou. A když zrovna neprobíhaly hodiny, trávili zde čas rozjímáním ostatní Jediové. Mistr Jorran Fang si patrně sál zamluvil, jinak si Clao nedokázala vysvětlit, jak je možné, že tu krom nich nikdo nění.
Zatím co dřevěné korálky z vysušených Yukkarových šišek, které tvořili náhražku dveří, dutě zacinkaly, když jimi prošla Illuana ven, mistr Sepoti-Daso se v sedě napřímil a pobídl svoji učednici, aby jeho příkladu následovala.
"Byla objevena anomálie v Síle, o které dal radě vědět rytíř jménem Soda-Abi, predpokládám, že jste o něm již slyšeli."
Mistr Sepoti, dvoumetrový poměrně mladý carean, si promnul vous. "Ano, už je to několik měsíců, co se vrátil ze své mise bez padavana a zcela zbaven rozumu, pomatuji si na něj. Vyprávěj o stvořeních, žijicích v absolutní simbióze s přírodou, používající Sílu, jako by se přímo z ní narodili. O tom, že se musí vrátit a pomoci tamnímu lidu, ale když se ho ptali na podrobnosti, tak stále opakoval to samé, nic víc z něj nedostali... Tahdá jsem o tom i jednou rozjímal s mistriní Levanou. Ano, ano pomatuji si."
"Víte toho vzkutku dost, mistře. Avšak příběh toho rytíře pokračuje. Podařilo se nám ze záznamů z poškozené lodě, kterou se dostal zpět, získat informaci o tom, kde se vše událo."
Clao zpozornila a náhle si uvědomila, oč je mistr žádá.
"Třetí oběžnice planety Torrosa, nedaleko Obroa Skai."
Fallenka se podívala na svého mentora, jako by nechtěla uvěřit, že skutečně dostává svojí první misi. Ostatní jediové jejího věku už byli na několika misích, ale ona stále ještě na žádné. Patříš k dlohověkému druhu, drahá Clao, musíš se naučit trpělivosti více než kdo jiný. Říkával Sepoti vždy, když na toto téma přišla řeč. A teď , z čista jasna, je tu!
"Vybral jsem si vás, přítelé," usmál se na Clao "neboď vím, jak velice jste se Sílou souzněni. A navíc vy, mistře, jste odborník na anomálie tohoto druhu."
Carean kývl hlavou, "Bude nám ctí, letět s Vámi na společnou misi, mistře Fangu."
"Tak tedy domluveno, ale než vyrazíme, je tu jestě jedna věc, která mě leží na srdci a třeba mi pomůžeš ty, Clao." Otočil a lehce sklonil hlavu směrem k fallence. "Je to již měsíc, co můj žák složil zkoušky a stal se rytířem. Rada na mě tlačí, abych se porozhlédl po dalším, chce abych ho vzal i na misi, na zkoušku, ale nevím. Nejraději bych si vybral žáka sám, jenže mezi mladšími padawany se již dloho nepohybuji... Nevědala by jsi o někom?"
Korálky znovu zazvoněly a do místnosti vklouzla tichým krokem Miyashi Yall...

Clao se nestačila ani pořádně zamyslet a hned bylo jasné co má odpovědět.
Jestli za tohle nemohla Síla, tak už nevím za co. Pomyslela si.
"Tady Miyashi, mistře. Ta by mohla jet s námi."
Mistr Fang se otočil a chvíli se na zaraženou padawanku díval.
"Těší mě, Miyashi. Jsem Jorran Fang. Ty pr nemáš mistra?"
Otázka padawanku očivně vyvedla z míry ještě více, než předchozí Claonino obrácení pozornosti na ni. Otevřela pusu, jako by chtěla odpovědět, ale zakoktala se. nakonec z ní vapadlo jen pouhé: "Prosím?"
Mistr Fang se zamyslel. "Co by jsi řekla, Miyashi, kdyby jsi letěla se mnou, s Clao a s mistrem Sepotim na jednu důležitou misi nedaleko Obroa Skai?"

