Na Korriban (výcvik pro keny)

Korriban, osada Dreashde

Bleskově jsem se zorientoval a hypoteticky odečetl dva muže.
Jen doufám, že to rozchodí, jinak máme zaděláno na pěknej průser...
Vzal jsem jeden ze svých granátů a hodil ho do poloviny chodby se slovy:
Střílejte na křídla...
Sám jsem tasil meč a už se vrhal na toho prostředního.
Tak se ukažte vy bando zfetovanců...
Nápřáhl jsem nad hlavu a zamířil na feťákovu klíční kost.

Korriban, osada Dreashde

Vojáci uposlechli a v kleče stříleli po nepřátelích blížících se z boku. Tvůj granát napáchal mezi mui na druhé straně strašné škodyy. Ze tří mužů to ustál jediný, který se zraněný blížil k vám dokud ho Rem se svojí opakovačkou nestřelil pěkně mezi oči.
To už jsi byl v žáru bitvy a tvůj nepřítel s přeseknutou klíční kostí klesl k zemi. Z rány mu tekla proudem krev a hluboce sípal, jak mu jedna jeho plíce vypověděla službu. Za ním ustupoval poslední z nepřátel který ještě žil. Najednou vyšel ze sutin, které zbyli z rozstřílené zdi výstřel a rodian se chytnul za břicho a s nářkem padl na zem, kde stichnul.
Zpod sutin se nejdříve vysoukal velitel a po chvíli druhý z jeho mužů.
Sakra, to byl perda
řekl velitel
ale vidím, že ste přežili, takže ...
zbytek jeho slov přerušila exploze granátu na schodišti do posledního patra. Schodiště, poškozené už tvým granát se s vydatným rachotem sesunulo k podlaze a celou chodbu nyní naplnil prach.
Blunte, co tam děláš?
ozvala se do ticha z komlinku velitele tvá mistrině. A velitel místo toha, aby ti ten komlin podal jen koukal na trosky schodiště. Podlaha nevydržela váhu sutin a zřítila se do přízemí, takže místo schodiště tam nyní byla jen díra, která vedla o patro váše nebo níže.
Tak, to jsme teda pěkně v pr...
ozval se jeden z vojáků

Korriban, osada Dreashde

To se ještě uvidí... prohlásil jsem na vojákova slova chladně.
Potřebuji ten komlink veliteli... a vytrhl mu ho z ruky.

Má paní, tady je Blunt... máme menší změnu plánu...
Ty idioti odpálili cely schodiště, takže tam musíme jinak...
Do deseti minut vám osobně zavolám ukončení akce ze třetího patra...
Blunt konec...

Přistoupil jsem blíž k šachtě, která ještě před chvílí byla schodištěm a prohlásil:
Svině zfetovaný... tohle mě má zastavit..?
Otočil jsem se zpět na velitele a hodil mu komlink. Pak se mi sklouzl pohled na zeď za ním, pak na strop a zem. Musel jsem konstatovat, že ten barák už má dost přežito a ty dva výbuchy zkázu téměř dokonaly.
Chlapi, dřžte se v rozestupu a nestujte všichni na jednom místě, jinak jsme dole raz dva...
Přešel jsem k prvním dveřím na levo a vešel dovnitř. Moje kroky vedly bez váhání k oknu. Otevřel jsem ho a zjistil, že jednak vedlo do ulice a za druhé se po pravé straně nacházel hromosvod. Otočil jsem se, že to povim veliteli, ale ten už stál ve dveřích a zřejmě cosi tušil. Rukou jsem mu pokynul ať jde ke mě.
Mám v plánu vylézt po hromosvodu až na střechu a překvapit je zvrchu...
Určitě tam bude nějaké střešní okínko,kterým prolezeme...
Pokud máte lepší nápad, jak se dostat nahoru, tak sem s ním...
Jinak lezu na střechu... a už si vlezl na parapet

Korriban, osada Dreashde

Ne pane, to nemám
odpověděl na tvou otázku a ty jsi vylezl na parapet. Přešel si po úzké římse a po hromosvodu vylezl na střechu. Vyhlížel jsi, kdy na střechu vylezou tví vojáci, ale ti to vzali přímo od okna, odkud si pomohli lanem ze svého vybavení. 4ekalo jich tam na tebe pět.
Iryn by šplh nezvládl, proto zůstal dole a podhlídá aby nikdo z patra neutekl
řekl ti velitel a ty sis uvědomil že Irin byl ten, co zůstal pod tou stěnou. Opatrně jste se po střeše přesouvali a hledali střešní okno, avšak žádné jste nenašli.

Korriban, osada Dreashde

Tak nic, nemáme čas na přemýšlení... zavelil jsem
Přivažte jeden konec lana ke komínu a druhej si vezmu do ruky a jdeme tam oknem...
Komíny zde byly dva a proto jsme vybrali ten v pravé části domu. Spoupl jsem si na římsu a čekal na vojáky až uváží lano. Díval jsem se dolů do uličky a musel jsem uznat, že je to pěkná výška. Dole stáli zbylí vojáci a má mistryně a zřejmě se bavili o tom, co zde na střeše děláme.
Jak jsem se tak na ně koukal, napadlo mne:
Ještě že neprpím závratěmi, jinak by to bylo fakt blbý...

Korriban, osada Dreashde

Je to pane, stačí jen vyrazit. Nějaký plán postupu, nebo tam budeme přicházet po jednom?
podíval se dolů a na své muže a potom ti podal návrh
Pane, nebylo by lepší odpálit kus střechy? Pokud to barák a střecha vydží, nemuseli bychom tam chodit po jednom, ale seskákat tam najednou. Přápadně odpálit střechu na více místech.

Korriban, osada Dreashde

Chlapi, my spolu musíme víc komunikovat... Já furt přemýšlím v domění, že s sebou nic nemáme a vy zatím celou dobu táhnete výbušniny...
Veliteli, udělejte, jak říkáte... pověděl jsem pevně a dodal:
Tlačí nás čas... musíme to vyřídit rychle, poďme...

