Tvorba Darth Eternal Hatred

mne sa to nezda nudne, aj ked to od tej nudy nema moc daleko. Dolezite urcite v tom pribehu bolo ziskat dokazy o jeho vine.

No, nudný to neni. je to zajímavý a absolutně netušim kdo je vrah. Co víc si přát?

a zdali pak máš podezření?

Tak trochu, ale nepovim.

pověěěěěěz (do pm, já ti stejně nenapíšu zda máš pravdu nebo ne padmé jsem taky nenapsala)

Nepovim , ještě bych si to myslel špatně a to nechci. Až budu mít větší jistotu.

tak jó, dobře jak ted čtu takovou detektivku tak mě ještě něco napadlo, heheheHEHE

Čim zajímavějši to bude, tim lepší.

spíš so bojím že to bude až moc kýčovité.. ale co vždyt o nic nejde, jen o pobavení.

Nikdy se to nebude líbit všem, ale tak je to se všim. Hlavně že se to aspoň někomu bude líbit.

je to supeeeer,vždy když sem dojdu a není nový díl tak jsem naštvaný

Fuchsiová chata

„Jaldíku, kde jsi přišel k tomu meči?“ zeptal se opatrně správce. Předtím řekl svému synovci, aby zavolal policii, a policisti byli už na cestě.
„Jaldík má meč,“ oznámil věcně Jaldy a mával mečem.
„My víme… ale kde jsi ho našel?“ pokračoval jemně George. Moc mu to nešlo. Bith nevnímal a pokrával si s rukojetí.
„Tak pověz sakra!“ naštvala se Terenal. Pewit jí chlácholivě položil ruku na rameno a zavrtěl hlavou.
„Ne… nebuď na něj ošklivá… je to ubohé stvoření. Nezdá se mi, že on… „
„Já v něm necítím temnotu…“ vydechla Bee opatrně. Henry pokýval hlavou, ale nic neříkal. Terenal vypadala zmateně a pobouřeně.
„Jaldíku, řekneš mi, odkuš máš meč?“ mistr Pewit udělal nenápadné gesto rukou. Jaldyho beztak matné oči jakoby zmatněly ještě víc a bezmyšlenkovitě vzal do ruky šneka, co se plazil kousek od něj.
„Jaldy jít lesem. Najít v rokli ruku. Jaldy hledá věci v lese a ty prodá. Jaldy našel svítící meč.“ Hlas zněl tiše a přerývaně. Terenal se nad ním slitovala. Mrzelo jí, že na chudáka tak vyjela a že ho podezírala. Měla bych s tou temnotou něco dělat.. horší jak iridonský mor.
To už přijížděly policejní spídry. Jenom hlídka, co byla opodál.
„Co se tu děje?“ zeptal se starší policista. George se ujal slova.
„Tento Bith našel useknutou ruku, co zřejmě patří mrtvé twilečce, co jsme v lese v noci našli. Má i její světelný meč.“
„Hmm, Jaldy. Toho znám. Před lety taky vraždil. Myslíte si to co já?“
„Mysleli jsme si to, ale neudělal to. Mistr Pewit použil Sílu a zjistil, že tento Bith je nevinný. Stejně byste ho měli vyslechnout.“
„Ale asi za naší asistence,“ dodala Terenal, „jinak toho moc nenamluví.“

