Universum contra sulum alius

"Eninstein, Eninstein, nic e mi pod tímhle nevybavuje," Kayla svěsila ramena.
"To je ten jak se mýlil," vlezl Tucker.
"Jakej?"
"No ten jak se dle něj všichni řídili, ale nakonec se prokázalo, že tak chytrej zas nebyl. Učili jsme se to loni."
"Aha, já říkala, že ve škole moc pozor nedávám," Kayla se otočila zpět ke komunikátoru.
"No, princip na kterém fungují motory vám bohužel nemohu říct, neni to tak, že by to bylo tajné, ale já nejsem technik."

"Zajímavé, možná, že ve vaší dimenzi funguje prostor trochu jinak. U nás je prakticky prostě nemožné překonat rychlost světla. Můžete ji překonat o nějaké málo, ale je to vážně jen hodně málo, nemá to praktické využití. Navíc, i kdybyste tu rychlost překonali, pro vás se v mé dimenzi neuvěřitelně zpomalí čas a když byste zastavili na nějaké planetě, nejspíš byste tam dorazili někdy ke konci vesmíru, popřípadě někdy za hodně hodně dlouhou dobu. Takhle se nám taky podařilo 'vynalézt' stroj času. Vyslali jsme posádku dobrovolníků do budoucnosti a oni se jednoduše vrátili zpět se strojem času. Prý ho ve skutečnosti vynalezli někdy za tisíc let (záměrně říkám let, aby tomu šlo rozumět) na nějaké odlehlé planetě, která zatím nění součástí federace."

"No, vaše teorie o rychlosti jsou dle mě zcestné," vmísil se znovu do rozhovoru Tucker.
"No, s tím, že čs ubíhá jinak se počítá, však proto jsou počítače na palubě upraveny do jistého poměru s reálným časem při různých stupních warpu. Mimoto je bezpečnostní pojistka, že když se to porouchá, lod se vynoří do normálního prostoru," vysvětlila Kayla systém cestování.

"Možná máte na mysli hyperprostorové cestování, jen nevíte, že to je prostě ono. Ono záleží na úhlu pohledu. Při cestování hyperprostorem se dostanete přes obrovské vzdálenosti za zlomek času, ale přitom ve skutečnosti urazíte jen malou vzdálenost. Je to složitější a nemám právě náladu dělat tu přes komunikátor přednášku o principu hypermotoru. A vůbec. Už mě nebaví tahle konverzace přes komunikátor. Pozval bych vás k sobě na Sáru, ale nejsem si jistý, jestli se tomu, co se tu právě nachází, náhodou neříká nepořádek, takže se spíše zeptám, smím-li navštícit já a můj společník K'tolk vaši loď."
----
"Je to moudré? Jít k nim na loď?"
"Bez obav, máme přece naše transportery, v případě nouze, prostě zadržte dech, vraťte se o několik beatů zpět, zapněte trysky, vraťte se zpět a Sára vás už vtáhne na loď. Pokud vím, vy umíte zadržovat dech na hodně dlouho, vzhledem k tomu, že dusík používáte jen jako vedlejší zdroj energie."

"Eh...no," Kayla se podívá na nepořádek na lodi, "Ano mpžete, jen nám dejte pět minut na přípravu, ok?"
Kayla se odvrátí od komunikátoru a značí všem aby začli uklízet nepořádek, který byl vytvořen téměř okamžitě poté, co kapitánka odešla na Enterprise.
Posádka s velkou nevolí uklidila.
"Ano, již můžete, vše je připraveno," hlásí Kayla.

