Na Korriban (výcvik pro keny)

Korriban, osada Dreashde

Jo, hned to bude
odvětil barman a začal něco nalívat do sklenice, potom k tomu něco přilil, zamichal a přičichl. Kvůli vůni nápoje se mu zkřivil obličej a zaslzeli oči
Jejda, ta píše, trošku mi ujela ruka
promnul si oči a podával ti nápoj, najednou sis všiml že stojí před tebou, nápoj v natažené ruce a na něco kouká. To něco bylo za tebou. Otočil jsi se a kdybys jsi nebyl hned u baru, udělal by jsi krok zpět. Za tebou stál vlku podobnému shistavanen, upíral na tebe své červené oči a potom vycenil tesáky
Urazil jsi mistra, tvým zabitím dokážu, že jsem hoden přijetí do akademie
a jednou tlapou tě praštil tak silně, že jsi pár metrů odletěl
Tvá ochránkyně tu není a proto zemřeš!
zařval a vytáhl blaster

Korriban, osada Dreashde

Schytal jsem docela slušnou ránu, ale nic na co bych nebyl zvyklý. Odletěl jsem asi tři metry daleko směrem kde jsme před chvílí seděli se Saturou.
Další večerní let... a právě toho mám dost !!!
Při dopadu jsem poboural dva stoly a několik židlí. Přistál jsem na zádech, čelem k tomu útočníkovi.
Co tohle bylo za zvěř... zeptal jsem se sám sebe.

Když jsem dopadal; jak široký, tak dlouhý; na zem, srazil jsem jednu z židlí hlavou a ta se převrátila.
Měla by být někde za hlavou... napadlo mne.
Oběma rukama jsem ihned začal projíždět okolí za hlavou až moje pravá ruka nahmátla opěradlo. Chytl jsem ji obouruč a současně se podíval, kde stojí protivník.
Mám a jde se nahoru...
Rychle jsem skrčil nohy a s malým shoupnutím se vyšvihl do kleku, s jednou nohou připravenou, že vyrazím kupředu.
V ten moment jsem udělil židli další energii máchutím přes hlavu a poslal ji na útočníka se slovy:
Urazil jsem mistra a tobě urazím hlavu...
Okamžitě jsem tasil ostří, odrazil se připravenou nohou a přešel do útoku. Následoval rychlý přískok a krátké razantní seknutí na útočníkovu ruku ozbrojenou blastrem.
Barem zazněl zvuk ostří protínajícího vzduch a mne napadlo:
Tohle nebylo zlý... řekl bych, že to byla klasická pěti sekundová akce...

Korriban, osada Dreashde

Tebou hozená židlička ho zasáhla tělem do trupu a opěradlem do hlavy. Síla dopadu jej donutila udělat dva kroky zpět.
Grrrrrrrrr
zařval a v řevu byla zřejmá bolest, ale i vztek. To už si se k němu řítil se svojí zbraní a seknul jsi mu po ruce. Když postřehl, že se na něj ženeš, vydal hluboké zavrčení, ze kterého šel mráz po zádech.Bohužel pro tebe udělal ještě další krok zpět a ješte se kvůli inkasovanému zásahu otáčel, takže tvá rána šla mimo. Sice jsi jej skoro zasáhl, ale to se nepočítalo. Když postřehl, že se na něj ženeš, vydal hluboké zavrčení, ze kterého šel mráz po zádech. Poté co jsi seknul mimo, chtěl tě chytnut druhou rukou, ve které neměl blaster a zastavit tě, aby tě blasterem neminul.
Chytnul tě, ale ne za rameno, protože jsi byl, ale za kus oblečení. Tvé oblečení nevydrželo sílu, kterou tě přitahoval k tobě a tvoji rychlost a rozthlo se.
Grrr
zavrčel shistavanen a odhodil kus tvého oblečení a vystřelil po tobě. Naštěstí pro tebe minul a jeho rána zasáhla mísu s nějakým ovocem na stole za tebou.
Stůj
zařval a volnou rukou odhdil židličku, která mu překážela v jeho cestě. Židlička dopadla na stěnu a tam se roztříštila. Podnik zazněl další výstřel, tentokrát však šel nad tebe. Další dvě rány a opět si byl nezraněn.
Poslední vypálená rána šla před tebe a zasáhla jednoho muže do hlavy. Muž se skácel bna podlahu, přímo tobě pod nohy. Zakopnul si o něj a svalil ses na zemi.
Haha
zasmál se shistavanen a rozběhl se k mistu, kde jsi spadl. V běhu přeskakoval židličky a stoly a ty co mu přišli do cesty shazoval na zem.