Výslech se děl ve společenské místnosti pouze za přítomnosti Terenal, Pewita, George, správce a policistů. Dozvěděli se jen to, že Jaldy chodí po lese, sbírá šneky, co pěstuje a prodává do restaurací a nebo sbírá staré harampádí. Takto našel i meč s rukou v rokli.
Víc toho nevěděl. Tak ho tedy propustili a byli opět na slepém bodě.
„Mandalorian zřejmě nevinnej, Bith nevinnej… achjo. Není to první mrtvá jedi, a občas se tu ztratí i nějaký turista,“ vyprávěl policista, když bylo po výslechu, Jaldík odešel domů a správce je pozval na večeři, „Ale je pravda že lesy jsou divoké. A ututlalo se to…“
„Hm. Kolik lidí celkem zmizelo a kdy?“ George byl šokován. O tomhle mu nikdo neřekl. Ostatní jediové na tom byli podobně, koukali po sobě a divili se, že na to nikdo nepřišel.
Kromě Anny ovšem. Ta seděla s pootevřenou pusou – snažila se vypada svůdně, ale docíila toho že vypadala strašně hloupě – a zírala na policisty s výrazem, co byl podle ní svůdný. No vypadalo to, že se strašně diví.
„Zmizelo pět dívek, tři lidské, jedna togrutka a twilečka. Velmi mladé. Jedna z nich byla jedi, ta se našla, ale zbylé ne. První zmizela před třemi lety.“ Pak pokračovali mlčky v jídle.
„To muselo bejt strašný je najít,“ pravila Anny s hrozně přehnaným strachem, „jste strašně stateční. Brr, já bych se bála. Ale proč jste ho ještě nechytli? Jste policisti ne? Nebo proč jste nepřivolali jedie?“
„V lese žijí různá zvířata a nebudeme volat jedie na každou blbost.“ Anny se chtěla přít, ale policisti už dojedli. Do debat se jim s dívkou, co se za každou cenu snažila vypadat suverénně a nešlo jí to, bavit nechtěli.
Rozloučili se, poděkovali za večeři a odešli. Světelný meč co patřil mrtvé vzali s sebou.
„Mám z toho blbej pocit,“ ušklíbla se Terenal a všichni s ní souhlasili.

Další puclík do skládačky.

A vrah stále neznámý!

hmm ale vrah vie ze je vrahom, teda uplne neznami neni.

ještě jeden ví, kdo je vrah

Takže to ví vrah + jedna osoba.

no pockaj, tri osoby, ale jedna to uz isto nepovie.

to je jasné cody ted jsem to napsala

dyť jo

Fuchsiová chata

Vik se potácel lesem. Byl slušně namol. Což byl ovšem skoro pořád. Kantýnský štamgast – jenže když to přežene s kořením, které tajně pěstoval ve sklepě svého domku - vždy má tendence běhat nahý po lese. Jako tomu bylo teď.
Zastavil se a přemýšlel, kde to vlastně je a proč na sobě nic nemá. Za chvíli na to zapoměl a běžel dál. Stromy se mu zdály jako na nějakém psychedelickém obrazu a netušil, kde může být.
Najednou něco zaslechl. Znělo to jako volání o pomoc. Prostě slyšel nějaké zvuky a tak se tamtím směrem rozběhl.

Aria´nne chtěla vědět, co je to za kosti. Doplazila se tam a ztrnula. Pod břehem byla malá jeskyňka a koster tam bylo víc. Aspoň tři. Jedna na sobě ještě měla zbytky tkáně.
Dívka se otočila a vyzvracela do jezírka. Šly z ní už jen šťávy a trochu krve. Začala ječet.
Super. Kdo mě taky tady bude hledat. Přibyde tu další kostra. Kdo by to byl řekl, že se něco takovýho stane tady na Alderaanu…
„Stalo séé.. vám něco?“ nad břehem najednou stanul jakýsi Chagrian. A byl úplně nahý. Ježkovy zraky, to je nějakej bláznicej domorodec, co je tady masakruje a jejich kosti schovává?
„Kdo jste?“ zeptala se Aria ´nne. Ten neznámý Chagrian se zapotácel a málem spadl do jezírka. Nevypadalo to, že by byl ve formě na zabíjení.
„V – Vik…“ zahuhlal, „co tu děláte?“
„Já… totiž.. tady sou kosti… potřebuju do města… nebo umřu jesli mě někdo rychle neošetří…“ Vik zaostřil.
„No… uch… pokusím se…vymotat z lesa. Bude to horší... ale todle je vážný...Jdeme!“

hustýýý

heh, dobry, nahej vik pobihajici lesem

nieco podobne sa dialo aj v Prahe, aj ked to bola jazda na koni nie?