Korriban, osada Dreashde

Promiňte pane
omluvil se velitel a přikázal dvou vojákm aby ze svých granátů vytáhli explozivní náplň. Náplňe dali dohromady a přidali k nim malou rozušku, která se požívala na odpalování zámků. Velitel vybral místo kam nálož umístit a když byla položena dal ti do ruky odpalovací zařízení.
Nic moc to nebude, ale na tu střechu bude stačit. Exploze na tom místě by měla zaručit že se barák nerozpadne
a podíval se po svých mužích. Jednoho poslal dále od nálože
Teď jen jaký budeme dodržovat postup po odpálení
a po chvíli ticha dodal
Máte to ve svých rukách, doslova a do písmene

Korriban, osada Dreashde

Díval jsem se, jak jde mým podřízeným práce pěkně od ruky a musel jsem uznat, že i zkušeně. Velitel umístil nálož, rozmístil své muže a podal mi ovládání.
No a postup bude asi takovejto...
Jedeme stále podle rozkazu... nikdo se nenechte zabít a zabijte každého, kdo... však vy víte
Ale moje motto pro třetí patro je... kdo dřív přijde, víc jich sejme
Podíval jsem se na muže, jestli mi věnovali pozornost, pozvedl ovládání na znamení odpalu
Feťáckej konec za tři, dva, jedna... cvak.
Ozvala se ohlušující rána a střecha se celá dosti nebezpečně zatřásla. Na to se ozvala druhá rána, která zněla, jako když se něco hodně těžkého utrhne a hned dopadne na něco ještě tvrdšího. Když se částečně rozptýlil prach, bylo vidět, že skoro celá část střechy nad chodbou se válela jako suť na podlaze chodby.
Ty krávo... zřejměs trefil jeden z hlavních nosníků... ale hlavně že barák stojí, ne? a mrkl jsem na velitele, ale nebylo jasné, jestli mne po té ráně slyšel.
Takže pánové... "rež a rubaj do krve"... a rozběhl jsem se k otvoru ve sřeše.
Seškočil jsem v místech, kde se chodba dělila a hned narazil na jednoho, co měl nohy pod sutí.
Náramek máš..? nemáš...
Voják seš..? nejseš...tak pozdravuj - a bodl jsem ho do hrudi.
Asi čtyři metry přede mnou stáli další dva, kterí neviděli vůbec nic, protože měli plné oči prachu. A to už za mnou sekakovali moji muži a byli jsme v plným počtu.

Korriban, osada Dreashde

Do nich, zabte ty sithské hovada!!
zařval jeden z feťáků, vykašlávaje přitom drobnou suť a prach, kterých se nadýchal.
Já ti dám hovada!
zařval velitel a přiložil mu pistol k oku
Zkus uhnout
vyzval feťáka, který už nekašlal a zmáčkl spoušť. Střela tlumeně třeskla a feťák se zřítil na podlahu s kouřící dírou v hlavě
Neuhnul
suše okomentoval skon feťáka a vystřelil po dalším, který se však briskně schoval.
A tento uhnout musí ...
postěžoval si velitel. To už se obyvatelé domů zpamatovali a vyřítili se na vás ze všech místností co zde v tomto patře byly. Muži řvali, blastery štěkaly, ženy křičeli, děti plakali, ranění sténali a mrtví mlčeli. Prostě bitevní vřava se vším všudy. Jeden z feťáků přetáhl velitelovu ruku jakousí palicí. Zbroj popraskala a velitel pustil svoji zbraň a vrávoravě udělal pár kroků zpátky. Paličák se ohnal svojí zbraní a velitel se jejímu konci jen tak vyhnul, ale zakopl o nějakej bordel na zemi a padl na zem. Paličák jej chtěl dorazit a napřahoval se. Najednou se přiřítil Rem a pálil po paličákovi. Jelikož pálil v běhu paličáka netrefil ale trefil násadu palice a ta se rozlomila. Paličák nevěřícně koukalna plmetrový kus dřeva v ruce, jeden konec kouřící a to už u něj byl Rem. Paličák se ohnal klackem, ale netrefil a Rem mu vrazil opakovačku do břicha. Rem byl kus chlapa a vrazil mu opakovacku jeste z rozbehu a vsi silou. Chlap se doslova zlomil v pase a padl na Rema, u úst krvavé bubliny. Rem jej shodil na podlahu a rozkrocil se nad velitelem. Svojí opakovačkou doslova vystřílel a rozstřílel všechny feťáky z prostoru schodiště. Přeživší feťáci se stáhli do místností a Rem je naučíl, že jeho opakovačka prostřelí i dvě stěny když je to zapotřebí. Rem zůstal s velitelm na chodbě, který opřen o stěnu svíral v drhé ruce svoji pistoli a kryl Rema a vy tři jste mohli vyčistit místnosti ve východní části domu, kam zalezlo pár feťáků. Když jste se o dvě minuty později vrátili řekl ti velitel
Teď vyčistíme těch pár místností a vy ještě stihnete hlášení vaší mistrini.
a pomalu se zvedal
Granát!
zařval Rem a strčil do tebe. Kolem tvé hlavy něco prolétlo a zableskolo se. Kupodivu žádné střepiny se neobjevili, ale jen nějaká hustá kapalina
Mrazící ...
procedil mezi zuby jeden z vojáků
A sakra
ozval se zdola Irin
a za tebou se ozvalo
A, jeden unikl, tak se aspoň pobavíme
Doufám, že nepadne přílš brzo, naši kámoši by potřebovali zvedout morálku, tak jim předvedeme dlouhý boj
řekl ten druhý. Když to dořekl, oba aktivovali své meče, ten napravo měl červený jednoruční a ten druhý žlutý obouruční, u kterého však aktivoval jednu čepel.
Nechť souboj započně
řekl melodramaticky ten s obouručním mečem
a za nimi se ozvalo tiche zahučení, jak si feťáci mezi sebou vykládali a sázeli se
Ten sajrat drží, pane, budete na to sám. Sme chyceni všichni kromě vás a zůstaneme tak pěknou chvíli
řekl ti velitel a ti dva ti byli blíž a blíž

