Fate of the Jedi - Outcast

Není čas číst. Můžu ale poslouchat. Potěšilo mě, že Fate of the Jedi Marc "nadaboval" bez přemostění a tak si člověk může konečně zase jednou vychutnat komplet knížku bez chybějících kapitol.

Legacy of the force byla fajn, proto jsem šel do další série s nadšením a pravděpodobně zbytečně vysokým očekáváním. Ano, chápete správně, Outcast dopadl v mých očích spíše špatně a nepomohl mu ani sám božský Marc Thompson, ani perfektní provázanost s událostmi časů předešlých.

Jsou to staré dobré hvězdné války. Jsou tam všechny postavy, které byste čekali - dokonce i Karrde se ukázal. Jenže ze tří příběhových linií je opravdu zajímavá jen jedna a to je prostě zlé.

Na Coruscantu vládne Daala. Pravice vystřídala levici a Galaktická aliance se konečně ekonomicky sbírá ze dna. Ve vedení je více imperiálů, než rebelů a vše dostává řád. Má to ale i stinné stránky. Konečně se někdo začíná zabývat tím, kdo vlastně má nést následky za „hups“ momenty spáchané studenty Lukova Nového řádu Jedi. Kdo odpovídá kupříkladu za masakr při Durronově poslední návštěvě vojenské akademie na Caridě? Proč by mělo pouhé „byl na temné straně“ stačit? Situaci navíc ještě vyostří náhlé smyslů pomatení Valina Horna, který ze záhadných důvodů vidí ve všech svých známých dvojníky se špatnými úmysly.

Lukovy nezbývá, než za vše přijmout odpovědnost, a jak už to s mistry Jedi chodí, odejít do exilu. Na cestu se s ním vydává i Ben.

V tento moment jakoby Arronovi někdo řekl: „A dost! Máš jen rok, nemůžeš se s tím tak párat…“ a vše dobré jde do kytek. Ze skvělého poslechu se stává mučení, kdy se nejdřív snažíte odolat nutkání nepřeskočit události probíhající na hlavní planetě a pak se s pomalu umírající nadějí na zábavu prodíráte s Hanem a Leiou podzemím Kesselu.

Opravdu. Stará dobrá dvojce, naprosto shodně jako v předchozích románech, letí z místa na místo, aby se s opatrností jejich věku vlastní vrhla na druhotný, nudný a pro galaxii naprosto nepodstatný úkol, a s drobným zaškobrtnutím jej zdárně vyřešila. V Outcastu je to však ještě horší, protože jejich příběhová linie mi silně připomněla Lyričin svět, dětskou knížku plnou přerostlých pavouků a plazů, která byla v mnoha ohledech zajímavější.

Naštěstí je tu ještě ona zmíněná linie třetí. Linie s Velkomistrem Jedi Lukem Skywalkerem a jeho pubertálním synem Benem. Společně se vydávají po stopách Jacena Sola a jejich první zastávkou je Dorin, planeta Kel Dorů. Nechám-li stranou fakt, že má Allston zjevně nějakou úchylku na podzemní komplexy, musím říct, že jsem byl příběhem nadšen. Baran Dové jsou vskutku zajímavou sektou, o které se vyplatí něco dozvědět. Duo Mistr-učedník (i když, v případě Bena rytíř) tu funguje na výbornou a člověk má pocit, že mezi EI a Outcastem se s řádem Jedi vůbec nic nestalo, jako kdyby Luke byl Qui-Gon a Ben mladý Obi-Wan.

Vyústění toho všeho není žádné, cliffhanger také ne. Další romány jsem sice ještě neposlouchal, ale už teď mám nehezký pocit, že nám Aaron Allston napsal knihu, která s dalším dějem série nemá moc společného. Bohužel nebo bohudík? To se teprve uslyší.

50%

Perlička závěrem:
She (Jaina) pointed to her new observer, who sat with two others, eating a salad and  talking. "That one. Tarc."
Master Hamner looked and tilted his head. "He does look like Anakin Solo."
"So you think it's a coincidence?"
"You'd have to ask your father about that, too."