Tvorba Darth Eternal Hatred

to jo..sem zvedava na pokracovani

to já taky :-D jsem ráda že se ti to líbí

tak ty pises hezky a vtipne..

Během oblékání mi Trask vykládal, co o mě slyšel.
„Páni! Nikdy jsem se s tebou nesetkal, vždy jsme měli protisměnu, ale co jsem slyšel a četl za posudky o tobě – pašeračka, co se ze všeho vyvlíkne, umí mluvit všemi jazyky.. no v tobě něco bude!“
„To je možné, že ve mně něco bude, ale totálně nevím co. Mám spíš dojem, že jsem vyfetovaná ubožačka z Naar Shaadských stok a ne genius, za kterýho mě máš. Bude ve mně možná tak hodně koření…“ to už se lod otřásla v základech, má-li loď vůbec nějaké.
„Rychle, musíme na můstek za Bastilou! Přísahala jsi, teď přísahu musíš splnit!“ Popravdě řečeno, nechtělo se mi. Chtěla jsem sednout do záchranného modulu a frčet pryč. Ale plánek, co jsem s sebou měla, ukazoval že záchranné moduly jsou stejně někde u můstku… ale co, já se tam nějak zdejchnu v tom šrumci, všichni budou mít spousty práce s bastilou a nikdo si nevšimne, že Viola je v tahu…
Vyběhli jsme ven ze dveří. Tasila jsem blaster, ale hnedka mi vypadl a udělal hrozný bugr (bylo to ve chvíli, kdy nic nerachotilo a loď se na pár vteřin ponořila do děsuplného ticha, jen v dáli něco bouchalo a někde tekla voda a někdo tam falešně zpíval… ale to ticho pak bylo vyplněno hlomozem mého padajícího blasteru, který stačil vystřelit a sestřelil hasící přístroj..) Ou! Jsem už jako nějaký tupý Gungan! Pomyslela jsem si a s provinilým obličejem sbírala blaster. To už se k nám hnaly sithští vojáci. Začali jsme do nich s blonďatou škeblí pálit, a uspěli jsme. Rozeběhli jsme se chodbou dál. Stihla jsem mrtvoly obrat – moje hobby, obírání a vše co se přivlastňování týče – a řítili jsme se dál.
O několik přestřelek později jsem zjistila,že ze ženeme na druhou stranu, než bysme správně měli. Ale co – přišli jsme si na několik lékárniček a kreditů, a to se jen tak neztratí!

ty jo, to je dobry..

nejvic me pobavilo vyzdvihovani obirani mrtvol a ten spadlej blaster...

Pak jsme se hnali dál. Blonďatá škeble poradil, abych si vzala meč.
„Bude jich tam hodně na malém prostoru, budou tam i naši, takže bysme zřejmě dávali hodně vlastňáků.“ Povzdechl si a taky se ozbrojil mečem. Se šavlí jsem se cítila jako nějaký pradávný bojovník, když ještě nebyly světelňáky. Naposledy jsme po sobě koukli, a já otevřela dveře.
Prááás! Všuuu! Všude všechno vybuchovalo jako při apokalypse. Rychle jsem sekla do sitha co se hnal na Blonďáka. Stačilo pár ran a bylo po nepříteli. Jenže mezi těmi pár rany mě stačil slušně porubat, takže když všichni protivníci padli, docela slušně jsem se potácela.
„Nikde tady není! Bastila se zřejmě dostala dřív k modulům, než sem vtrhli… musíme taky uniknout!“ loď se zahoupala. Nebo jsem to byla já? Rozhodně jsem doklopýtala k jedné mrtvole a obrala ji o lékárničku a kredity. Po pozření léku mi bylo líp.
„tak – ufff – můžeme dál!“ zavelela jsem.
Jenže všechno se ohavně zkomplikovalo. Ve dveřích vedoucí do pokoje s moduly stál nějaký pán. Měl dvoučepelový meč, z čehož jsem soudila že to bude poskok sithů.
„jojk!“ vykvikla jsem a udělala krok nazad, čímž jsem narazila do Traska. Zapotácel se a málem padl.
„koukej se kam šlapeš!“ okřikl mě.
„Koukám na něj, němůžu koukat za sebe!“
„tak nekoukej kde co lítá a koukej padat k modulům, já ho zastavím!“
„Už jsme se dovybavili? Nemám na vás celý den,“ rozhovořil se sith, „to víte, zničení Republiky a všech jediů není otázka jednoho odpoledne. Tak rychle!“
„Oh, promiňte pane, už jdu na vás!“ omluvil se Trask. Naposledy jsem se po něm koukla, on po mě, a odešla jsem. Dveře se zavřely a já uháněla pryč.

kreslím další ruční Itchy ale vůbec mi to nejde

jsem napsala báseň, zpívá se to na rytmus "oceloví ptáci" ale to stejně nikdo nezná. je to hymna Sithů z Itchy, zpívají sbory potetovaných Sithů pod vedením darth Krayta a darth Brutus

my jsme sithové z galaxie
mocná síla tak ta s námi je
a máme rudé meče
nikdo nám neuteče

my máme naše meče fakt skvělé
sekáme s nimi hlavy vesele
sekáme rádi hlavy
vzhůru do bitevní vřavy
v útoku na nepřítele

taky jsme v galaxii nejhezčí
naše tetování je nejlepší
přidej se k temné straně
dostaneš lepší zbraně

tak tedy - vzhůru na ně!