Korriban, osada Dreashde

Zrovna jsme si s velitelem domlouvali další postup, když v tom přiletěl granát. Kdyby býval Rem nezasáhnul, býval bych tam s nimi přimrzl. Zahlédl jsem ho totiž, jen koutkem oka a stihl jen otočit hlavou.
Reme, tohle máš u mne... a vstal jsem ze země.
Následně jsem uslyšel zvuk světelných mečů a trojici melodramatických slov.
Reme, jednoho z nich ti nechám při životě, aby sis ho mohl vzít osobně, za ten grantl do parády... sikl jsem polohlasně.
Pak se otočil a podíval se na ty dva.
Ó jak ste teatrální...
To co berete, asi nebude curk, že..?
Chlapi, dobrý tohle zvládnu a vy dva za chvíli shledáte, že nejsem úplně neschopný...
Aspoň budeme mít ze Satkou nový hračky... napadlo mne mimoděk.
Pak už jsem jen mlčky a v plné rychlosti zaútočil, prve na toho v pravo bodnutím na hlavu, následně pak na toho druhého seknutím přes hlavu.

Korriban, osada Dreashde

Rádo se stalo, ale klidně je zabijte
řekl Rem a pozoroval tě při útoku. Tvůj první cíl zaklonil hlavu a tvůj bod tak minul. Zároveň vedl svůj sek na tvůj bok, ale protože jsi se už věnoval druhému taktéž minul. Druhý vykryl tvůj uder svým světelným mečem.
Zatím nic moc
zhodnotil tvůj um ten druhý přes vaše zkřížené čepele.
Pravdu díš
doplnil jej hlas za tebou
Dáme druhé kolo, ne?
a ten druhý se ušklíbl a neudělal nic, jen tam tak stál a blokoval tvoji čepel. Toho využil ten s rudým mečem a vedl svůj sek v úrovni krku. Na ksichtě druhého byl úšklebek čím dál větší čím blíž byla rudá čepel k tvému krku. Když jsi uviděl v jeho očích vedle jeho žluté čepele uviděl i krvavě rudou sklonil se.
Zvuk dvou střetnuvších se čepelí světelných mečů a komentáře přihlížejících byly důkazem toho, že jsi se sklonil právě včas. Rychle jsi se překuli dozadu a postavil se pár metrů od těch dvou. Meče stále v sobě a se směsí pocítů v obličejích.
Ten boj trvá déle než jsem čekal
řekl ten se žlutou čepelí
Čas to skončit
řekl rozhodným hlasem rudá čepel. Vykrčili k tobě a zastavili se. Zvenku k vám doléhaly divné zvuky, jakoby někdo něco přesouval či co. Žlutá čepel se podival ke zřícenému schodišti a když nikoho neviděl, viditelně se mu ulevilo
Tvé posily se sem nedostanou včas ...
řekl a žlutá čepel tě pomocí síly odhodila. Když jsi dopadl na stěnu tví muži nadávali a feťácká banda jásala
Já nic, já sem jen student Akademie jedoucí v koření
řekl ten s rudou čepelí a žlutá čepel se opět křenil
Už se bojíš?
zeptal se tě a oba vykročili k tobě

Korriban, osada Dreashde

Když mne odhodil skoro až na konec chodby, pomyslel jsem si:
Tohle ne, to preci nemůžou... a vyflusl jsem chomáč čerstvě sražené krve.
Hned se podíval směrem odkud jsem přiletěl a zjistil, že mezi mnou a mými oponenty stojí moji muži. Vstal jsem a nechal meč mečem, rozběhl se a skokem, dopomáhajíce si odrazem rukama od Rema, jsem nabral takovou rychlost a směr, že jsem padl oběma přímo do náruče. Jednomu dal loktem přímo z bekendu na kořen nosu a druhému padl pozadím přímo na hruď : Všichni tři jsme padli k zemi a já využil svého momentu. Mlátil jsem toho, co mne odhodil, loktem stále do obličeje a cítil , jak pomalu uvadá.

A já se něčeho bojím..? Ha...

Ten druhý ze začal vehementně hlásit o slovo, a tak jsem se mu musel začít věnovat.

