Fate of the Jedi - Omen

Omen - první román série Fate of the Jedi. Počkat… Něco tu nehraje. Jak to, že první? Máte pravdu, není první, ale jeho obsah jakoby říkal něco jiného. Mé obavy se potvrdily a já s politováním musím konstatovat, že kniha od Aarona Allstona byla zcela zbytečná. Tři, čtyři kapitoly textu bych z ní vyjmul, zkrátil je do delšího prologu pro Omen, a zbytek bych seškrtal. Před tím, než začnete jásat, musím Vás varovat: Ani druhá kniha není žádným skvostem, ale už se v ní konečně něco odehraje a to něco dává jasně tušit, o čem celá nadcházející série bude.

Po krátkém, temném úvodu, ve kterém se znovu setkáváme se Sithskou meditační lodí, se rozehrají tři hlavní příběhové linie. Pracovně je lze nazvat Coruscant, dobrodružství Skywalkerů a Ztracený kmen. Neubráním se srovnání s Outcastem a rovnou říkám, že nyní máme 2 zajímavé a jednu úmyslně přiškrcenou linii.

Coruscant – Rytíři Jedi si ještě nestačili ani pořádně oddychnout, poté co se jim podařilo zbavit se dozorců, a už se na ně valí další problém v podobě již třetího člena řádu s pomatenou myslí. Vše sleduje všudypřítomný tisk a v honbě za senzací situaci ještě vyostřuje. Prezidentka Daala nemá chuť ustupovat a brát speciální ohledy, vše řeší rázně a s logikou bývalého Imperiálního admirála. Leia a Han se snaží napravovat své chyby ve výchově a věnují Allaně veškerý čas, který jen mohou. Bohužel zapomínají, že kam jdou oni, tam bezpochyby míří i problémy. Události na hlavní planetě hladce navazují na předchozí román, jdou však více do hloubky a je mnohem zábavnější je poslouchat.

Dobrodružství Skywalkerů – Luke a Ben pokračují ve stopách Jacena Sola. Cesta je vede k záhadným Aing-Tii, duchovním plazům se šesti jazyky a vyspělou technologií založenou na Síle. Ačkoli jsou mnichové známí svojí odtažitostí až agresí vůči jiným rasám, Skywalkerům se podaří je přesvědčit, aby je vzali mezi sebe, a výměnou za malou protislužbu jim navíc poskytnou informace a některé ze svých znalostí. Příběh je kvalitně srovnatelný s misí na Dorinu a bylo skvělé po dlouhé době, která utekla od Vize budoucnosti, se o Aing-Tii konečně něco dozvědět. Vztah mezi Lukem a Benem se utužuje a je vidět, že mu vyhnanství prospívá. Nebo, že by za to mohla Mara?...

Ztracený kmen – společně s tím, co bude odhaleno v příštím románu, představuje ztracený kmen odůvodnění vzniku Fate of the Jedi. Omen – prastará loď zavdala vzniku něčemu, co už dávno nemělo existovat. Mám silné výhrady k tomu, že za 5 000 let by se to „něco“ mělo přetvořit v něco mnohonásobně většího, ale na stranu druhou, jsem rád, že se autorka držela při zemi. Celý děj je skokový, mírně matoucí a na svůj potenciál jednoznačně nezáživný. Když se však nad tím zamyslím, chápu to. Není snad 9 novel a 5 komiksů na vysvětlení všeho potřebného dostatek?

Autorka Christie Golden, nám předkládá svůj první počin do světa Hvězdných válek a nevede si špatně. Nutné však říct, že pro příště by se měla vyvarovat hned několika prohřešků. Tím asi nejotravnějším byl způsob, jakým čtenáři přibližovala probíhající děj. Zdá se mi dobré, tu a tam zmínit věc, která se stala v minulých románech, aby vše dávalo lepší souvislosti. Když ovšem začněte připomínat i věci, které se staly o 2 kapitoly zpátky, ocitáte se náhle na půdě knížek pro děti. S tím vlastně souvisí i má druhá výtka. V celém románu, až na pár rozzuřených zvířátek, nikdo neumře. Byla to vůbec kniha pro dospělé? Příležitostí bylo tolik, že je to až zarážející. Když ani drsný Sith nedokáže chladnokrevně zabít nevinného, nejste v krutém světě deset let po válce s Yuuzhan Vongy, ale na pasece pod duhou a mezi jednorožci.

Abych ale jen nenadával, mám i tři věci, které Christie přinesla a já je s radostí vítal. První, lehce úsměvná je fakt, že maso je maso a vegani by knihu raději otevírat neměli. Když Leia tvrdí, že je maso dobrý, tak by nikdo neměl odporovat! Druhou pochvalu si autorka zaslouží za gradaci. Román začíná slibně, pak se pomalu převaluje mezi záživným a nezáživným až nakonec vybouchne takovým cliffhangerem, že by se za něj nemusel stydět ani JJ. Do třetice tu máme způsob zakončení. Kniha negraduje obří vesmírnou bitvou ani soubojem na světelné meče, přesto epicky, v první chvíli s úsměvem na rtech a v druhou se vzrušením a mražením v zádech.

65%

PS: Gizka je zpátky!