Korriban, osada Dreashde

O tom muži jsem neměl do této doby ani tušení a tumu odpovídali i následky. Směřoval jsem obličejem k zemi, jak podťatý. Reflexivně na poslední chvíli jsem dal před sebe levou ruku, což znatelně utlumilo můj dopad, ale i tak jsem si dal hlavou o zem.
Za tohle si te vychutnám...
Oko za oko... hlavu za hlavu !!!
Posilněn svým rozhodnutím jsem se zapřel a vyzvedl již zminěnou rukou, pravou nohou našel oporu v mrtvole muže a vyrazil vstříc nepříteli. Pravou vystřídala levá noha a pak jsem udělal náhlý úkrok do pravé strany. S mečem doteď u pasu jsem prudce vyrazil nahoru, do výše nepřítelova krku. Levou jsem si ještě pojistil svůj ůchop, aby mi případný náraz nevyvrátil ruku a tím mi nezhatil plány.

Korriban, osada Dreashde

Tvé ostří narazilo do něčeho tvrdého, bohužel to byl jen blaster. Shistavanen jej neudržel v ruce a jeho blaster odletěl dál. Hluboce zavrčel a jeho červené oči tě propalovali a sekl po tobě levou rukou. Jeho ruka s vytaženými drápy pronikla tvým oděvem a zanechala ti po sobě na boku pět krvavých stop.
Zanedlouho z tebe bude mrtvola, těšíš se?
zeptal se tě, když se po tobě ohnal pravou rukou, přitom se tlumeně pochechtával a jeho smích získal na hlasitosti, když i tato ruka zanechala nějakou stopu. Zkusil si mu useknout hlavu, ale tvoji ruku zastavil.
Tvá ruka se zastavila v jeho čelistech a on něco řekl. Bohužel jsi mu díky tomu, že měl tvoji ruku ve své tlamě ani za mák nerozumněl. Ale je mu to nevadilo, on jej zesílil stisk svých čelistí a tobě vypadla zbraň z ruky.

Korriban, osada Dreashde

Jo těším... mám rád příchuť smrti !!! a hned , jak jsem to dořekl, jeho drápy dopadly na můj bok a zastavily je až moje žebra.
Bolestí jsem ztěžka vydechl, ale nezařval. Pak mi z nepovedeného útoku zůstala v jeho tlamě ruka a já si pomyslal:
Konec hraní... kryple !
Neváhal jsem ani minutu a poslal mu dvě hlavičky, ta první sedla krásně na nos. Pak jsem rychle položil svoji levou ruku na jeho pravou půlku tváře a
připraveným palcem mu zatlačil na oko, ve snaze mu ho vymáčknout z hlavy.
A co teď... je ti líp ty kryple..? a zkoušel vyvlíct svoji ruku z jeho hnusné tlamy.
Jestli se mi ta ruka uvolní, tak ti hnedka pošlu takovou bombu na krk, že pujdeš automaticky spát !!!

Korriban, osada Dreashde

Prstem jsi mu vymáčknul oko. Shistavanen zařval bolestí a ustoupil. Jednou rukou držel na zničeném oku a bolestí neviděl kam jde. Cestou narazil do pár stolů, ale stále se držel na nohách. Jak tak ustupoval chytnul jednu barovou stoličku a hodil jí po tobě.
Chcípni
zařval a už šahal po druhé

Korriban, osada Dreashde

Jakmile Shistavanen zařval osvobodil jsem trhnutím svoji ruku. Rychle jsem prohmatal pravé předloktí, abych zjistil jeho stav.
Hm, není to tak strašný... sice to bude zhmožděný možná i někde prokouslý, ale dá se to vydržet...
A v tom už na mne letěla barová stolička. Sklonil jsem se na poslední chvíli a noha té stoličky mě sklouzla po temeni hlavy.
Auu... sikl jsem na půl hlasu.
Za tohle tě zabiju, ty šupáku !!!
Kouknul jsem na protivníka, jak sahá po další a řekl:
Další nestihneš...
Dvěma krátkými kroky jsem byl u něj, pravou pěstí se napřáhl už kdesi od kolene a poslal mu největší ránu, co jsem mohl dát, směrem na to zdravé oko.
Ozvala se pěkná rána a kdosi u baru řekl:
Aáá, ta sedla...
Protivník se po té ráně hodně zaklonil a snažil se vyrovnat stabilitu.
Dostanu tě na zem a pak chcípneš !!!
Umlátím tě holíma rukama... budeš litovat, že jsi se do mne vůbec "obouval"
Následovala rychlá levá a následně zase pravá pěst, obě dopadly na jeho hlavu.
Jestli skončíš na zemi rošlápnu ti hlavu, jako červa...
Nebo dopadneš ještě hůř...