Korriban, osada Dreashde

Ufff, echh, díky pane
zasténal Rem, když jsi si od něj odrazil.
Šílenec ...
Ale odpovědi se nedočkal ani Rem natož rudá čepel, protože jste vy tři ( ty a ti dva ) skončili na zemy v jednom klubku. Ani se nestihli postavit a už jsi je začal zpracovávat ručně. Seděl jsi na rudé čepeli a dával jsi mu ránu za ránou a on byl tak zmateny z vývoje událostí a tvého šíleného kousku že se ani nebránil. To se nedalo říct o žluťáskovi a tak jsi se věnoval jemu.
Tví muži jásali a feťáci mlčeli jako zařezaní, když tu najednou zařval velitel
Bacha na tu krávu
otočil jsi se na něj, protože kráva a tady v druhém poschodí zněla poněkud nepatřičně.
Ty parchante
zazněl za tebou dívčí hlas a ty jsi dostal nečím tvrdým po hlavě. Úder byl tak silný, že jsi udělal kotrmelec dopředu a dopadl na záda. Podíval ses dozadu a uviděl jsi ji, do krásy Satury měla sice daleko, ale šereda to taky nebyla. Než jsi se postavil napřahovala se k druhé ráně. Protože by ses ráně nedokázal jinak vyhnout udělal jsi jakýs takýs rozštěp a její zbraň proletěla nad tvojí hlavou. Prohlédl sis její zbraň a meveřil vlastním očím. Byla to pánvička s víkem, ideální pro vaření jídel, jenž se při vaření musela míchat.
Jen taktak udržela rovnohávu, protože místo toho aby se její úder zastavil o tvoji hlavu, udeřila naprázdno. A když vrávorala chytl jsi její ruku s její zbraní a snažil jsi se jí ji zkroutit. Vykřikla bolestí a ty vzápětí taky. Jak jsi jí kroutil ruku tak zavadila o tlačítko, které uvolňovalo pokličku. Poklička spadla na zem a omáčka se vylila. Stál jsi tak ne šťasťně, že dost horké omáčky skončilo na tvé nohavici.
Promiň ...
omluvila se ti ta dívka a pak si uvědomila, že se ti omlouvat nemusí a proč s tebou zápásí. Zaječela a odrazila se od stěny a narazila i s tebou do protější stěny. Jí náraz nebolel tak jako tebe, protože tě použila jako nárazník. Chtěla ustopit dozadu, aby se mohla napřáhnout, ale ty jsi ji pořád držel. Dupla ti na nohu, která byla opařená a vysmekla se ti.
Udělal krok a půl zpátky a už jsi dostál pánví do obličeje. Zprava, zleva, zprava. Zjistil jsi, že prázdná pánev je celkem účínná a snadno ovladatelná zbraň a navíc ti při poslédní ráně přerazila nos. Před čtvrtou ránou třeskla rána, dívka vykřikla a spadla na zem, kde v bezvědomí zůstala ležet.
Podíval ses posvých mužích kdo vystřelil a kupodivu to byl velitel. Jaksi se dostal ke své zbrani a dokázal vystřelit, což znamenalo že znehybňující učinky mrazícího granátu začínají odeznívat a že ta kuchařka bude mimo pekně dlouho. Distruptorové zbraně způsobovaly bolestivá a ošklivá zranění.
Ale, podívejme, náš mladej protivník potřeboval pomoci proti naší kuchařce
zaznělo z druhé strany chodby spolu se žluťákovým smíchem. Podíval ses tím směrem a oba protivníci už stáli, meče v rukou mířili čepelí k tobě, čistě pro případ kdyby ses pokusil o další skok na ně. Žlutí čepel vypadala dost pocuchaně, obličej zdobilo pár nabihajích modřin a rudá obličej neměla. To byla jedna velká modřina a pohmožděnina. Žlutá čepel vypadala dost dobitě. Tvůj šíleny kousek na nich zřejmě zanechal dost stop, protože už se neblížili. Jen tam tak stáli a čeakli, až uděláš první krok.

Korriban, osada Dreashde

Jaksi nebyl čas odpovídat Removi na jeho poznámku, přičemž jsem měl plné ruce práce s těma dvěma. Znedanání, oběvila se za mýmy zády jakási dívčina, která mi dala co proto. Zvalchovala mi ksicht jedna báseň, až už jsem si říkal.
Jak kočky nebiju, tak asi udělám vyjímku...
Pak přišla jedna, pěkně mířená na noc a následné křupnutí ohlašovalo zlomeninu nosní chrupavky. Do očí mi vtrhly slzy a už jsem se chtěl po ní ohlat, kdybych ale neuslyšel výstřel a dívcina by se nesesunula k zemi.
A máš to krávo a tu pánvičku ti ještě někam narvu, počkej... prohlásil jsem v zápětí.

Vypadal jsem teď nádherně. Opařenou nohu od omáčky, rozseklej nos od pánvyčky, no prostě přímo idol.
To se budu Satce určitě líbit... napadlo mne.

Vzhledem k tomu, že účinnek mrazícího granátu začal polevovat a taky díky dosti nepěkné žtuťáskové hlášce rozhodl jsem se, že je musím vyřídit sám a hned.
Takže vám to nestačilo...
... no dobře, roztrhám vás, jak včerejší noviny...
Po zednicku jsem si odsmrkl a v tom spatřil asi jeden a půl metru vzdálený, středně velký kus střechy, který vážil bratru, alespoň deset kilo. Podíval jsem se na ty dva, pak na ten kus střechy a vzápětí už ho držel nad hlavou, vrhajíc ho po těch dvou s cílem, rozbít jim jejich obranná postavení.
Hned za tím balvanem rozběhl jsem se já k tomu červeňákovi s úmyslem mu vykopnout meč, zmocnit se ho a ty dva nemilosrdně rozpárat.
Zabiju tě tvou vlastní zbraní a to bude tvá největší potupa, kryple feťáckej... projelo mi hlavou, když mi startovala noha k jeho meči.