"To má být vtip?" byla první Miyashininou reakcí.
"Já a letět s váma na nějakou velmi misi? Zvlášt když se ani neznáme, neni to trochu praštěné?" podívala do mistrových očí a snažila se zjistit, jestli si z ní doopravdy nedělá srandu, ale jeho vážný pohled tomu nenasvědčoval.
"O co jde? Jakou misi, kam?" tázala se dál usmívajícího a neodpovídajícího mistra.

Part VII. (Clao Polliri)

Mistr Sepoti kývl na mistra Fanga a pak se otočil na svoji padawanku. "Pojď ,Clao, necháme je tu osamotě a půjdem se připravit."
Falleenka kývla, jako že rozumí a rukou si upravila vlasy za ucho. Ještě jednou pohlédla na zaskočenou přítelkyni a pak se svým mistrem vyrazili ven. U dveří se pozdravii s Illuanou, která tam čekala, až bude sál volný a mezi tím se dívala ven z dlouhého okna na Coruscanstké dění.
Ve svém pokoji si pak Clao do baťůžku zabalila nějaké oblečení a sedla s datapadem na pohovku. Otevela svojí osobní složku a velkým písmem napsala název kapitoly : Moje první mise.
Po půl hodině zaklepal mistr Sepoti na Caloininy dveře. Fallenská padawanka dala hlasem dveřím rozkaz, aby se otevřeli a usmála se na příchozího. "Je čas?"
"Ano, můžeme vyrazit, sejdeme se s ostatními v doku 132."

Jakmile Sepoti s Claou opustili sál, rozhodl se mistr Fang odpovědět na Miyashininy otázky: "Jedná se o prostou misi, poletíme na jednu planetu a ověříme si výpověď a informace z palubního počítače jednoho rytíře. Nenutím tě letět s námi, tři na to vystačíme, ale rada si přeje, abych si našel nového padawana. A řekl jsem si, že by nebylo od věci letět s někým, kdo už nějaké zkušenosti má. Pokud by ses rozhodla s námi letět, tak se připrav a buď za hodinu v doku 132."
Miyashi jen přikývla a upřela oči na podlahu, jako kdyby tam mohla najít odpověď, zda má, nebo nemá letět. Mistr, na ni však nečekal, odpověděl padawance na pozdrav a vydal se ven ze sálu za Illuanou.


Když se mistr Fang dostavil do hangáru, už tam na něj mistr Sepoti a Clao u rampy čekali. Přivítal se s nimi a pak se za doprovodu Sepotiho vydal do útrob lodi.

Part IX. (Miyashi Yall)

Miyashi trávila hodinu kterou ji mistr udělil na rozmyšlení o samotě. Dlouho na něco takového čekala, že si ji znovu začnou všímat a nebudou k ni pronášet jen lítostivá slova nad ztrátou mistra stále dokola. Nyní taková situace nastala a Miyashi nevěděla zda se této šance má uchopit, nebo zda-li nemá radši vyčkat. Bylo to tak náhlé a nečekané. Napadali ji různé důvody proč ji mistr oslovil, mimo jiné že ji vybral jen proto aby měla dojem že ji někdo chce.
"Ne, tohle by mi Mistři neudělali," uklidnila své myšlenky.
Pokud to nezkusím, nemusela bych se z toho již nikdy dostat.
Zapípání hodinového strojku značilo posledních pět minut času, který dostala.
Náhradní oblečení, svítilnu, datapad a komlink s rychlostí strčila do malého batůžku, který si přehodila přes rameno. S rychlostí zavřela dvěře od pokoje a spěchala do hangáru, vzdáleného přes půlku chrámu. Na chodbách téměř nikdo nebyl a poznámky několika Jediů nad tím kam peláší ignorovala.
Vběhla do hangáru, Mistři však nikde. Miyashi se cítila zoufale.
"Sakra, špatnej hangár," blesklo jí hllavou.
Běh do dalšího hangáru ji vyčerpal, začínalo se jí hůř dýchat, naštěstí pro ni to tentokrát byl správný hangár. Dobelhala se k čekajícím mistrům.
"Omlouvám se -chhh- že jste na mě čekali."