Korriban, osada Dreashde

Shistavanen ustupoval a přepadl o jednu z rozházených židliček. Skončil na zádech a vyjekl. To už viděl svým jediným vidoucím okem jak se na něj snáší tvoje noha. Stihl jen zavrčet a už tvá noha tlačila jeho ksicht pod zem. Cvíli sebou zmítal a snaži se tě shodit, ale to už bylo slyšet hlasité praskání a slabši jedinci v podniku šli k zemi. To otrlejší je ihned zbledlí obrali a snažili se ukořistit co nejvíce kreditů.
Ty jsi pokračoval v lisování jeho hlavy a další série práskání poslala k zemi další návštěvníky. Ti co měli rozum už odcházeli. Nakonec jsi pořádně zatlačil a odměnou ti bylo pár jeho lebečních kostí zaražených v noze.
Tohle už nevydejchá
řekl s třesoucím se hlasem bledý barman
Bude to 150 kreditů, na úklid

Korriban, osada Dreashde

Blbej Shistavanen a jeho blbá hlava... procedil jsem mezi zuby.
Satura mne bude dávat asi dlouho do kupy... pomyslel jsem si.
Otočil jsem se čelem k baru a prohlídl tu spoušť
Hm pěkná rutika... no radši budu držet jazyk za zuby a počkám s čím barman vyrukuje... napadlo mne
Vytáhl jsem si ty největší kusy kostí z nohy, sebral svoje ostří a se zaťatými zuby došel k baru.
Sakra to jsou ceny... no tak to připiš k tomu, nalij mě jednoho panáka a zaplatím to, ale mám u sebe asi 520,- cr, takže jestli to bude víc,
tak bych tady musel zatnout sekeru...
Ale neboj určitě ti to dám, jakože se Blunt jmenuju...
Jak jsem to dořekl rozhlédl se kolem sebe, jestli snad ještě nebudou nějaké problémy.
Doufám, že už jsem si zjednal dostatečnej respekt...

Korriban, osada Dreashde

Barman projížděl seznam co jste si objednali, obhlédl škody a řekl
Tak to bude celkem 215 kreditů, plus dýško. Jinak doufám že příjdete zas, jenom ne brzy. V Dreashde jsou i jiné podniky které můžete zdemolovat
a poslal párek droidů uklidit shistavanenovo tělo a jeho tělní tekutiny, které mu vytekly z hlavy. Barman je radši nepozoroval a poslal jednoho droidíka aby se podíval po nějakých peněženkách u těch co po tvém představení omdleli. Všiml si, že droidíka sleduješ řekl tvrdě
Hele, žádnej podíl nedostaneš. Jestli chceš, klidně se po peněženkách a kreditech podívej, ale nenič mi vybavení a neokradni mého droida

Korriban, osada Dreashde

Jenom 215,- kreditů... hm, tak tady máš 250,- a to je dobrý... odvětil jsem
Pak jsem pohlédl na droida, jak šacoval omdlivší návštěvníky lokálu a uslyšel barmanova slova.
Neboj, nechci žádnej podíl ani ti likvidovat vybavení natož droida. Pro dnešek toho mám dost a odcházím.
Tvé pozvání přijímám a někdy se zase stavím.
Toho panáka jsem nedostal a ani mi to nevadí, i tak mě přešla chuť...
Moje zranění přicházela k sobě a nebylo to vůbec příjemné. Otočil jsem se zády k baru a pomalu se rozešel směrem ke dveřím.
Když jsem k nim došel a sáhnul po klice, ještě se otočil a podíval se za sebe, jen tak pro klid duše. Pár násosků se po mne dívalo, ale nikdo po mě nic nechtěl.
Otevřel jsem dveře a vyšel ven. Hned jsem se podíval na svoje žebra, které bolely jako čert. Měl jsem tam čtyři šrámy, z toho dva hluboké až na kost.
Tohle musím ošetřit, jinak to bude zlý... usoudil jsem.
Rozešel jsem se, teď už rychleji, a ignoroval bolest. Směřoval jsem k akademii a hlavou mi běžela jedna myšlenka za druhou.
Tak dneska to byl pěknej den... už ani nevím kolik mrtvích, ale nebylo jich málo.
Setkání s mistriní, zřejmě mou budoucí... a pak ten Shistavanen...hm slušnej den, to se musí nechat.

Cestou jsem zahlédl několik sithských hlídek, ale jinak nikoho.
Asi už všichni spí a ti co nespí ještě nasávají.
A to už jsem viděl bránu akademie a přidal do kroku.
Ať už tam jsem...
Po chvíli jsem stál u brány a hlídce ukázal svůj náramek, byl jsem bez problému vpuštěn.