Korriban, osada Dreashde

Kus střechy, který letěl před tebou se v půli cesty mezi místem vrhu a předpokládaným místem dopadu se zastavil a zčista jasna nabral opačný kurz. Jen tak tak že te nenabral do hlavy
Ajaj
sykl kdosi za tebou, ozval se zvuk dopadu a kletby a nářek zraněného. Neotočil ses, kdo to schytal, protože ti dva vyrazili za sutí jako štítem a oba sekli. Žlutá z prava a červená zleva.
Naštěstí pro tebe se jejich čepele zasekli o sebe a ty jsi tak měl krk mezi konci jejich čepelí.
Uhni! Já jej zabiju!
zařval žlutá na červenou
Kulový! Ty uhni!
zařval ten druhý. Možnou hádku zažehnal žlutá čepel tím, že do červené se slovy
Padej vole!
strčil rukou a i sílou. Červená čepel spadl na podlahu a mečmu vypadl z ruky. Ty jsi se po něm chtěl vrhnout a odstčil jsi žlutou čepel, zanepázdněnou pohledem na jeho kamaráda válejícho v prachu. Žlutý udělal krok na zpátek a rukou s mečem mával ve zduchu aby udržel rovnováhu a zasmál se. Natočil rukojeť svého meče a aktivoval druhou čepel.
Jeho druhá čepel se před tebou objevila zčista jasna v úrovni pasu a ty jsi měl co dělat, aby ses zastavil sám sebe nerozpůlil.
Mě se jen tak lehko nezbavíš
řekl se smíchem a chystal se tě přeseknout vejpůl. Najednou ztuhl a z hrudníku mu vyrazila rudá čepel světelného meče. Čepel se prodlužovala jak neznámý útočník tlačil meč skrz.
Uh
řekl ještě žlutá čepel a klesl do kolen. Protože meč zůstal ve stejné poloze, tak byl od skrce až po vršek hlay rozpůlen dle vertikální osy. Neznámý deaktivoval svůj světelný meč a ty jsi uviděl Saturu.
Palte
řekla a z tebou ještě neprozkoumaných místností se rozezněly blastery. Když palba utichla podíval se ti do očí a řekla
Ještě ti jeden zbývá
a podívala se na zem. Červenáček už tam nebyl, vytrvale se plazil ke zřícenému schodišti, aby mohl zmizet. Vycítil, že se na něj díváte, zařval, vstal a rozběhl se ke schodišti. Chystal se sekočit, ale včas si všiml tvého posledního muže a jen tak se jeho střele vyhnul.
Ku*va
zařval a sílou dolů poslal nějaký šutr
Ku*va
ozval se zdola tvůj voják a vypálil nahoru dávku
Sakra
zaklel červeňáček a opět dolů něco hodil. Co řekl ten dole jsi neslyšel, protože promluvila Satura
Já ti jej po Korribanu honit nebudu
a podávala ti žluťáskův obouruční meč

Korriban, osada Dreashde

Koukal jsem, jak se balvan valí zpět na mne a jen stěží se mu vyhnul. Uslyšel jsem nářek a lamentění a hned si pomyslel.
Chudák Rem, zas to schytal...
Pak se ti dva začli hádat a po chvíli, když jsem na ten červenej meč nedosáhl, už jsem měl zas co dělat, abych na místě nepošel. Situace se zcela otočila a já teď sledoval žluťáska, jak se dělí na dvě části. Jakmile se sesunul k zemi, uviděl jsem svoji krásnou spolubydlící.
Ach ty moje bohyně, takhle čtvrtit umíš jenom ty... pomyslel jsem si o jejím stylu.

Já tě prostě miluju, kočko... prohlásil jsem v zápětí a zazubil se.
Podíval jsem se na meč, který mne podává a pověděl jí.
Satko ten je tvůj, já si pak nechám ten klasickej jednoruční...
... měl to být takovej malej dáreček pro tebe, ale jaski... no nic, te jedno...
A teď mne omluv, já to jdu s tím zmr*em vyřídit... a velmi rychlým krokem se rozešel ke schodišti.

Vzhledem k tomu, že se červeňáček věnoval vojákovi o patro níž, zaznamenal moji přítomnost, až když jsem byl u něj.
Ty chceš někam pláchnout..? zeptal jsem se a hned mu vpálil čelem na nos.
Rána to byla strašná a červeňáček polevil v kolenou. Okamžitě jsem ho uchopil jednou rukou za pas a druhou na prsou a zvedl ho mírně do vzducu, načež vší silou z otočky jím praštil o zeď. Ozvala se další rána a červeňáček ztěžka vydechnul. Dvěma kroky jsem k němu přistoupil a začal ho zpracovávat ručně. Rána za ránou dopadala na jeho odkrytá žebra v zrychlujícím se rytmu, až mu šla z úst krvavá pěna. V ten okamžik jsem toho rázem zanechal a červeňáček se sesunul se zdi mým směrem.
Na mě padat nebudeš, uč se lítat... a znovu jsem ho uchopil a s největším úsilím ho zvednul nad hlavu.
Otočil se směrem k šachtě schodiště a ani ne tři kroky jsem musel udělat, abych ho tam zhodil.
Nestřílet... zařval jsem.
A pozdravuj pocestný... zněla moje poslední věta.
Pak už jsem jen s potěšením zíral, jak jeho bezvládné tělo padalo tři patra dolů, aby se v suterénu rozbylo o trosky schodiště.
Tááák... že by hotovo..? pomyslel jsem si, když se vracel k Satuře.

Korriban, osada Dreashde

Když jsi se otočil, byl jsi v chodbě jen ty a tvůj tým. Po Satuře a jejích vojácích ani stopy. Tvůj tým už ležel na zemi a snažil se rozhýbat promrzlé a znecitlivělé končetiny. Velitel na tom nebyl nejlépe a se zpřeráženou rukou se opíral o stěnu. Rem se dále choval jako tvrďák a ani se moc nerozcvičoval. To ti další tři leželi na zemi a sténeaje cvičili. Jeden z nich teda spíše sténal, než cvičil. ALe to už u tebe byl Rem a říkal
Pane, studentka i se svým mužstvem odešla po žebříku a říkala, že se sejdete dole až tam dojtete vy a vaše mužstvo. Tím zřejmě myslela nás. My už už za chvíli budeme schopni přesunu, ale tady Ouhal ne. Dostal letícím kusem suti. Má pár nalomených žeber, ale zbroj většinu nárazu pohltila. Nebýt jí, asi by byl mrtvý. Blbý letájící šutr
řekl a díval po tobě
A ještě něco, máte si vzít ten jednoruční meč od toho studenta, kterého jste shodil dolů, Jen doufám, že jste ho neshodil i s tím mečem
a šel se podívat na zraněného létající sutí

Korriban, osada Dreashde

Jakmile jsem zjistil, že se na chodbě nacházím jen já a moji muži, pomyslel si.
Jak tajemně přišla, tak i odešla... Satka jedna...
Pak si to ke mne namířil Rem, nastíl mi další situaci, pověděl mi o měci a spolu jsme se rozešli ke zraněnému.
No jo šutýrek, te prevít... odpověděl jsem mu na jeho uštěpačnou poznámku.
Hlavou mi projelo několik myšlenek o tom letícím kusu suti, načež byly zakončeny jasným závěrem.
To přeci nemůže být nic těžkýho, když to zvládnou i takový feťácký hovada...