Clao seděla na vysunuté rampě nablýskaného frachťáku a netrpělivě koukala směrem k otevřeným dveřím, zda-li se Miyashi objeví. Mistr Sepoti vycházel z lodě a sledoval svojí padawanku, ze které cítil velkou nervozitu.
"Naposledy jsem tě takhle nesvou viděl, když jsme poprvé trénovali základy Shii Cho tváří v tvář." Promluvil mistr klidným hlubokým hlasem.
Fallenka se otočila, aby viděla svému učiteli do tváře. "Já vím, když..."
"Žádné když," přerušil ji Sepoti. "Uvolni se, nech se vézt Sílou."
"Ano mistře." Zklonila padawanka hlavu, zavřela oči a hluboce se nadechla.
Svižný klapot bot po podlaze donutil careana změnit své soustředění na přibíhající postavu. Byla to Miyashi Yall. Běžela s batohem na zádach přímo k nim a hlasitě oddechovala.
"Omlouvám se, že jste na mě čekali."
"Ale naopak, jsi tu právě včas. Mistr Fang teprve teď dostal povolení k odletu. Budeme startovat za deset minut." Usmál se a položil ruku na rameno své padawance. Pojďte, ukáži vám vaši kajutu, ať si můžete vybalit.


Frachťák nebyl nijak zvlášť velký. Jednalo se o nový typ StV-881 pro čtyři osoby. Tvarem připomínal protáhlý trojúhelník, jehož špička byla vpředu jakoby zaoblena. Nesl výsostné znaky Republiky a červenobílý nátěr. Podpírali ho tři nohy, jedna vpředu a zbylé dvě pod křídly, mezi nimiž se nacházela nyní otevřená rampa.
Dovnitř se vztupovalo ze zadu, zpod motoru.
Když Clao s Miyashi vystopaly po rampě, po pravé ruce měly zavřené dveře. Tabule s varováním jasně naznačovala kam vedou. Byl to přístup k hyperpohonu a motorům. Chodba pokračovala dál, kde osm metrů před nimi byla vidět společenská místnost. Ta pak vedla ještě dál, ale tam výhled už nebyl, jelikož byl odříznut zavřenými dveřmi.
Nejspíš kuchyň a kokpit. Pomyslela si Clao, ale nedostala se tak daleko, aby se její myšlenky potvrdili.
Mistr v půli chodby totiž zastavil a poukázal na dveře v levo.
"Tady je kajuta, kde budeme já s mistrem Fangem. A tady v pravo." otočit se na druhou stranu. "Je vaše."
Zmáčkl knoflík na panelu vedle zárubně a dveře se se zasyčením odsunuly směrem doleva. "Tak prosím, až si uděláte pohodlí, přijďte do kuchyně. Zachvíli startujem..."

Mistr Fang získal povolení k odletu a přes interkom o tom informaval své pasažéry, kteří byli momentálně v kuchyni za ním.
Mistr Sepoti vstal a pobídl děvčata, aby se s ním šla připoutat do kokpitu.
Když tam dorazili, repulzori již běželi na plno.
"Všichni připraveni?" Pronesl Fang a zvedl raketoplán do vzduchu.
"Tak letíme, přátelé." usmál se a převedl energii do motorů. Z lodí to škublo a pomalu vyrazila z hangáru vpřed a vzhůru na orbitu...


Cesta byla dlouhá a celkem nudná. V chladných místnostech raketoplánu bylo slyšet jen občasné cvakání přístrojů a semtam projel údržbářský droid. Vesmír se zdál klidný.
Po pár hodinách dorazili na místo. Mistr Fang šel do pokoje, kde zrovna Clao a Myiashi něco probíraly.
"Jsme na místě, za chvíli přistáváme" Řekl jim a pomalu odešel zpět do kokpitu.

Miyashi se zdálo, že cesta trvala až moc dlouhou dobu, ale usoudila, že se jí to možná jen zdá, bylo to už dlouho, co naposledy cestovala hyperprostorem. S Clao sice cesta byla příjemnější, ale Miyashi nebyla přebornicí v mluvě, takže jejich rozhovory byly krátké a ne moc důvěrné. Přesto byla ráda, že si s někým po dlouhé době normálně povídala.
"Clao, jak moc dobře umíš s mečem," zeptala se Miyashi když si kontrolovala jestli jsou všechny její věci v pořádku.
Padawanka si ani neuvědomila, že tuhle otázku již Clae pokládala. Clao se jen podivně podívala na Miyashi, ta si jen sedla znovu na postel, najednou začala být poněkud nervozní, když plavidlo prostupovalo vrchními vrstvami atmosféry a kleaslo k zemi. Jak lod dosedla na zem, padawance se trochu ulevilo, ale stále byla poněkud z toho všeho nervozní.