Korriban, akademie

Po vstupu do akademie jsem za svými zády zaslechl nějakou poznámku, ale neslyšel jsem co, a pak následoval smích, jenž nebyl příliš hlasitý.
Přešel jsem to bezeslov a pokračoval dál. Přišel jsem do kruhové místnosti a musel konstatovat, že ve strovnání s ulicí zde panoval docela ruch.
U vchodu směrem k výcvikové sekci stáli dva mistři a o něčem debatovali. Opodál stálo několik učedníků, ale nijak jsem jim nevěnoval pozornost.
Zabočil jsem rovnou do lůžkové části a v jedné z uliček, které se větvili z hlavní cesty jsem uviděl dva mladé muže. Když mne oba spatřili, jeden druhému neco šeptl do ucha a pak se začli oba smát. Zamračeně jsem se na ně podíval a pak si řekl:
No tak vás dva si píšu na seznam skoro mrtvých... a bezeslova jsem se rozešel dál.
Pokračoval jsem dál na další křižovatku, tam se zastavil a rozhlédl.
Tady by to mělo být... myslím že do prava...
Nalevo stál další hlouček učedníků, ale byli moc daleko, než aby si mne všimli.
rozešel jsem se směrem po pravé ruce a neustále mi vrtali ti dva mladíci v hlavě.
Já je od někud znám ty dva... ale kde jsem je jen viděl..?
Naprosto pohlcen svými myšlenkami jsem si ani nevšiml, že jsem nevědomky našel svůj pokoj.
Sakra kde já je jen viděl...
Už vím, to jsou ti dva z Nar Shaddaa, tenkrát u té kantýny jsem je skyšel povídat si o tomto místě...
A oni jsou ještě na živu... hm tak to dlouho nebudou... tomu se podívám na zoubek... a kysele se usmál.
Vyplul jsem ze svých myšlenek a zjistil kde se nacházím.
A hele není tohle pokoj, který hledám... já bych řekl, že jo... zeptal se sám sebe.
Bez otálení jsem otevřel dveře do svého pokoje. Satura ležela na posteli a vypadalo to, že spí. Přistoupil jsem k její posteli a promluvil na ni:
Satko spíš..? Potřebuju nutně tu tvoji lékařskou sadu...
Satko... promluvil jsem víc nahlas a lehce jí poklepal na rameno.

Korriban, akademie

Satura se zavrtěla a pak se prudce posadila s vibronožem v ruce, který se zastavil na tvé hrudi. Satura zaostřila a zatvářila se vztekle
Co sem ti o nás dvou říkala?
a přitlačila vibronůž. Naštěstí pro tebe si všimla tvéh zranění a tak jsis odnesl jen menší krvácející ranku.
Koho si naštval?
zeptala se tě, zatímco vytahovala lékarničku z báglu. Nejdříve vytáhla dezinfekci a kůkladně ti vydenzifikovala všechny rány. Zvláčť rány na žebrech byly tak hluboké, že jsi měl pocit, že ti ta dezinfekce vypálí totálně celý obsah hrudního koše. Své pocity jsi proto doprovovodil vskutku působivým hlasovým projevem.
Ale no tak, vžyť je to jen trošku hlubší škrábnutí.
a sešila ti těch pár ran na hrudníku. Potom přešla k nohám a zarazila se
To je kost?
zeptala se tě a facscinovaně si tvá zranění prohlížela. Potom ty kosti jednu po druhé vytáhla a se slovy
Ať si to uklídí někod jinej
je hodila na chodbu. Potom se vrátila k oblíbené dezinfekci doprovázenou ze tvé strany hlasitým projevem.
Ts, ts
kroutila hlavou a obvázala ti nohy.
Na, tady máš něco proti bolesti a zánětům
a hodila ti nějaké léky. Lehla si na postel a pravila
Povídej, co jsi dělal tak drsného, že jsi skončil s kostmi v těle?

Korriban, akademie

No ještě ty mě pobodej a bude to skvělej konec dne... vyjekl jsem s nožem na hrudi.
Následující dezinfekční operace mě udelala náramě dobře. Chvilemi jsem zařval tak, že to muselo být slyšet až v hlavní místnosti.
Jo to je kost... odvětil jsem na její otázku.
Počkej, tu největší nevyhazuj... ale bylo pozdě.
Vrátil jsem se na chodbu a šel ji sebrat. Když se vracel zpět zahlédl jsem menší dav zvědavců, pátrajících po zdroji toho řevu.
Co čumíte... a zabouchl jsem dveře.
Otíral jsem tu kost, asi tak dva centimetry dlouhou, ale tenkou a pravil.
Suvenýr... a už po mě letěli ty léky.
Chytil jsem je a přešel k její posteli se slovy:
S dovolením si půjčím ten tvůj mesr...
Udělám si do toho odštěpku díru a připnu si ho na krk... a hlasitě se zasmál.
Spolkl jsem nějaké ty léky a lehl si na svoji postel.