Reme... pokračoval jsem
... zkuste mu to nějak zafixovat a připravte ho na trasport, prosím...
Sám jsem se pak porozhlédl po tom meči.
Vím přesně kde je, vypadl mu totiž tady na chodbě, u toho mrtvýho žluťáska...
A na tom místě jsem ho opravdu našel. Sebral ho z prachu chodby a chladně si ho upnul na opasek, který jediný držel už tak dost dotrhaný oděv. Přešel jsem k veliteli a následně mu sdělil.
Veleteli, velmi kladně se vyjádřím, ve svým hodnocení vaší skupiny...
Doufám, že i má paní to ocení...
Co vy a vaše ruka, myslíte že budete moci slézt po tom žebříku sám..? pokračoval jsem.
Pak jsem se pootočil na toho raněného a dodal.
Spíš tady Ouhal mi dělá starosti...
Budeme ho muset nějak šetrně dostat dolů, ze třetího patra a bez schodiště, a to nebude žádná hračka...
Já už bych zhruba věděl, ale předtím bych chtěl znát váš názor, pokud nejste tak otřesen... a zamyšleně se podíval na Rema.

Korriban, osada Dreashde

Velitel se podíval na zraněného a hodnotil jeho stav. Potom sepodíval na Rema a kývl na Ouhala. Rem se ihned ozval
A jak jej budu držet? Naše zbroje jsou hladké ...
velitel zamručel a podíval se po chodbě zda tu je něco, co by se hodilo v jeho plánu, až už byl jakýkoliv. Když nic nenašel pomalu spustil
Já se na žebříku udržím, nebudu sice dole jako blesk, ale nespadnu. Ale se zraněným máme problém. Po žebříku nedokážeme přepravovat nosítka. Rem by jej unesl, ale nemá za co jej držet a ...
zmlk a koukal se ti k pasu. Podíval se ti do očí a opět k pasu, nakonec se odhadl a odhalil ti svůj návrh
Ehm, pane, pokud byste nám poskytl svůj pásek, dokázali bychom jej dosat dolů bez problémů.
odkašlal si
Váš pásek vypadá na kvalitní zboží a měl by jej unést. Do raněného nacpeme sedativa a váš opasek ovineme kolem jeho hrudníku a zapneme. Rem jej pak za ten pásek snese dolů. Před ním půjde pár vojáků a ti mu s ním na zemi pomůžou.
Rem přikývnul že to pro něj nebude problém a tvářil se že by dokázal postupně sníst raněného, velitele a tebe by potom dole chytnul, protože se mu po žebříku nebude chtít nahoru.
Ale, nevím co na to váš oděv. Když jste byl v akademii měl jste si vzít nějaký oděv z akademie. Vypadá to, že ten pásek je vše co ten váš oděv drží pohormadě
naposledy si tě prohlídl a řekl
No, pokud se pro to rozhodnete, vaše šaty to budou muset vydržet

Korriban, osada Dreashde

Poslouchal jsem zamyšleně ty dva a pak, když mi velitel nastínil jeho nápad, musel jsem se ozvat.
My dva si začínáme rozumnět...
Je to jediná možnost, jak ho dostat dolů v celku a ještě víc nezraněného...
Ten pásek mám od svého zesnulého otce a věřím tomu, že unese aspoň metrák a půl...
Jen jedna věc, jistě máme ještě to lano, že? veliteli... mohli by sme ho přivázat k opasku a já bych ho popouštěl a tím bych to Removi částečně ulehčil a pak až ho dole odepne, vytáhnu si ho zpět nahoru...
Abych nešel před mou mistryni ve spoďárech, jistě chápete...
Načež jsem si ten opasek začal povolovat, že ho předám Removi.

Korriban, osada Dreashde

Velitel jakoby posmutnel a rekl Removi
Vem si své lano a spusť jej dolů
a vydal rozkazy svým mužům
Tyre a Ceky, jdete dolů první a potom odvážete Ouhala z lana, až vám jej spustíme a zajistíte lékařské ošetření, já půjdu po Ouhalovi a vy dva se domluvte, kdo půjde dřív
když Tyr a Cek zmizeli v okně a po žebříku slézali dolů ozval se zdola Iryn
Nezapomeňte na toho dole!
velitel se otočil po hlavě a plácl se rukou do čela. Bohužel pro něj to byla ta zraněná a on zaúpěl a zavrávoral. Málem by vypadl z okna, ale Rem jej pevně chytil.
Velitel se podíval na Rema a za sebe dolů na zem. Potom kývl na Rema a řekl mu
Nejdříve lanem vytáhni Iryna a ten půjde přede mnou
Dobře pane
odpověděl Rem a odešel ke zřícenému schodišti. Cestou si výtáhl ze svého opasku jakési silnější lano a konec toho lana hodil dolů Irynovi
Šplhej!
Jsem zraněnej!
dodal na to hlas zdola
No jo furt
procedil mezi zuby Rem a zařval dolů
Tak se pevně drž, na tři
Raz!
Dva!
Počkej!
Tři!
A Rem začal vytahovat lano nahoru. Na druhem konci se pevně držel Itryl a určitě jej probodával pohledem, jenže skze štít helmy jsi to nemohl tvrdit určitě
Seš nahoře? Seš!
a vzal si své lano a přivázal k němu tvůj pásek
Doufám, že dolů už slezeš sám
řekl zády obrácen k Irynovi a pásek omotal kolem Ouhalova hrudníku. Potom jej zbytek vojáků nahoře s tvojí pomocí opatrně vynesli z okna a Rem jej držel na laně a pomalu jej spouštěl. Dole se jej ujali Tyr a Cek, kteří jej přenesli k doktorovi. Rem vytahoval lano i s opaskem nahoru a velitel opatrně scházel po žebříku dolů. Když byl velitel dole, zkontroloval Rem zda je žebřík prázdný a dal si připjal si lano zpátky k opasku a vrátil ti tvůj pásek. Podíval se na tebe a lano si odepjal. Jeden konec uvázal okolo okenního sloupku a omotal kolem něj pěkných pár metrů. Další konec ovázal kolem sebe a se slovy
Uvidíme se dole!
vyskočil z okna. Padal a těsně nad zemí se lano napnulo a jeho pád se zastavil. Zastavení komentoval se slovy
Ku*va! to je bolest!
a rozepnul si pásek. Spadl z půl metr na zem, otočil se k tobě nahoru a zamával ti
Všechno v pořádku, měl by jste to taky zkusit. Jestli se rozhodnete pro cestu žebříkem, mohl byste mi vzít to lano
a odbelhal se svým páskem v ruce za velitelem. Nahoře si zůstal sám a ihned se ti z komlinku ozval hlas tvé mistrině
Studente! Okamžitě se hlaste dole i se svým mečem a podejte mi hlášení!