Teď mi to ale došlo. Jak? Zeptám se Sáry.
"Jak se tam mám dostat? Plány našich lodí jsou úplně jiné, průchody nebudou kompatibilní a máme jen jeden skafandr, nechci, aby mi K'tolk prchl někam do vesmíru."
"Co takhle přivázat ho lanem?"
"Ano skvělý nápad, seš nejlepší, Sáro."
--------
"Posádko Potamaku. Navedeme loď poblíž té vaší, otvory nejsou kompatibilní a proto budeme muset přejít skrze vesmír pěšky. Doufám, že máte dvojité vakuové dveře, jinak se k vám nedostaneme."
Pak už jsem jen odskočil od komunikátoru zpět k počítači a kontroloval, jestli neudělá Sára nějakou chybu. Byla ale dokonalá. Přesně nasměrovala loď k Potamaku a zastavila tak, abychom měli co nejkratší cestu, nemohlo dojít ke srážce a ještě jsme neměli problémy se změnou umělého gravitačního pole.

Kayla se znovu nakloníila ke komunikátoru,
"A nechcete abychom vás přenesli na palubu? Bylo by to rychlejší a bez rizika," navrhla řešení.
Kayla zkontrolovala jestli má posádka všechno na uniformách správně. Všechno bez poskrvnky.

"Raději podstoupíme pomalý, ale bezpečný přenos. Nevím na jaké bázi váš způsob rychlého přenosu funguje, a tak nebudu riskovat, že by to můj nebo K'tolkův metabolismus neunesl. Ne, že bych vašim technikám nevěřil, ale přeci jen, nejsem zvyklý se jen tak teleportovat, kdoví co to se mnou může udělat, a navíc jsme podle všeho uvízli někde v mezidimensionálním prostoru a pokud souřadnice přenosu nastavujete absolutně tak by to nebylo zrovna dvakrát bezpečné. Pro jistotu použiju klasický přenos... chůzi, let, no však víte."

"No, dělejte jak chcete, ale bude vám to trvat déle. Jinak na transport mezi loděmi používáme jinačí systém než ten který myslíte. Tak tady na vás čekáme."

Musel jsem si znovu přehrát svou odchozí zprávu, protože jsem si byl téměř jistý, že jsem říkal, že nevím, jak funguje jejcih přenos. Ale ať už tím mysleli cokoliv, byl jsem už rozhodnutý přesunout se pěšky.
"Zabere to jen o několik minut déle. Vyrážíme, končím."
Přesunul jsem se k východu, nasadil rychloskafandr, K'tolk se zhluboka nadechl a já otevřel vnější vakuové vrata. Vchod do Potamaku už byl otevřený, nebyl problém se tam dostat. Za mnou se dveře zavřeli a já se uvolnil z obleku.
"Tak jsme tady."

Enterprise
Date otevřete univerzální frekvenci.
Všem lodím, tady kapitán Picard z lodi Enterprise. Víme jak vás dostat domů, náš šéfinženýr právě dokončuje úpravy motorů a provedeme test. Jestli vše půjde podle plánů, modifikujeme vaše motory.
Dat ukončil spojení a ozvala se strojovna:
Tady LaForge. Mám to pane, stačí do kolektorů nasbírat pár molekul omega a můžeme začít s testem. Končím.
Usadil jsem se do křesla.
Vpřed, poloviční impuls. Hledáme molekuly omega, otevřete kolektory.
Po chvíli jsme narazili na první omegu a pokračovali jsme v hledání, jedna stačit nebude.

Darkov, můstek

Posádka stále drhla a čistila loď, nicméně i tam se už začala objevovat nuda. Situace na můstku byla podobná, akrát tam nikdo neuklízel. Technici ohledně přenosu sem moc nepokročili, ale aspoň se podařilo rozjet UI, sice zatím ve značně osekané verzi, ale i tak to byla skvělá novinka.

Senzorový důstojník: Kapitáne, z té nové lodě právě někdo vešel do volného prostoru
Kapitán: Cože?
Senzorový: Ano je to tak, mame to i na vizuálu, ale nejsou tam žádné trosky, které by naznačovaly explozi, takže možná porucha. Teď zmizeli za Potomakem. Jsou v jeho stínu, takže nemáme kontakt.
Kapitán: Spojovací, informujte tu loď, že pokud má potíže, rádi ji pomůžeme.
Spojovací důstojník: Zpráva odeslána
Kapitán: Dobře, a teď informujte velitele na té Enterprise, co se stalo a senzorový bude pozorovat tu novou loď.
Spojovací: odesláno
Senzorový: Rozumím
poté všichni přemýšleli, co se mohlo stát na té lodi.