No to jsi odešla v tom nejlepším... vyhlídnul si mne totiž jeden Shistavanenskej prevít a byla z toho dobrá mela...
Začlo to tak, že přišel ke mě a dal mě pěkný dělo se slovy, že jsem urazil mistra a že mě zabije a pak se dostane na akademii.
Tak jsem se zase proletěl, tentokrát po lokále a zboural čtvrtku posezení. Na to jsem mu řekl že jsem urazil mistra a jemu urazím hlavu.
Pak už to šlo ráz na ráz, já mu zničil blaster, on mě dal drápama na žebra, mě pak skončila ruka v jeho tlamě.
Následovalo pár hlaviček, načež jsem mu vypíchnul palcem oko, dostal tři děla a poroučel se k zemi. No a když se na ní válel, tak jsem mu rošlápl hlavu.
Tos měla vidět jak asi půlka přihlížejících popadala na zem, když slyšela, jak mu křupe hlava. To by ses zasmála.
No zrušili jsme asi půlku hospody, ale jinak dobrý.

A jak jsem tak vypravěl ten příběh, udělal jsem do kosti malou dírku a vrátil nůž Satuře.
Díky za půjčení, je čistej a nic jsem sním neudělal...
Nemáš v tom svým báglu nějakou šnůrku nebo kousek provázku..? náhodou..?

Korriban, akademie

Šňůrku? Provázek? Co seš? Hastrman?
a opět šáhla do své lékarničky. Vytáhla klubko nějaké tenké nite
Tady, poctivý republikový lékařský materiál. Nemusíš to vyplejtvat celé najednou, nevíš kdy se to bude hodit
a dala ti to klubko do ruky. Přitom si všimla kousnutí na tvé ruce
To ti maminka neříkala, že s cizími pejsky se nehraje
a opět následovala dávka dezinfekce s tím rozdíle, že si své zranění budeš muset pro změnu zavázat sám. Satura si po dezinfikaci rány opět lehla, zívla a zeptala se tě
nepotřebuješ ještě něco? Možná bychom si mohli jít lehnout, zítra nás čeká perný den

Korriban, akademie

Satko ty seš zlatá a ten tvůj bágl prostě nemá chybu...
Existuje něco, co tam snad nemáš..?
Odmotal jsem si asi 20 centimetrů a vrátil jí to klubko.
Díky za ošetření, to už vázat nebudu, ta ruka je celkem dobrá...
Já už nic nepotřebuju i tak jsi mi pomohla až až... a zazubil se na ni.
Přešel jsem ke své posteli a lehl jsem si.
Sati dobrou...
Provlékl jsem nit dírkou v kosti, na konci udělal suk. Zavěsil jsem svůj nový přívěsek na krk.
Hm pravda, zítra to bude perný... a s dlouhým zívnutím zavřel oči.
Po chvíli už jsem tvrdě dřímal a neměl potuchy o světě.

Korriban, akademie

Ráno tě vzbudil strašný rachot z chodby. Když si doslova vyletěl z postele, všiml sis že Satura je klidná, jen si zacpává uši před tím kraválem. Když po pár minutách kravál polevil konečně jste mohli dát ruce z uší a Satura jen prohodila ke dveřím
Starší studenti si hrají, blbci jedni
a hodila směrem ke dveřím pár neslušných gest
Jednou za čas je přijímání nových studentů a ti parchanti to takto oslavují. Nemůžou prostě pozabíjet jeden pokoj studentů, místo toho lítak po celé akademii a vyřvávaj a rámusí jak o život.
a polohlasně nadávala dál zatímco se převlíkala do čistší zbroje
Hej, pohni, za chvíli začíná slavnostní ceremoniál samotného přijímání, tak ať nepříjdeš pozdě. To by tě mystrině nepochválila
se smíchem řekla Satura a vyběhla z vašeho pokoje
Kdo tam bude dřív?
slyšel jsi ještě její hlas