Korriban, osada Dreashde

Velitel vydával rozkazy a já tam stál jen ve spoďárech a v botech, protože už tak dost dotrhané oblečení by bez opasku nevydrželo ani minutu. Připadal jsem si krapet nahatý a nepotřebný. Koukal jsem, jak vojáci kmitají a sám pak přiložil ruku k dílu, až když jsme táhli Ouhala.
To je reputace, první moje společná práce v týmu a su tady skoro nahej... přemýšlel jsem do té doby.
Ale hlavně, že to Ouhal rozchodí...
Je lepší být chvilu nahatej, než o hlavu krátkej...

Poté co jsme dotáhli Ohala k oknu a Rem ho spustil dolů, přičemž musel jsem konstatovat, že je fakticky frajer, ale to jsem ještě nevěděl s čím se vytasí zachvíli. Když dostalo se dole Ouhalovi pomoci, Rem vytáhnul lano a vrátil mi můj opasek. Pak jsem se s čistým úžasem na něj koukal, co to dělá, jak si přivazuje lano a proč, ale to z čista jasna vyskočil z okna.
No to je rapl... a přiskočil jsem k oknu, abych to viděl.
No vypadalo to hrůzostrašně, ale když to Rem dal, tak já musel taky a na jeho nabídku zvolal.
Si piš, že jdu taky...
Pak se mi ozvala moje mistryně a já si v duchu pomyslel.
No jo, ty krávo to bude hlášení...
Díval jsem se dolů a hodnotil svůj tým.
Velitel má odepsanou ruku, Ouhal ten je mimo celej, Iryn je rád, že je rád a já mám taky pekně zdemolovanej ksicht...
To jsem zvědav, co na takový hlášení uslyším...

Oči mi spočinuly na mé Paní a já si rázem uvědomil, co mám dělat. Rozběhl jsem se pro svoje oblečení, které si oblékl, upevnil si meč za opasek a vydal se směrem k oknu. V půli chodby si ale vzpomenul na své ostří a vráti se pro něj. Až pak zamířil poklusem k oknu, vytáhnul si lano, přivázal se a ještě malou chvíli se zapřemýšlel.
Mám skákat nebo ne...
Ale když už na mne půlka tak blbě civí, nemůžu couvnout...
Vlezl jsem pak do okna a okamžitě skočil. Pocity to byly strašné a pak to bylo ještě horší. Já blbec neodměřil jsem si lano a když to se mnou trhlo, narazily mi prsty u nohou do země. Já myslel, že zešílím a v té ohromné bolesti napadlo mne.
Příště raději skáču bez lana, to jenom křupne a bolet už mě nikdy nic nebude...
Vytáhl jsem svoje ostří, odřízl se a chvíli to musel rozcházet. Pak si odvázal ten kus provazu co mi tam zbyl a poklusem zamířil ke své mistryni.

Má Paní zde je meč, jenž přala jste si... pověděl jsem jí s viditeným úklonem hlavy a podal jí ho.
Úkol je splněn, v našich řadách žádné ztráty nebyly, ale boj to byl tuhý a nelítostný...
Máme několik zraněných, z toho jednoho středně a jednu docela ošklivou zlomeninu ruky...
K postupu bych řekl asi tohle, museli jsme se odchýlit od plánu, protože feťácka banda byla schopně vyzbrojena a granáty zničila chodiště...
Proto jsme museli jít přes střechu a tím se náš postup mírně spomalil...
Ale s radostí vám můžu říci, že všichni jsou mrtví, žádného bývalého vojáka jsme nenašli a byli tam dva co nepochybně byli z akademie...
Ti se nám ale postavili na odpor a nebylo jiného východiska než-li je oba zmasakrovat...
Ještě když dovolíte, rád bych kladně ohodnotil svoje muže, kteří mi byli velmi nápomocni a bez kterých bych to jistě nezvládl...
Bude mi velký potěšením jim velit i budoucnu, má paní... odmlčel jsem se a čekal co bude následovat.