Clao vycházela z transportéru jako první. Venice kde přistáli se podobala wookieským obydlím s tím rozdílem, že chatrče byly na zemi. Na žluté obloze se rýsovala jako obrovský měsíc neobyvatelná planeta Torrasa a hned vedle ni putovala oblohou druhá oběžnice pojmenovaná prostě Torrasa II. První měsíc vidět nebyl. Zřejmě se momentálně nacházel na odvrácené straně planety.
"Tak jsme tu. Torrasa III. Největší a jediný obyvatelný měsíc téhle mini soustavy..."
Clao vzhlédla na svého mistra a nedočkavě ho přerušila: "Já vím. Četla jsem o tom. Můžeme už jít?"
Mistr se usmál a také se rozhlédl. "Ale jistě, Clao. Hned jak Mistr Fang zabezpečí loď, kde je Miyashi?"
"Tady jsem," ohlásila se padawanka přicházejíc z útrob lodi k rampě. "Pomáhala jsem mistru Fangovi s odvysíláním zprávy o přistání na Coruscant."
Sepoti kývl, jako že se nic neděje a ukázal směrem k velké chýši zhruba sto metrů před nimi. Byl před ni hlouček místních obyvatel. Vypadalo to, jako že čekají, až z obydlí někdo vyjde. Patrně nějaký vůdce, který nově příchozí musí náležitě přivítat.
Mise není žádným tajemstvím. Rada dávala prostřednictvím Obroa-Skaiských představitelů, jež mají tento podsystém na starosti, vědět, že a proč posílá Jedijskou výpravu.
Tak támhle půjdem, to bude určitě chýše náčelníka," poučil Sepoty padawanky a promnul si rukou vous.
Dveře kajuty za ním náhle zasyčely a k rampě se nyní blížil i Jorran Fang.
"Tak můžeme vyrazit, máme se sejít s jistým Kl'o Kroan'aem. Učil jsem se to vyslovovat půl cesty sem, tak snad ho neurazím. Pojďmě," zavelel a zavřel za sebou vstup do transportéru.

"Vypadá to tu, ehm, zvláštně," dostala ze sebe když se neustále rozhlížela po okolí.
Tvrdé pohledy společníků ji naznačili, aby se zdržela veškerého dalšího komentování místních, jejich stravy a způsobu života.
"Vim, je to neslušné," omluvila se Miyashi schovívavě. Přesto v hlavě si přiřazovala všelijaké podivné názvy k večem, které spatřila.
Celá skupinka došla až k chýši, kde je obestoupili místní vesničani. Miyashi si nebyla jistá, jestli je příhodné je pokládat za vesničany, jelikož si nebyla jistá rozlehlostí místa. Místní mlčeli, sice někdo občas něco šustl, ale povětšinou mlčeli, to mladou padawanku trochu znervoznovalo.
Na jejich tvářích si padawanka všimla všemožných výrazů, po úctu až k nenávisti. Nic neříkala, ale vycítila z pohledů ostatních, že si toho téže všimli.
Náhle se pozornost místných odpoutala od skupinky, a zaměřila se na vstup do chýše. Miyashi viděla pomalu vycházet nějakou postavu. Zatím neviděla obrysy, ale ze vzdechů, které osoba vydávala při chůzi, usoudila, že jde o někoho starého, velmi starého a nemocného.

Part XIX. (Clao Polliri)