Korriban, akademie

To jsou idioti... odvětil jsem
No tak to můžou přijít i za náma, já je naučím motokros a šůrovák a další triky... blesklo mi hlavou.
Satura vyběhla z pokoje a já zůstal paf.
Jak slavnostní přijímání, kdo o tom mluvil, že bych to přeslechl...[/i]
Podíval jsem se na svoje dotrhané oblečení, zafašované tělo a pomyslel si:
Hm tak to bude vejška, teď se budou dít věci...
Rychle jsem se nějak upravil a jen tak do půl pasu a s kostí na krku vyběhl za Saturou. Kdybych měl ještě asi dvacet metrů, určitě bych ji doběhl, ale takhle jsem měl
tři kroky ztrátu.
Doběhli jsme do hlavní místnosti a postavili se do řady vedle sebe.
Že mi to ale sluší, viď... zeptal jsem se Satury.
Buď jsem na to zapoměl, nebo mi to nikdo neřekl, že to bude taková sláva...
No jo to se zase zapíšu... polonahý Blunt- už to slyším.
Aspoň bude motivace k dalším ztrátám, ale ne v našich řadách... napadlo mne
Moment a kde jsou ti dva ze včera... a vyklonil jsem se z řady.
Hm takle prd vidím, musím počkat na rozchod...
Zařadil jsem se zpět a vše kolem nás utichlo.
Že by už přicházeli mistrové a mistrině...

Korriban, akademie

Hele, co bereš? Jsi nějak moc rychlej
zeptala se tě s teichým smíchem Satura ale brzy ztivhla, když postřehla šum v zadní části auly. Zatahala tě za rukav a sykla
Neudělej blbost
a postavila se do pozoru. Následoval jsi jejího příkladu a zanedlouho jsi uviděl procházet procesí mistrů. Někteří se tvářili zadumaně, jiní vesele či neutrálně. Šli pěkně v dvouřadu a jediné co měli společného bylo jen to, že se jim u boku pohupoval světelný meč. Mnozí měli sice stejné oblečení, ale několik z nich vyčnívalo, včetně polonahého zabraka.
Mistři došli k obrovské soše, která stála v severním rohu auly před zhruba třicítku mistrů předstoupil misr akademie a ty jsi čekal nějaký květnatý proslov osalvující temnou stranu a sithy. Místo toho mistr začal číst
mistrině Ayjka Terna, student Tige Alkon
mistr Ajrus Benkal, studenti Kemn Brythe a Tajhn Ganveb
následodavala další jména. Většina mistrů měla jen jednoho studenta, avšak někteří měli dva a dva si dokonce vzali tři. Když už jsi odhadoval že příjde konec, přišlo na řadu jméno
Jastera Tyhn a studenti Artur Blunt a Satura Lentilka
to byla vaše jsména. Satura se zazubila a nadále stála v v pozoru stejně jako všichni ostatní. Nakonec řekl mistr poslední dvě jména a odešel.
Poté co odešel nastala menší tlačenice jak se všichni studenti snažili dostat co nejdříve ke svému mistrovi. Satura tě však táhla na druhou stranu do jednoho temného rohu. Divil ses proč tě táhla sem, do místa kde nebylo zhola nic než jen holá skála. Brzy však přišla Jastera, vaše mistrině. Zřejmě toto bylo místo, kam Jestera vedla své studenty první den po přijetí
Jsem ráda, že tu na vás nebudu muset čekat.
řekla vám a potom se otočila k tobě a vážným hlasem pronesla
Nebudeme čekat, s výcvikem začneme ihned. Jde se do osady
a aniž na vás čekala vyrazila z akademie do osady

Korriban, osada Dreashde

Celou cestu jste museli za vaší mistriní bežet, ale i tak jste ji stěží stačili. Vedla vás kolem podniku, kde jste včera zažili menší dobrodružství ale nezastavila se u něj. Zastavila se až v jedný boční uličce mezi dvěma ruinama nájemních domů, kde čekala jednotka vojáků. Mistrině k nim důstojným krokem došla a vy hnde za ní. O něčem si promluvila s velitelem a když s ním skončila obrátila se k tobě a řekla
Teď uvídíme, jak jsi schopný. Tvá první lekce bude bojová. V baráku za touto zdí
poklepala na jednu boční zeď
je skupina feťáků. Udělali jednu strašnou blbost a tito vojáci je mají potrestat. Prozatím jsem jejich akci pozdržela a vyčlenila šest vojáků jako tvojí "armádu". Tvým úkolem bude dostat se do baráku a všechy feťáky pozabíjet. Na ty kteří by utekli jinudy tu budeme čekat my a proto se nemusíš zdržovat s obkličováním a hlídání baráku. Tvůj ukol je následující, dostat se do nejvyššího, tedy třetí patra toho baráku, zabít všechny kteří nejsou z armády nebo akademie a nesmíš ztratit ani jednoho vojáka.
pohlédla na velitele těch šetsi vojáků, který se pod jejím pohledem otřásl
Zajisté si říkáš proč. Protože ukradli materiál z místní vojenské posádky a taky tě to naučí velení a samostatnosti. Ano, budeš tám jen ty a těch šest vojáků, pro Saturu mám jiný úkol
a gestem ruky tě poslala pryč a tvých šest vojáků se postavilo do pozoru
Rozkazy pane?
zeptal se jejich velitel