Korriban, osada Dreashde

Mistrině stála na nízké oprýskáné zdi a shlížela na vás dole jako nějaká královna. Pod zdí stálo pár vznášedel a u jednoho z nich se věnovali medici Ouhalovi a velitel trpělivě čekal, než s ním skončí. Iryn dostal jen nějakou injekci a stál u velitele. Vlastně celá tvá jednotka stála u velitele a snazila se vytvorit jakýsi spořádáný útvar. nakonec vypadali jak skupina fakanů, kteří něco očekávali a nevěděli zda to něco bude odměna, či trest.
mistrině si při pohledu na ně odfrkla a věnovala se tvému stručnému hlášení. A její výraz byl veskrze neutrální a silou si přitáhla meč, jenž si ji nabízel. Chvíli jej nechala levitoval a pak jej emitorovou maticí namířila k tobě.
Jsem hluboce nespokojena s úctou ve které mě chováš
řekla naštvaně. Ani se nezmínila jak to zjistila a meč se aktivoval a přibližoval se ke tvému krku
A ten souboj s těmi dvěma ...
větu nedokončila ale meč se zastavil pár centimetrů od krku
Jsem udivena tvojí taktikou kterou jsi využil proti tomu druhému
řekla o chvíli později a deaktivovaný meč ti spadl nohám
Vem si jej, bude se ti hodit
řekla hlasem, jenž by se dal považovat za mily na jiné planetě a za jiných okolností. Od tvé jednotky se ozval hlasitý jásot a potlesk, ale stačil jediný pohled mistrině a všichni ztichli. Obrátila se k tobě
O vývoji tvého souboje s těmi dvěma bez Satuřiny pomoci si nedělám žádné iluze a ani ty bys neměl. Odvaha, odhodlání, úskočnost které jsi v souboji prokázal jsou hodné studenta akademie, ale ne hloupost či idiotství které si předvedl při shození toho druhého. Neříkám zabití, protože ten pád přežil. Ne bez úhony, ale přežil.
mistrině se chvíli kochala výrazem, který si měl ve tváři a nadále pokračovala
O něj se už postará Satura. Zajisté si říkáš kde je, že?
zeptala se tě a ani ti nedala možnost odpovědět
Dodělává poslední přípravy na domě
dořekla a seskočila ze zdi a šla k tobě. Chytla tě za rameno a ušla s tebou kousek k baráku, odkud jste viděli přicházet Saturu, které se houpaly u pasu její světelné meče. Satura k vám přišla a řekla mistrini
Vše připraveno paní, stačí zmáčknout čudlík a bude to. Ten dole žije a z domu neuteče
a podala mistrini dálkové ovládání
Velmi dobře
ohodnotila mistrině její práci a chvíli si pohrávala s ovládáním až nakonec stiskla to velké červené tlačítko. Série explozí byla sice hlasitá, leč se nekonal žádný ohňostroj. Žádne sutiny se nerozletěli do okolí domu a ten se postupně začal propadat do sebe. Když z baráku nezbylo nic než hora suti která sloužila jako mohyla pro mrtvé otočila se k vám
Přežili jste, uspěli jste a teď bych vám mohla říci co bude dál
a vysloveně se usmála
Právě stojíte na místě, kde bude dříve než oba dva absolvujete můj palác
a rozhodila ruce, kterými tak obsáhla velkou oblast. Dost bylo nezastavěných ale stálo i tam pár dalších baráků
Ano, ten palác bude velký a vy dva jej budete stavět
a v reakci na výrazy vepsané do vaších tváří se dokonce zazubila
Ne jen vy dva, dostanete i pomocníky, začneme těmi vojáky se kterými jsi tak spokojen
a hned gestem přivolala gestem jednoho důstojníka, který poté co vyslech její rozkaz jej hned splnil a u vás se zastavil tvůj tým. Chyběl Ouhal, kterého odvezli na ošetřovnu. Tým stál u vás a nevěděl co jej čeká. Velitel byl trpělivost sama a stál jakoby nic. Ze zbytku týmu vyzařovala nervozita a doslova viseli na každém vašem slovu.
Mistrině však byla k dalším proslovům skoupá a tak se nedověděi nic směrodatného, jen to, že jí na tom moc záleží.
Pamatujte si, že mi za to ručíte životem. Vaším i vašich podřízených. Domluvte se kdo bude hlavní šéf a kdo mi bude podávat hlášení. Mě to je jedno, mě zajímá výsledek.
Satura se na tebe podívala záhádným pohledem a chtěla něco říct, ale mistrině se nezastavila
I přes význam vašeho úkolu nebudete uvolněni z poviností na akademii. Teď můžete ...
její slova přehlušil hrom. Mistrině se otočila a podívala se na oblohu. Z hor se k osadě blížily opravdu ohromná černá mračna.
Bouřka a v tomto období? Tato planeta mě nepřestává udivovat
řekla si pro sebe mistrině kroutíc hlavou a vám řekla
Dobře, tak dneska nebude nic. Vraťte se na akademii a uvidíme se tady zítra ráno.
dořekla a skončila. Velitele vyrozuměla, že je zde očekává stejně jako vás dva a odjela ve speedru

Úspěšný konec výcviku

Korriban, osada Dreashde

Poslouchal jsem s pokorou u mne nevídanou, ale tak to na "koberečku" bývá. O chvíli později jsme přešli dále od domu a ten se o par minut později už z něj byla jen hromada trosek. Mistryně mluvila dlouho a bez přerušení a já si ani neuvědomil že jsem byl oficiálně přijat. A pak to z ní vypadlo.
Bude se stavět a ještě k tomu výcvik, no to mě potěš... a podíval jsem se na ty ruiny domu.
Měl jsem si nabrat nějakej fet, když jsem byl nahoře sám...
Mám dojem, že přijde období beze spánku...
Pak mi mistryně dala možnost vyjádřit se.
Má paní, bude mi čest vám postavit palác vašich rozměrů...
Je nas sice málo ale, co se dá holt dělat...
Budeme dřít, jako mezci, pro vás všechno má paní...

Bouřka na obzoru se blížila a mistryně sedla do svého speedru a zmizela.
Takže zítra ráno... pomyslel jsem si
... se všechno dozvíme...
Kokl jsem na Saturu a pověděl.
Pojedem taky, ne..?

Pánové slyšeli jste sami, zítra ráno tady... otočil jsem se ke svým mužům.
A bude se stavět... prohodil jsem nakonec a pomalu a zcela zamyšlen jsem odcházel ke svému speedru.