Když těžké dřevěné dveře z kulatin dovrzaly a postava se vynořila z příbytku, všichni domorodci sklonili hlavu a klekli si na svá pravá kolena. Sluneční paprsky odkrývaly muže od spoda a tak postupně odhalovaly jeho mohutné tělo - svalnaté nohy v žlutých sandálích, holá lýtka s kůží barvy hlubokého oceánu s fialovými fleky různých tvarů a velikostí, bederní roužku tkanou z úzkých listů místních palem, trup samý sval a šlachu a konečně i obličej - zavřené očí na širokém banánu směřujícím špičkou s pusou a nozdrami k zemi a stonkem, s ohonem rudých vlasů a dvěma žábrám podobným škvírám místo uší, dozadu.
Hluboký funivý dech ustal posledním velkým nádechem a po chvíli ticha humanoid roztáhl všechny čtyři ruce a otevřel oči.
Clao přeběhl mráz po zádech, jak si ji a její kolegy svítící tmavě červené skulinky prohlížely a hodnotily pohledem.
Mistři následovali příkladu ostatních a uklonili se, přičemž padawankám nezbylo nic jiného, než muži vzdát hold též.
Vítám vás. Znělo Sílou, jako ozvěna v huboké strži. Jmenuji se Kl'o Kroan'aem a jsem mluvčím kmene She'an Sh'i. Jednoho z pěti kmenů planety Zatt'a Fussia, jež nazýváte Torrosa III. Vězte, že tato planeta je unikátní stejně tak, jako každý z jejích obyvatel. Každý tu má nějakou schopnost, jímž se liší od ostatních. Jak slyšíte, tou mojí je telepatie. S touto schopností se rodí jen jeden muž za stopadesát oběhů a tak jsem jediný, kdo s vámi zde může komunikovat bez znalosti vašeho jazyka, - basiku.
Jen jeden muž... Znělo opakovaně Clae v uších a v tom si náhle uvědomila, že lidé shromáždění pod chýší, jsou jen ženy a dívky. Neviděla žádného dalšího muže, chlapce, ba ani stařešinu.

Fan-Canon : Ano
Jméno : Mira Fox
Dospělost : 20 let
Rasa : Mandaloriánka
Společenské zařazení : Rytíř Jedi (Guardian)
Specializace : Boj se světelným mečem
Speciální dovednosti : Přesvědčování
Hlavní zbraň : Lightsaber (modrá)
Historie : Dcera Rytířky Jedi a námezního Mandaloriánského lovce odměn. Otec nebyl rodiný typ a proto se rodině stranil takže ho Mira téměř neznala. Matku ztratila když byla ještě dítě.

Fan-Canon : Ano
Jméno : Miyashi Yall
Dosělost : 16 let
Rasa : Člověk - holka
Společenské zařazení : Rytíř Jedi (padawan)
Speciální dovednosti : Žádná
Hlavní zbraň : Lightsaber (modrá)
Éra : Vzestup Impéria (124 BBY)
Historie : Na rodiče si nevzpomíná. Odmalička byla vychovánána v řádu. Jejim mistrem byl Genn Klasi, ten však zahynul a Miyashi je nyní opuštěný padawan.

Fan-Canon : Ano
Jméno : Jorran Fang
Dospělost : Dospělý, 25 let, muž
Rasa : Člověk (Coruscant)
Společenské zařazení : Čerstvé jmenovaný Mistr Jedi, bývalý učedník mistryně Kary Wing
Specializace : ovládá skvěle Ataru a Niman
Speciální dovednosti : Mistr v léčení, bitevní meditace
Hlavní zbraň : Lightsaber (stříbrná)
Éra : ROTE (124 BBY)
Historie : Jorran se narodil na Coruscantu do rodiny senátorů. V raném věku se u něj začaly projevovat zvláštní schopnosti a začal cítit sílu. Vzali ho proto do chrámu rytířů Jedi, kde si ho prověřili a byli udiveni jeho schopnostmi. Mistryně Wing se rozhodla ho učit a vychovala z něj dobrého Jediho. Zanedlouho po svých 25. narozeninách se stal mistrem.

Fan-Canon : Ano
Jméno : Clao Polliri
Dospělost : Dítě, 15 let (Doufám, že jsem teď někoho neurazil Very Happy)
Rasa : Falleenka (Coruscant)
Společenské zařazení : Padawan (mistr Sepoti-Daso)
Specializace : Zatím žádná
Speciální dovednosti : Falleenské feromony
Hlavní zbraň : Lightsaber (Modrá)
Éra : ROTE (124 BBY)
Historie : Clao se narodila na Coruscantu do rodiny politiků a tak své první tři roky prožila v bohatství a přepychu. Citlivost v Síle se u ní projevila už v prvním roce, ale rodiče něchtěli o učení v řádu ani slyšet. Až dlouho na to se tedy podařilo mistru Sepotimu je přesvědčit...