Enterprise
Přijali jsme zprávu, oskenovali to a nahlásili:
Nic se neděje, senzory neukazují nic divného...strukturální integrita té lodi je na 100%.

Derkov

Derkov>Enterpise: Divné, možná to je jejich zvyk, vyhazovat humanoidy z lodi místno pozdravné salvy

"Josefe, tady Sára. Docela se bavím. Napíchla jsem se na vysílání ostatních lodí. Zdá se, že si téměř všichni myslí, že máme nějaké potíže a že právě proto jsi musel opustit loď." Sára se zasmála do komunikátoru v Josefových hodinkách.
Odpověděl jsem: "Nezlob je moc, Sáro. Nechceme tady nepřátele."
"Ale jistě, neboj se." chvíli se odmlčela, ale nakonec si řekla, že by asi bylo dobré to říct. "Pane."
---------------------
"Ano, máme potíže, dochází nám dusík, takže polovina posádky už téměř nemá co dýchat. Také jsme přišli o většinu Tritonské čokolády, ale bez té se nějakou dobu obejdeme."

Enteprise-omega warp
Dat: Pane funkce omega warpu jsou normální, přesně jak jsme čekali. Při současné spotřebě a rychlosti nevypotřebujeme na cestě k zemi ani zásobu jednoho kolektoru, máme tedy dost rezervy.

Dobrá, vracíme se zpět. Strojovno, tady Picard. Připravte tým který upraví motory ostatních lodí na omega pohon.

Odpověd:(Kirk) Děkuji vám že nám upravíte motory.Mohu se vám něják odvděčit.
Odpověd(Stopa):Zdrávím nově příchozího mohu něják pomoct.

Enterprise-již zpět u ostatních
Tom: Nemusíte, naším úkolem je pomáhat. Jsme připraveni vy nemusíte dělat nic pouze čekat.

Picard transportní místnosti, transportujte tým na tyto souřadnice(Tomova loď). Připraveni? Energii.

Tom: Tým je u vás, brzy vaše motory upraví.

Odpověd:(Kirk) Mohu alespon vaše muže něják pohostit ?

Potamak - Rampage IV-class ship - CSGI Starfleet Academy training ship:

"Vítejte na palubě, ehm, doufám, že zde neni moc nepořádek," povídala Kayla rozpačitě k nově příchozím.
"No, bohužel Admirál, ani kapitán nyní nejsou na palubě a i přesto, že na to nejsem školena budu s vámi muset jednat já, takže pokud se vám bude zdát, že vás něco uráží, tak mě omluvte, vyjednávat neumím," Kayla svěsila ramena. Pohybem ruky nažnačila hostům at si sednou ke stolu do jednací místnosti umístěné za můskem. V místnosti se nacháuel prosklený stůl a několik elegarních repulzorových katzmarských židlí v hnědém odstínu.
"Jestli se vám nelíbí hnědá, tak mě omluvte, ale katzmarkové, kteří nám dodávají vybavení mají úchylku na hnědou," špitne Kayla k Hostům a posadí se do jednoho z křesel. V místnosti se objevila holografická podoba hlavního počítače lodi.
"Nějaké pití, jídlo?" otázal se počítač. Kayla naznačila hostům at si něco vyberou.

Enterprise

Byl jsem s několika lidmi v simulátoru. Simulace The big goodbye(viz. TNG: The big goodbye, First contact, tam Picard rozstřílel borgy thompsonem ). Zrovna se ozval komunikátor. Můstek kapitánovi. Ozval se LaForge, mají to hotové. Jdou na další loď. Konec.
Picard transportní místnosti. Přeneste jim tam omegy na cestu zpět.

Po dlouhé době od odletu jsem se do této galaxie vrátil,abych našel ty kteří mi pomohli a vyjednal s nimi spojenectví a obchodní smlouvy.A čekal jsem jestli se někdo ozve.