Korriban, akademie

Co beru..? ty tvoje prášky cos mi včera dala... a musel jsem krotit výbuch smíchu.
No jo, vždyť už mlčím... polohlasně jsem ukončil dialog.
Nahodil jsem vážný výraz a napřímil se. Poslouchal jsem mistra akademie a v myšlenkách se vrátil do včerejšího večera.
Ta bolavá noha za to rošlápnutí stála... hm pěkný efekt to křupání mělo...
Ale bojoval statečně to se musí nechat...
Tu znenadání zaslechl jsem slova "studenti Kemn Brythe a Tajhn Ganveb".
Chaa Kemn te jméno... a cukl mi koutek.
Moment Kemn, Kemn... to mi něco říká.
Znám nějakýho Kemna..? no jasně na Nar Shaddaa, u toho stánku, ten malej Kemn s řetězem...
A ten druhej, jakže to bylo..? Tajhn... hm tak to bude ten jeho kápo...
Ale co tihle dva tu dělají, že by tak jako já vyrazili sem..?
A že by to dokonce byli ti dva co se mě včera smáli..?
Chtěl jsem se rozhlédnout kolem sebe, ale vzpoměl jsem si na Satuřina slova.
Tak nic, až po rozchodu...
Zazněla poslední dvě jména a já si konečně řekl, že se podívám kde jsou ti dva. Ale nastala taková tlačenice, že nebylo možno rozeznat hlavu od hlavy.
Počkej Satko, kam mě to táhneš..? já někoho hledám !! ale bylo mi to málo platné.
Že se ptám, že..? ovšem odpovědi jsem se nedočkal.
Pak když přišla mistryně bylo mi vše jasné.
Hnedka výcvik... hm tak ti dva budou muset počkat...

Korriban, osada Dreashde

Ještě že jsem si vzal ty prášky, jinak nevím, jak bych teďka běžel...
Sakra ta peláší, jak kdyby ji za zadkem hořelo... napadlo mne v zápětí
Doběhli jsme na roh uličky a k vojákům jsme došli už volným tempem. Vyslechl jsem svůj úkol a odpověděl:
Rozumím má paní, osobně vám oznámím výsledek akce...
Veliteli, vojáci... za mnou !!! a poodešli jsme několik metrů
Stál jsem čelem k budově a zeptal se velitele:
Veliteli, teď mi v rychlosti povězte čím jste vyzbrojeni a kolik máte za sebou ostrých akcí...
Já mezi tím vymyslím postup...

Korriban, osada Dreashde

Velitel po tobě střelil pohledem a spolknul peprnou připomínku. Přece jen byl v sithské armádě a i kdžy jsi byl nováček, byl jsi mu přidělěn jako velitel.
Pane, každý z jednotky je vybaven klasickým mečem, tři muži mají blasterové pušky, jeden karabinu, další má iontovou pušku a já mám distruptorovou pistoli. Máme ještě pár granátů a další nezbytnou vojenskou výbavu.
přejel pohledem své muže, zdali na něco nezapomněl
Pár mužů má zkušenosti z dobývání planet a zbytek jen z razií proti gansterů aakcím proti domobraně. Pokudje to vše co jste chtěl splnit, jaký je váš plán?
a sledoval tebe a po očku barák, zdali se tam nechystá nějaká levota

Korriban, osada Dreashde

Hm a já mám jen zkušenosti včerejšího dne... napadlo mne.

Dobře veliteli, ptám se jen proto, abych věděl, jakou silou disponujeme...
A teď k plánu:

Dívám-li se na tento třípatrový dům se vstupem uprostřed, předpokládám centrální schodiště dělící dům na dvě poloviny. V přízemí, prvním a druhém nadpodlaží 5 až 6 místností. Ve třetím patře bych očekával, vzhledem k nedostatku schodiště, místností maximálně 8.
Proto se rozdělíme na dvě skupiny. První velím já a druhé vy. My budeme stát na pravo ode dveří a nejsilnější z mé skupiny vyrazí dveře. Hned po té jde vaše skupina dovnitř. Až vniknete do domu, vaše skupina se postará o levou část domu a moje o pravou. Jeden muž vždy zůstane o mezipatro výš, hlídat schodiště a tím nás, před útokem ze zadu. Tohoto muže vybavte o něco lépe, prosím. Nezdrží-li je do doby, než patro vyčistíme, zavolá moji skupinu a vy co nejrychleji vyčistíte svoji část podlaží. Až se tak stane, vrátíte se ke schodišti a já se svými muži dokončíme čistku v patře. Takto budeme postupovat do druhého nadpodlaží. Ve třetím půjdete první a my hned za vámi, platí stejné pravidlo a to že, pokud možno zajistíte levou stranu; zde uvidíme na situaci... předpokládám zde varnu a tudíž největší odpor.