celkom dobré

pekne

Zajímávé, ale stále se snažím přijít na ton ve kterém se to zpívá. V hlavě se mi jen objevuje melodie Spaceballs, a na tu by zazpívat nešlo

povedené ale hraje mi v hlavě kantýna

No tak je to oceloví ptáci od VIP zpívá se to: my máme naše ptáky z ocele, lítáme na svých ptácích vesele, vysoko na oblacích lítéme na svých ptácích v útoku na nepřítele... nějak tak, už si to moc nepamatuju. To ale nikdo nezná, říkám. ale ta melodie je neskutečně vlezlá, horší než kantýna.

Běžela jsem chodbou někam do neznáma. Náhle mi zablikala vysílačka.
„Uch.. co to..?“ přijala jsem hovor.
„Tady Carth Onasi, jsem u únikových modulů na pravoboku. Já a ty jsme poslední žijící členové posádky. Bastilu jsem už nacpal do modulu a odeslal dolů do města. Čekám jen na tebe. Rychle, poběž, loď se rozpadá!“ Kdo je sakra zase todle? Pravobok, kde je pravobok… no asi napravo. Sithova noho,jak z tohodle vybruslím?
Uháněla jsem lodí a občas se utkala s nějakým zbloudilým sithem. Nakonec jsme doběhla k zavřeným vratům.
„pozor!“ ozval se Carthův hlas a já se docela slušně lekla, „tam za dveřmi jich je spousta! Musíš vymyslet způsob, jak je zabít…“ Jo chytrej kluk. Mě by to nenapadlo.
Nakonec jsem se nabourala do počítače a přetížila jsem terminál v místnosti, kde stáli sithové. Bylo to celkem snadné. Asi ve mně něco bude.
Přeběhla jsem kolem mrtvol, prošacovala je a konečně doběhla do pokoje s moduly.

„No konečně jsi tady!“ uvítal mě tmavovlasý chlapík s příjemným hlasem. Mohlo mu být tak 35.
„Kterej ty sakra jséééš?“ zeptala jsem se svou obvyklou formulí a cítila se jako debil.
„Carth Onasi, kapitán této lodi. Rychle, do modulu!“
„A co když jsi převlečený sith? Musím ti tak nutně věřit?“
„No já ti taky zrovna dvakrát nevěřím, ale jsi na flotile, co bojuje za republiku, takže sith nebudeš. I když co já vím.“
„No jasně. Haha.“ Zasmála jsem se. „jsem převlečený Revan. A kdo jsi ty?“
„Carth Onasi, kapitán.. hele, to už jsem říkal. Takže, na další otázky bude čas později! Teď šup do modulu a rychle pryč!“

muhehe, dobra hlaska "jsem prevleceny Revan.."

Jop, píšu další. všichni jsou tam trochu zpomalení, to je pravda

muhehe, jsem zvedava
kotor uz jsi uplne dohrala?

no ještě ne, jsem na planetě jak jsou rakatové, furt mi předhazují že jsem revan, já s nimi nluvím jako že o ničem už nevím, ale občas mi ujedou nervy, no a počítač má těd michal, takže to dohraju snad někdy příští týden. Jsem zvědavá.

jo, tak to uz moc do konce nezbyva
tak sem zvedava na tvou verzi kotora

Výborná tvorba, skvělé, projela jsem to celé a jsem nadšená. Hymna Sithů na song "Oceloví ptáci" to je bomba. Naprosto to sedí... No a máme doma zábavu po večerech

Tak to ti děkuji
koukala jsi se do té staré tvorby (je už zamčená) a do Itchy?

Aha, tak to nevím, projela jsem to v tomto tématu a tvých webovkách. Nějak mne nenapadlo, že bude něco zamčeno. Jsem zvyklá z různých warezáckých fór, že pokud je téma aktivní, což toto rozhodně je, tak se nepřesouvají či zamykají, ale možná jsem si jen nevšimla. No ráda si to ještě jednou všechno projedu...

Tady se občas témata zavírají a otevírají nová, když je starší téma již přeplněno., tj. je tam třeba 60 stránek a podobne, lépe se v tom pak orientuje a tak, on by to systém stejně rozdělil a mít tady nějaké téma rozdělené na deet částí a všechna otevřená by byl jen bordel.

Díky za vysvětlení. No alespoň budu mít co procházet. Stejně mi bylo líto, že jsem si nic nenechala na jindy.

aandelicekblaznivy napsal:

Výborná tvorba, skvělé, projela jsem to celé a jsem nadšená. Hymna Sithů na song "Oceloví ptáci" to je bomba. Naprosto to sedí... No a máme doma zábavu po večerech

počkej, ty Ocelové ptáky znáš?