Světlo nebo temnota, vše je Síla (for xavier)

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Šel jsem obezřetně uličkami a vyhýbal se troskám z pobořených budov. Měče jsem měl vypnuté aby jejich bzukot a zář na nás neupozornila.
No tak ukažte se. Kde ste?
Silou jsem pátral po Defelech a Gamorreanech. Vyšli jsme na malé prostranství když jsem je jasně ucítil.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Dva Defelové se krčili za římsou rozbitého okna továrny s ostřelovacími puškami.
Gamoreliánů bylo o mnoho víc a byli poschováváni za troskami po celém prostranství.
Rwou ti ukazoval, ať jdeš nalevo, on šel napravo a mistr středem, každého vás následovalo kolem šesti Togoriánů.
První vykoukla prasečí hlava a člen Rwouovi skupiny jí zbavil tváře.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Co s Defely mě napadlo téměř okamžitě. Sáhl jsem po síle a strhl jim,již tak poškozený, strop na hlavu. O úspěchu mě informovalo množství prachu a suti vyvalivší se z okna.
By jsme měli.
Pochválil jsem se a jal se likvidovat gamoreliany.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Po oku si pozoroval svého mistra a Rwoua.
Mistr se naprosto neomylně a precizně oháněl svou čepelí, metal gamoreliany na všechny strany a drtil už tak rozbité trosky.
Rwou si počínal stejně precizně, ale s mírně nonšalantní hrubostí lovce. Jeho specifické pancíře na rukou hučely jako vibrosekera a odrážely všechny střely mimo dosah ve smrtící kombinaci s přesnou palbou jeho dvojice zkrácených blasterových hlavní.
Togoriáni si také počínaly obratně, až poslední protivník padl.
---
Postupovali jste dál.
Cítíš to?
Zeptal se tě mistr a ukázal dlouhou ulicí doprava.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Na mistrovu otázku jsem sáhl po Síle a zaměřil své vnímání daným směrem.
A skutečně jsem ucítil vibrace.
Ano, Mistře.
Mám se o to postarat?

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Postaráme se o to oba.
Zamával na Rwoua a dal mu instrukce.
Když togoriáni zmizeli v dlouhé a široké ulici vedoucí k moři, vydali jste se s mistrem doprava.
Na gamoreliany to bylo moc pohyblivé a inteligentní.
Je jich 17, možná defelové.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Zřejmě.
Souhlasil jsem s mistrem a dál Silou prohlížel blížící se skupinu. Zavřel jsem oči.
V tomhle soubiji je nebudu potřebovat.
Zažehl jsem své meče a pravý přetočil v ruce, aby mířil dozadu.
Teď.
Vyrazil jsem skokem na skupinu. Držení pravého meče mi dovolilo při rotaci, kterou jsem měl, se rychleji prosekat.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Bytosti rychle zareagovaly a roztáhli se do efektního krycího vzorce.
Cítil si strach, překvapení, ale taky odhodlání, sebejistota a hlavně všude nebezpečí smrti.
Postupně utichaly jednotlivé plamínky života, až z nich zůstal jediný.
Otevřel si oči a mistr držel špičku čepele před obličejem rozzuřeného Nikta.
Kolem se váleli nejen Defelové, ale i Klatooiniani, Skrillingové a Trandoshani.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Přistoupil jsem k mistrovi a prohlédl si Nikta.
Co s ním mistře?
Zeptal jsem se, zatímco jsem se díval na zajatce.
Nezdá se být příliš ochoten spolupracovat.
Dodal jsem a nebezpečně se usmál.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Mistr ti chvíli neodpovídal a vypadal soustředěně.
Už si ho můžeš zabít!
Odklonil svou čepel a poodešel.
Nikto na tebe bázlivě pohlédl a začal se škrábat pryč.
Zab ho, už mám, co jsem potřeboval!
Zopakoval mistr.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Bezchybným sekem jsem ho sťal.
Dozvěděl jste se něco zajímavého mistrě?
Byl jsem zvědav co všechno z Nikta vytáhl. S mistrovími telepatickými schopnostmi jsem již skušenost měl a věděl že jim jen tak někdo neodolá.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Jistě, přesně to co jsem potřeboval, štěpný bod téhle situace.
Zvedl svůj comling k ústům.
Rwou, kde jste?
Chvíli se ozývalo jen škrčení, ale poté odpověděl.
Dobrá, posílám ti souřadnice, na kterých se sejdeme.
Řekl mistr po krátkém rozhovoru.
Tudy, musíme dorazit k budově vypadající jako trnový keř.
Oznámil ti mistr.
Tam je naše kořist.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