Jestli jsem něco opoměl, tak mne nyní doplňte... je to moje první ostrá akce, takhle v týmu.
Jinak mi dejte vašeho nejzkušenějšího muže a toho druhého nechám na vaší volbě. Vy své muže znáte nejlíp...
Ještě bych chtěl dva granáty, pro jistotu a to bude vše... a, ještě jedna věc...
Jak jste slyšel, nesmíme nikoho ztratit, jinak to s námi dopadne zle, to mi věřte... Proto to musí být čistá akce !
Nemáte-li tedy námitek, pojďme na věc...

A vyjevil mu svůj plán za necelé tři minuty.

Korriban, osada Dreashde

Poměrně prostý plán, i když bych volil odstřelení dveří výbušninou
řekl velitel a po chilce neochotně dodal
pane
otočil se a promluvil ke svým mužům
Tyre, ty jdeš spolu s Cekym tady s členem akademie. Remu, ty se svojí opakovačkou budeš držet pozici o mezipatro výš. Vem si pro jistotu ještě jeden blaster ze zásob a pár granátů, z toho dva dáš novému veliteli. Zbytek jde se mnou
a žádný zbytečný ztráty
jeho jednotka souhlasně zamručela a už se řídila do skupin. Dva se drželi velitele a dva přišli k tobě. Přišel i Rem a podal ti dva granáty a postavil se za vaše dvě skupiny. Velitel obhídl jednotku a shledal, že je vše připraveno
Jsme připraveni, čekáme jen na váš rozkaz, pane

Korriban, osada Dreashde

Veleteli, chci využít momentu překvapení... a těch pár zfetovaných "negrů" rozsekat na krmivo pro tulkaty !!!
Vzal jsem si dva granáty a přelétl pohledem jednotku.
Takže jdeme na to...

Přešli jsme ke dveřím a postavili se do smluvených pozic. Koukl jsem na Tyra a dal mu pokyn, ať vykopne dveře.
Tyre se s jedním krokem opřel do dveří takovou silou, že vylétly z pantů a zárubeň se částečně oddělila od zdiva.
Pane jo, ten má páru... napadlo mne.
Ještě že jde se mnou a ne proti mne...
Dveře zmizeli kdo ví kde a Tyre ustoupil od vchodu na naši stranu.
Velitel neváhal ani vteřinu a šel v čele svých mužů do útrob domu.

Korriban, osada Dreashde

Velitelova skupina vystřelila pár ran po jednom týpkovi, co se přišel podívat na to, co vyrazilo dveře a skupina se přesunula do levé části a Rem vyběhl do mezipatra a se svojí opakovačkou hlídal schody. Ty se svojí skupinkou jsi vběhl do baráku. Na chodbě nebyl nikdo a tak jste se přesunuli do pravé části, kde jste nikoho nenašli. Střelba z druhé části domu dávala tušit, že si hoši z druhé skupiny užívají střelecký den. Střelba brzo utichla, takže jich nebylo mnoho.
Setkali jste se na chodbě a stoupalipo chodech. Na schodech už leželo pár mrtvých a mezi nimi stál Rem s opakovačkou namířenou nahoru.
Pár jich sem přišlo, ale většina se drží nahoře
řekl a vypálil nahoru další ránu, kterou ti nahoře opětovali. Velitel poklepal jednomu svému muži na rameno a ukázal nahoru. Voják přikývl a hodil tam granát a vy jste se kryli.
Granát ...
řekl někdo nahoře a granát na důkaz své pravosti explodoval za klasického akustického doprovodu jeho exploze doprovázené krátkým letem jeho střepin.
Jdem, jdem, jdem!
zařval velitel a i celá skupija vyběhla po schodech nahoru a vy hned za nimi.
Sakra, je jich tu dost!
zařval na tebe do řevu palby velitel, když jste se dostali nahoru na centrální chodbu, která dělila barák na dvě přibližně stejné poloviny. A po těchto slovech explodovala levá stěna chodby a srazila velitele na zem, spolu s jedním z jeho mužů.
Áááá, bijte sithy!
zařval jeden z nepřátel
Urááá!!!
ozvalo se zpoza stěny a z dýmu po explozi se vyřítilo pět postav s meči a obořili se na vás. Muži z druhé části chodby na vás přestali střílet, aby nezranili své a běželi jim na pomoc.