K budově vypadající jako trnový keř?
Napadlo mě jestli mistrův výslech nebyl příliš silný a jestli se mezitím nikt nezbláznil.
Přesto jsem vyrazil daným směrem a zanedlouho jsme byli na místě.
No jo, fakt tak vypadá.
Uznal jsem když jsem ji uviděl.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Byl to asi velkosklad výrobků, co se dělaly v továrnách.
Obrovský dóm s mnoha přistávacími rampami, překladovými můstky a přechodovými průlezy, jak ostny.
Brzy se dostavil i Rwou a parta togoriánů.
Asi dva kilometry odsud na východ je malé sídlo banky pro námezdní dělníky.
Začal mistr vysvětlovat plán.
V něm se ukrývá Rulik a jeho elita, když jej zneškodníme, zbytek vetřelců zneškodní droidi.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Přikývl jsem jako že rozumím.
Co od jeho elity můžeme čekat,Mistře?
Zeptal jsem se. Bylo mi jasné že dobýt tu budovu bude těžší než dosavadní likvidace hlídek.
Zatím to šlo až podezdřele hladce.
Pomyslel jsem si a Sílou obhlédl okolní budovy.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Neřekl bych, že pro nás to bude nějaký problém…
Sarkasticky se pousmál.
… prakticky Rwou a zbytek mého komanda to zvládne samo.
Sledoval tvou reakci a spěšně dodal.
Existuje však možnost, kterou mi prozradil nepřímo ten… pozůstalý…, a to že Rulik ovládá Sílu.
Nechal to doznít a dal pokyn k opatrnému pochodu.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Šjsem se skupinou a přemýšlel, jak může misky vah zahýbat to, že Rulik je znalý v Síle.
Bude li mít jen základní výcvik nebude to mít efekt žádný. Je-li však znalejší tak to může znamenat hodně.
Rozhlédl jsem se po komanu.
I když na konečný výsledek to bude mít význam už poněkud menší...
Silou jsem pátral po různých pastech a sniperech.
Jestli ucítí náš příchod tak to bude tuhý.
Přesto jsme došli až k bance bez nějakých záludností.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Mistr dal pokynutím ruky znamení pro útok.
Ty, Rwou a několik togorianů jste vyrazili hlavními dveřmi.
Mistr a několik dalších "togů" hlídalo okolí.
- Je to jen na tobě, menší test tvých dovedností, zajatce nebereme. -
Znělo ti hlavou.
Halou jste pronikli bez odporu a zamířili do prvního patra.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

-Jak si přejete mistře.-
Sáhl jsem po síle a zrychlil. Pro obyčejné oko to muselo vypadat že sem se rozmazal.
Do místnosti odkud jsem cítil přítomnost nepřátel jsem se v řítil zavřenými dveřmi. Téměř ze všech byla najednou cítit hrůza.
Začal jsem je masakrovat. Rulik zde nebyl.
Začal jsem se prosekávat dál.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Když si udolal posledního, zabouchly se za tebou dveře a otevřel se nenápadný otvor ve zdi.
Vyběhlo z něj pět Barabelů se silovými kopími.
Následoval je příšerný tvor - Terentatek.
Já jsem Rulik.
Oznámil ti a na podlahu skápla slina z jeho mordy.
A ty si mrtvý.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Ehm, to vrhá na situaci zcela nové světlo.
Terentatek? Se mi snad jen zdá!
Myslel jsem že Jediové odvedli lepší práci při vaší likvidaci, asi to budu muset napravit.
Tak tohle mistr myslel tím že pravděpodobně ovládá Sílu.
Skočil jsem mezi ně. První Barabel padl něž se stačil začít bránit. Pln zuřivosti jsem bojoval s těmi bestiemi.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Terentatek se kupodivu držel mimo boj.
Doráželi na tebe jen barabelové, ale brzy ses jich zbavil.
Terentatek konečně odněkud vyštrachal měděný váleček a na světlo světa vykvetla zlato-karamelová čepel.
- Takové monstrum by ale dokázalo bojovat i bez meče. -

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Začal jsem kroužit okolo Terentateka. Moc informací o těchto bastiích se nedochovalo ale věděl jsem že je velmi nebezpečný a smrtící.
Ten meč máš jen na okrasu ne? K čemu je ti vůbec dobrej?
Popichoval jsem ho doufaje že v návalu zuřivasti udělá chybu.
Vyskočil jsem nad něj prováděje protisměrné výpady čepelemi.

Kiks... Tak znovu a přeskočíme to.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Zabil jsi jej a čekáš společně s Rwouem na příchod tvého mistra.
Padli tři togoriáni, ale ty si nebyl zraněn.
---
Mistr vchází do dveří a prohlíží si Terentateka.
O tomhle stvoření jsem slyšel jen v legendách.
Pohlédne na tebe.
Máš dobrý výcvik od Skywalkera, učedníku, ale musíme doladit ty ztráty togoriánů.
Až se vrátíme, ihned začne pokročilý trénink.

Leria Kerlsil - severní pobřeží

Kdyby sem nepřišly tak by mohli ještě žít. Já je do týhle místnosti nevolal.
Řekl jsem podrážděně a rozhlédl jsem se po mrtvích Togech.
A když už tady byly tak se taky mohli zdekovat.
Naúadlo mě že bych si z Tetranteka mohl vzít suvenýr. Došel jsem k jeho tlamě a vytáhl z ní jeden tesák.
Bože ten si v životě nečistil zuby.
Ten zápach z tlamy byl opravdu stašný.